Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Drama podle skutečných událostí líčí osudy korejských civilistů, kteří byli ze své země odváženi japonskými okupanty na ostrov Hašima. Tam byli muži jako pracovní otroci donuceni těžit uhlí v dole, zatímco zajatkyně sloužily japonským vojákům jako nedobrovolné konkubíny. Lidé se snaží udržet naději na přežití v tušení blížícího se konce války, ale čeká je ještě finální bitva. (ČSFD)

(více)

Videa (5)

Trailer 1

Recenze (36)

emma53 

všechny recenze uživatele

Někdy méně znamená více a v tomhle případě to platí na druhou. Předigitalizované, to je jedna věc, která mě rušila a druhá jsou neskutečné podmínky, týrání a surovost. Nechtělo se mně tomu tím pádem věřit do puntíku i když chápu, že pro komerční účely se musí něco přibarvit, ale jak píše ainny, tak sem některé situace prostě nepasovaly a zdály se tudíž neuvěřitelné. Ale i tak, v reálu to musel být děs a je otázkou, jestli jejich vysvobození bylo opravdovým vysvobozením jejich duší i když těla ano. ()

Big Bear 

všechny recenze uživatele

Čtu komentář emmy53 a musím se smát. ,,Předigitalizované, to je jedna věc, která mě rušila a druhá jsou neskutečné podmínky, týrání a surovost. Nechtělo se mně tomu tím pádem věřit do puntíku i když chápu, že pro komerční účely se musí něco přibarvit''... Ne nechci tu šít do emmy53. Chápu, že každý nezná vše a už jen to, že film viděla ji šlechtí, protože třeba moje manželka by na to ani nekoukla. Chci jen říci, že i kdyby nějaký režisér měl gule a natočil ten nejbrutálnější film o Japoncích, o jejich zajateckých či pracovních táborech (ono to často bylo to samé) nebude to nikdy tak brutální jaké to ve skutečnosti bylo a jak se Japonci chovali. Tady jsme si zvykli na fakt, byť se to musí mladým stále opakovat, že Němci vyhlazovali miliony lidí v továrnách na smrt. Válka v Asii tudíž leckomu přijde vzdálená. Jenže než Amíci začali obsazovat trpělivě atol za atolem, ostrov za ostrovem, obsadili Japonci ohromné území... Čína, Filipíny, Korea... Byť svůj boj nazývali osvoboditelským, k porobeným národům se chovali straně a miliony lidí zahynuly během obsazování území, okupace či v podobných zařízeních, protože Japonsko potřebovalo suroviny. Samo jich moc nemělo a jen díky tomu se rozhodlo k okupaci a útoku na Pearl Harbor. Film samozřejmě trochu schematicky seznámí diváka s několika hlavními postavami jejichž story pak sleduje dále. Kdo zná asijské filmy, ví, že je to občas dost melodramatické, občas afektované, občas je pro efekt záběr zpomalen. Kupodivu tady nikde nebyl ani jeden jediný flashback (tolik typický pro umírající hrdiny v těchto filmech). Těžko říci co bylo z oné skutečné události ve filmu přesně. Každopádně dost zaujal i ten závěrečný výbuch nad Nagasaki... Co je typické je skutečnost, že Japonci do dnešních dní mají velký problém se sebereflexí a k těmto zvěrstvům se nejen nedoznávají, ale odmítají se za ně omlouvat. Nedivím se Jižní Korei, že se teď odmítla zůčastnit námořního cvičení, protože Japonsko mělo na lodích stejnou vlajku s vycházejícím slunce, jako tenkrát. Holt, Japonci jsou jiní a trochu pokory by jim neuškodila. * * * * ()

Reklama

LangiJ 

všechny recenze uživatele

Drsný film ze zajímavého prostředí - záběry z ostrova byly prostě parádní, skvělé herecké obsazení, dobře zvolená hudba, ale nějaké extra nadšení se nekoná. Bylo to moc dlouhý, že jsem v některých pasážích ztrácela soustředění. Herce vybrali mezi korejskou špičkou, hlavně Song Joong-ki s So Ji-subem předvedli skvělý výkon, jen Hwang Jeong-min mě v tom celkem štval, hlavně v první třetině. Zas hrál typ role, v kterých ho nemám moc ráda. I když jsem se do toho nedokázala pořádně zakoukat a místy to neudrželo mou pozornost, určitě je to kvalitní filmík, který stojí za zkouknutí. První půlka mi přišla taková rozjíždějí, druhá už byla skvělá, včetně závěrečného útěku, takže nakonec 3,5* ()

