Planeta Česko

Nádherné záběry české přírody. Chyběly mi třeba rysové nebo vlci, ale zase to vyvážili lososy a černí čápi. Myslím, že bylo trochu na sílu namontovat do dokumentu režisérův příběh o starém dokumentu z dětství, ale jinak se mi to líbilo. I hlas Kryštofa Hádka do dokumentu sedl jak sokol do svého hnízda. (04.01.2019)

Nahlédneme-li do galerie tohoto dokumentu na ČSSD, řekneme si krucipüsk to musím vidět! Ostatně některé záběry bok po boku mohou konkurovat BBC, ale pak se to do toho bohužel cpe až příliš dojmologie, autor dokumentu zbytečně vstupuje na scénu a prostě ztrácí to šmrnc. Přesto některé záběry by mohly být ozdobou nejenom dámských ložnic, ba i pánských! (05.01.2019)

Má to nedostatky, které zde diváci co film shlédli přede mnou uvádějí, ale poselství filmu zvítězilo.:) Vizuální stránka je nádherná. Na film navíc chodí do kina celé školní třídy a mnoho dětí se tak může nejenom něčemu přiučit, ale možná se stát i vnímavější k přírodě, kterou mají za dveřmi nebo třeba přímo nad hlavou v nádražní hale (viz usídlené vlaštovky)...:) Registrovat více zvířata naší krajiny a to i tam, kde by jsme je nehledali... (11.04.2018)

I vzhledem k úchvatným záběrům je mi opravdu líto, že jako celek není Planeta Česko dokumentem jakým by mohla být. Největším problémem shledávám dramaturgii. Snímek není příliš koherentní a chybí mu jasná linie. Vyprávění o zvířatech, která se nečekaně adaptovala na nové podmínky je opravdu zajímavé. A to ať se mluví o vlaštovkách na nádraží nebo vojenských areálech a blahodárných vlivech těžké techniky na přírodu. Se zbytkem vyprávění však chybí jasná pojící linie. Tu se snaží filmař nahradit osobním příběhem, který je však zbytečně rozptilující a osoba režiséra bude málokoho opravdu zajímat. Krom nesouvislého děje a přeskakování je problematické i nedokončování načatých témat. Kupříkladu fascinující rozmnožování modráska bahenního by si zasloužilo i závěrečnou část, kdy dospělý motýl opouští mraveniště. Zvlášť když filmaři měli k dispozici tak úžasné záběry přímo z jeho nitra. Vydávat pak zvířata v oboře za českou divočinu už bohužel osciluje na hranici výsměchu. (02.04.2018)

Zhlédnutí dokumentárního filmu Planeta Česko byl pro mě opravdu velkým zážitkem. Nejen že jsem se u něj pobavila (hlavně u sysla, vlaštovek a bobra), ale taky poučila, neboť jsem většinu zvířat (hlavně ptáků a brouků) ani neznala. S Marianem Polákem se určitě shodnu v tom, že se chodíme dívat na exotická zvířata do ZOO a přitom neznáme zvířata, která nám běhají za barákem. V dokumentu jsou nádherné záběry na Česko, z kterých mi spadla čelist a zároveň odstrašující podívaná na vydrancovanou přírodu, regulované řeky, z kterých se mi chtělo brečet. I právě proto mě moc potěšilo, jak se v dokumentu několikrát zmiňovalo, že není všechno tak černobílé, jak na první pohled vypadá (všechno zlé může být i k něčemu dobrému a naopak). Všech pět hvězd jsem dala taky hlavně proto, že jsem lepší dokument o české přírodě zatím neviděla. Marián Polák je v mých očích blázen v tom nejlepším slova smyslu. A jeho dcery, kterým svůj film věnoval, na něj můžou být opravdu náležitě hrdé. (03.04.2018)