Obsahy(1)
Cenami ověnčený herecký výkon Karla Dobrého ve scénické verzi románového bestselleru V. Sorokina v pražském Studiu Hrdinů. Román Vladimíra Sorokina Den opričníka je antiutopistickou vizí budoucího Ruska, které opět žije izolováno od světa, styky udržuje jenom s Čínou, vládne v něm car a jeho všemocná osobní stráž – opričnina – jako za časů Ivana Hrozného. V centru inscenace stojí opričník Andrej Danilovič, který vypráví o svých „hrdinských" činech, které spáchal během jediného dne a cynicky i s bolavou duší vypráví své představy o světě a sděluje své obavy z toho, kam se ubírá. Naprosto fascinující herecký výkon Karla Dobrého v roli Andreje Daniloviče patří k událostem, které nebývají na našich jevištích příliš časté. Herec získal za svůj výkon Cenu divadelních novin i Cenu Alfréda Radoka a byl nominován na Cenu Thálie. (Česká televize)
(více)Recenze (17)
Strhující a dechberoucí herecký výkon Karla Dobrého ze studiové dramatizace Sorokinova románu je opravdu síla. Opravdu to asi nestráví každý, ale originální ztvárnění antiutopistické vize budoucího Ruska stojí za pozornost. Ale myslím, že "báťuškovi Putinovi" by se to zrovna moc nelíbilo a jeho generálským a dalším poskokům určitě také ne. To by asi jen "praskaly žilky" eventuálně by se plánovaly další novičokové expedice apod. ()
Místy dost náročný text (pro mě) v kombinaci s minimalisticky výtvarným pojetím scény a dramaticky vypjatou hudbou. Do toho kombinace několika žánrů (pantomima, balet, opera) a Karel Úchvatný... Ehm... Dobrý. Jeho sugestivní herecký výkon, znázorňující všechny myslitelné běsy a zla, se mi dostal natolik pod kůži, že jsem chvilku přemýšlela, jestli jsem schizofrenní já nebo on. Velmi emotivně prožitá hodina a čtvrt. ()
Karel Dobrý hraje naprosto skvěle, až jsem chvílemi přemýšlel, jest-li je tak geniální herec nebo budoucí pacient psychiatrie. Bohužel po chvíli jsem se začal nudit a začalo to i přes krátkou stopáž být dlouhé. I toto typické ruské téma mě také příliš nebavilo. PS: Pokud nejste příznivci herectví Karla Dobrého, Sorokina nebo náročného divadla, tak se tomu vyhněte. ()
Tak za tenhle kousek Sorokina s největší pravděpodobností Vladimir Vladimirovič nepochválí a Sorokin může jen doufat, že to s obnovením opričniny v dnešním Rusku nebude zas tak horké. Hodně působivá záležitost za předpokladu, že jste přístupní modernímu experimentálnímu pojetí divadla, protože příznivci klasického měšťanského repertoáru budou nejspíš v některých místech nefalšovaně trpět a celkově budou trochu mimo. Herci rozptýlení mezi diváky, minimalistická scéna, která navozuje dojem naprosté bezútěšnosti, špíny a hnusu, provokace, hraní nadoraz, extravagance, zkrátka nic pro příležitostného diváka nebo někoho, kdo dává přednost bezpečné klasice nebo lehkým žánrům. Všechny běsy ruských dějin a současného autoritativního režimu na jevišti ožívají až nepříjemně realisticky. Za sebe bych ale trošku brzdil, některé věci je působivější jen naznačit, protože vnímavý divák pochopí, než okázale tlačit na pilu. A taky básnická mluva opričníka mě poněkud obtěžovala, i když chápu, že tím chtěl režisér zdůraznit rozdíl mezi navenek vznešeným vystupováním a mrzkou zdeformovanou povahou antihrdiny. Celkový dojem: 80 %. ()
Tak toto je tedy něco. Od Vladimíra Sorokina mám dvě přečtené knihy (Vánici a Telurii), ale tak nějak jsem si říkal, že Opričníka číst nebudu, ale počkám si, až se dostanu k tomuto představení. V tuto chvíli se přiznám, že jsem toto představení sledoval doma z gauče než přímo v divadle a asi mi i bylo v této pozici psychicky lépe. Karel není jen Dobrý, Karel je naprosto fantastický. Jeho rozervanost a odevzdání v tomto zajímavém scénickém prostředí je úchvatná. Jestli každé představení zahrál tak bravurně jako v tomto TV přenosu, vůbec bych se nedivil, kdyby po každém večeru si dal sezení s psychoterapeutem, aby se dostal zpět do přijatelného stavu. Text je opravdu velice náročný a ne pro každého. Člověk se v té ruské vizi fantaziích, představách , vizionářství a absurdních motivů lehce ztratí, v knize se lze vrátit, ale zde to zkrátka nejde. Na druhou stranu co nelze chytit v textu, dokreslí pohled na hlavní figuru. Rozhodně stojí minimálně za jedno shlédnutí. ()
Reklama