Volodimir2 

všechny recenze uživatele

Takže poďme pekne po poriadku. Zmluvou z roku 1905 bola Kórea vyhlásená japonským protektorátom a v roku 1910 násilím bola anektovaná. Japonská správa Kórei bola ukončená po 40 rokoch 28.8.1945, kedy si všetky kórejské provincie vytvorili miestne úrady a 6.9.1945 v Soulu si vytvorili Kórejskú ľudovú republiku (KPR). Ale USA malo s Kóreou úplne iný plán (ale to už je ďalšia kapitola)..Skutočnosť, že hlavným príbehom je úplná fikcia, je takmer nepodstatná, a to najmä na pozadí skutočného miesta a aktuálnej kapitoly v histórii druhej svetovej vojny. Film nám predstavuje na príbehoch niekoľkých postáv, ako príbeh boja všetkého kórejského ľudu. V skutočnosti ide o vojnový film z ostrova Hašima, ktorý bol viac koncentračným táborom ako pracovným. Aj keď len v roku 1941 sa tu zo šácht pod morským dnom vyťažilo 410 tisíc ton uhlia, čo vytváralo pre Japonské hospodárstvo energetickú základňu. Ale za akú cenu? Veď v poslednom vojnovom roku 1945 tu zahynulo 1 300 čínskych a kórejských novodobých otrokov. Tí, ktorí tvrdia, že besnenie japonských dozorcov bolo vo filme neúnosné odkazujem na historické udalosti, kde to bolo omnoho horšie. Útok na Pearl Harbor (7.12.1941, 2500 mŕtvych), Nankingský masaker (300 tisíc zmasakrovaných vojnových zajatcov a civilistov), Manilský masaker február 1945 (100 tisíc mŕtvych civilistov), Singapur február a marec 1942 (50 až 90 tisíc civilistov), jednotka 731 (touto jednotkou zabitých 580 tisíc ľudí), stavba barmsko thajskej železnice (zabitých viac ako 100 tisíc vojnových zajatcov), sexuálne otroctvo (viac ako 200 tisíc žien prevažne z Kórei) atd. A najlepšie vystihujú zverstvá japonských dozorcov, ich fanatizmus a vojnové zločiny filmy z prostredia japonských pracovných táborov: Most cez rieku Kwai 1957, Návrat od rieky Kwai 1989, Kráľ krysa 1965, Na konci všetkých vojen 2001, Cesta do raja 1997, Ríša slnka 1987, Veselé Vianoce pán Lawrenc 1983, 6. prápor 2005, Kemp na ostrove Blood 1958, Koľaje osudu 2013, Peklo v Pacifiku 1979, Klobúk dole páni! 1986, Nezlomný 2014, Hlinený holub 1949, Sestry vojny 2010, Bitka v Korálovom mori 1959. A perlička nakoniec, film končí dňa 9.8. 1945 v 11 hodin a 1 minúta kedy došlo k výbuch plutoniovej bomby nad Nagasaki, vzdušnou čiarou 15 km od ostrova Hašima (Gunkandžima – bojová loď). ()

Lacike 

všechny recenze uživatele

Zo zaciatku som bol nadseny, ze Korejci konecne natocili nejaky poriadny väzensky film. Tentokrat odohravajuci sa v neludskom japonskom lagri v ktorom musia pocas druhej svetovej chudaci Korejci tazit uhlie. Lenze film obsahuje az prilis vela postav a linii, takze ziadna z nich nema poriadny priestor divaka chytit za srdce alebo nejakym spôsobom sa ho dotknut. Pôsobi to prilis epizodne bez gradacie az sa na konci narychlo vsetci konecne rozhodnu, ze zdrhnu, lebo si uvedomia, ze sa blizia zaverecne titulky. Japonci su znova za absolutne zakerne zlo, ktore znasilnuje korejske zeny a bije chlapov. Nic co by sme uz nevideli v milione dalsich filmov s podobnov tematikov. Videl som 132 minutovu verziu a v prvej polovici sa mi zdala natolko zostrihana, ze film pôsobil uponahlane az som sa miestami trochu stracal v deji. Nepacila sa mi hudba, ktora v prvej polovici znie nepatricne pohodovo a v druhej az prilis pateticky. Z postav ma nezaujal nikto. Aj ked je herecke obsadenie hviezdne, tak tu nikto nevynikne. Najpôsobivejsia je spickova technicka stranka. Takze vysledkom je film s obohratym nametom a po dramatickej stranke priemernym spracovanim. 6/10. ()

