Mozková příhoda

Režisér Henenlotter byl pro mne dodneška velkou neznámou a to i přesto, že mám ve své sbírce hned několik jeho filmů. Dnes se mi do rukou dostal první z nich a opravdu jsem nestačil zírat. Jen tak zběžně jsem si přečetl několik informací a komentářů a byl zvědavý na onu „šílenou“ podívanou, kterou někteří diváci slibovali. Tahle dosti kontroverzní (nevím, jestli je tohle je ten správný výraz, spíše bych řekl absurdní) osmdesátková záležitost byla vážně ujetá od první minuty a já nestačil zírat, co si to tvůrci vymysleli tentokrát. Nebudu sice tenhle film vyzdvihovat do nebes, ale lhal bych, kdybych tvrdil, že jsem se u něho místy opravdu nepobavil. O morbidní situace tu není nouze, ona „kuřba“ patří skutečně ke zlatému hřebu večera a mluvící Aylmer nemá prostě chybu. Ujetá režisérova představivost vážně nemá obdoby a i přes slabší triky, jsem si to docela užil. (24.05.2013)

Pro mne vyloženě milé překvapení, že v pozdních 80. letech mohl vzniknout tak perfektní horror!! Jednak se mi na něm zamlouvalo, že to je docela povedený úlet a trochu mišmaš ... chvíli brutální splatter, chvíli černá komedie. Postavu hlavního "záporáka - parazita" Elmera jako by si tvůrci vypůjčili z nějakého Cronenbergova filmu (např. Rabid). Film se chvílemi tváří vážně, chvíli zase lehkovážně, ale rozhodně to není na škodu. Řev, gore, mozky, neuvěřitelně vtipně výtvarně ztvárněný parazit, euforie a "drogové" opojení hlavního hrdiny ... Prostě paráda!!! Navíc se zde dá najít i jistá analogie s drogami a drogovou závislostí. Ty euforické stavy byly natočeny velice slušně a věrohodně (věřte mi, já to znám ...), postupný totální psychycký i fyzický rozpad hlavního hrdiny také ... Ať už tento film byl myšlen jakkoliv, já jsem se u něj neuvěřitelně bavil od začátku až do konce. A i když scénář jako takový skoro není, efekty a příběhy mladíka se svým "kamarádem" Elmerem jsou prostě pro fanouška ujetých horrorů "kouzelné" ... (07.06.2008)

Do chvíle, než hlavnímu (anti)hrdinovi vylezl z krku modrý červík Aylmer a řekl „Ahoj“, jsem měl za to, že toto bude čistokrevný horor. Pak jsem dostal velmi zábavnou hororovou komedii a velkým počtem krvavých scén a podivného černého humoru. Musím přiznat, že se mi to velmi líbilo - takovéhle filmy já prostě můžu. Frank Henenlotter je zárukou ujeté kvality. (12.12.2012)

[Festival otrlého diváka 2009] I mazlíčci vypadající jako hovno a s výrazem roztomilé postavičky z animovaného filmu pro děti chodí rádi na vycházky. Komu by se taky chtělo celý život trávit ve vaně, kde by byl krmený důchodci. Mozková příhoda je skvost o kterém bych si po shlédnutí rozhodně nemyslel, že vznikal v amatérských podmínkách. Mechanické provedení Aylmera je opravdu precizní se všemi těmi motůrky a hadičkami a stejně tak jsou úžasné halucinace v drogovém opojení a vysávání mozků, kdy jsem měl opravdu pocit, že se naše milé hovínko díky Brianovi, závislému na droze kterou vylučuje, provrtává silnou lebkou k jeho oblíbené pochutině. Úžasné byly třeba halucinace na vrakovišti a absťák. Vidíš Briane? Už ztrácíš hlavu. Vztah Briana (podobnost se slůvkem brain čistě náhodná?) s Aylmerem se dá chápat povrchně jako parazitický nebo jako výpověď o drogové závislosti (případně zdroji rozkoší obecně), ale nejzajímavější mi přišla představa, že je Aylmer temná část Brianova já, které se vyklubalo na povrch a začalo dělat to po čem vždycky ve skrytu duše toužilo. Mozková příhoda je velmi vtipná, místy gore, místy na tripu a hlavně nádherně bizarní a zvrhlá. Musíme rychle odsud. – Počkej až to dojím. – Asi budu zvracet. (11.02.2009)

Osmdesátková ulítlá podivnost v silně surrealistickém hávu. Na tohle musíte mít chuť a musí vám to sednou. Já s tím měl trošku problém, ale nakonec se to trochu usadilo. Některé scény jsou výborné. Punkový klub byl úžasný. Ten pán s košem mi přišel nějak povědomý, ale až teď při psaní komentáře mi vlastně dochází, že to má společného režiséra s Basket Case. Tak to už jsem ohledně celého filmu trochu doma. (09.02.2013)