Galerie (51)

Zajímavosti (2)

  • K filmu se vážou i kontroverzní události, které mu reklamu rozhodně moc dobrou nedělají. 24. 6. 2017 se jeden z jihokorejských komparzistů nechal mediálně slyšet, že podmínky na natáčecím place jsou pro komparzisty a druhořadé herce naprosto katastrofální. Nejenom, že herci pracují denně dvanáctihodinové směny, ale dokonce nedostávají vyplacené ani minimální mzdy. To samo o sobě není vše, neboť skrytý zdroj uvádí, že komparzisté nemají právo ani na použití ochranných prostředků proti slunečnímu záření jako jsou sluneční brýle nebo opalovací krémy. To vše údajně pro co nejdokonalejší a nejvěrohodnější filmové prostředí. Zdroj také tvrdí, že jen vybraní komparzisté, spadající pod ochranná křídla režiséra snímku Seung-wan Ryoo, dostávají potravinové příděly, zatímco ostatní ne. Produkční společnost Filmmaker R & K pochopitelně potvrdila, že vše je jen výmysl a že se skutečností nemá nic společného. Jak to ale ve skutečnosti je nebo není, o tom ví jen lidé z místa dění. Samotný režisér snímku naopak vřele děkuje všem, co se na výrobě podíleli. "Dokonce i ti lidé, jejichž obličej jsem na úkor vzdálenosti nebyl schopný rozeznat, tak dokonce i ti byli skvělými herci, kteří do role vložili celé své srdce. Jsem jim za to opravdu velice vděčný, že se s takovou vervou vrhli do tak nesnadné situace, z níž ale nakonec dokázali vytěžit opravdu hodně. Všichni za to ode mě mají obrovský obdiv." (Conspi)
  • Ostrov Hashima, japonsky nazývaný Gunkanjima (軍艦島), kde celý snímek vznikal, je skutečným ostrovem, dnes již opuštěným a chátrajícím pozůstatkem rapidní japonské industrializace. Zároveň je ale unikátním pro své několikaposchoďové chátrající budovy, divoce se rozpínající se vegetaci, zarůstající všechny stopy po lidském zásahu, a především pro svoji temnou historii. Ta byla surová, špinavá a uhelná, protože ostrov byl uhelnou žílou až do roku 1974, kdy byl všemi svými rezidenty, jichž v dané době bylo nad pět tisíc, takřka ze dne na den opuštěn. Uhlí zde bylo objeveno už v roce 1810. K rapidnímu těžebnímu procesu však došlo až o necelých sedmdesát let později díky akvizici japonské společnosti Mitsubishi Goshi Kaisha, která ostrov koupila, aby jej doslova vysála ze všech svých nerostných zásob, neboť jen za svého působení zde vytěžila necelých šestnáct miliónů tun černého uhlí. Některé podmořské uhelné vrty dosahoval hloubky jednoho kilometru. V roce 1916 zde společnost začala budovat vysoké betonové zdění, to vše jako prevenci proti mořským tajfunům a bouřím, aby začala následně dopřávat i svým lokálním rezidentům, kterým zde vybudovala kina, plavecké bazény, zábavní kluby, nemocnici, školu, obchody atd. Velký počet válečných zajatců, především čnských, se zde začal vyskytoval ale až během Druhé světové války. Jen za udávanou dobu zde našlo místo svého posledního odpočinku nad 1300 zajatců, mezi nimiž figurovala i jména korejských zajatců. Po tom, co šest a půl hektarový ostrov v roce 2002 společnost za symbolickou cenu předala pod správu města Takashiwa, které ale o tři roky později podlehlo jurisdikční správě města Nagasaki, náleží nyní ostrov pod správu japonské prefektury Nagasaki, která jej v roce 2009 oficiálně zpřístupnila veřejnosti. Ostrov, nebo jen jeho vybrané exteriéry, se ale objevují v celé řadě televizních i filmových zpracování. Za zmínku stojí snímek Skyfall z roku 2012, japonské zpracování komiksové adaptace Attack On Titan (2015), thajský hororový snímek Hashima Project (2013), dokumentární série kanálu History Life After People (2009) nebo nezávislý dokumentární snímek švédského režiséra Thomase Nordanstada, Hashima, Japan, 2002 (2002). (Conspi)

Reklama

Reklama