Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Princ Ludvík Otomar Karel XII. zrozený Vznešený je velmi spjatý se svou milující maminkou, královnou Ludmilou. Jenže Ludvík je princ už poněkud přerostlý, je mu 39 let. Bojí se skoro všeho, do ženění se nežene a většinu života se poflakuje po přepychovém zámku a přilehlých oborách. Moudrý král Radomil mu proto připraví nečekaný dárek – princ se jednoho rána probudí v lese v obyčejných šatech a v doprovodu drsného rytíře Hudrovala se má vydat do světa, aby poznal, co je život a snad konečně dospěl. Na velké dobrodružné cestě ho čekají věci, o kterých zatím jen četl v knihách. Potká mocného čaroděje, zlé čarodějnice, ducha i samotnou paní Smrt... a možná najde i lásku svého života. Co na to všechno řekne maminka? A bude spokojený otec král? (Bontonfilm)

(více)

Videa (4)

Trailer 1

Recenze (329)

Djoker 

všechny recenze uživatele

Budař neměl Mamánka promovat jako svůj životní projekt. Očekávání by byla menší a následná zklamání logicky také. Prince překvapivě nevede komediální cestou, ale celou pohádku zbytečně tlačí do existenciálně spirituální roviny, na kterou ani nemá intelekt. Film je tak snesitelný jen díky účasti Kubařové s Vetchým. ()

fabecc1222 

všechny recenze uživatele

Popravdě ani pořádne netušim, co jsem to vlastně teď dokoukal. Čím jsem si ale jistej je to, že vím, proč asi Budařovi nikdo nechtěl dát roky na tohle peníze. Princ Mamánek je už v námětu těžce uchopitelný bizár, který nemá dětský divák šanci pochopit a dospělý divák si u něj bude mnout oči, jestli zrovna náhodou nezačal u sledování snít nebo neupadnul do nějaké halucinace. V první části se ještě jede na jistotu. Kýčovitá pohádka s levným TV vizuálem, která jakoby vypadla z klasické ČT produkce. Pak už ale těžko říct, co nám chtěl básník (Budař) vlastně říct. Ať už skrze nesktuečně otrávné čarodějnice, kterým není rozumět ani slovo a hravě strčí do kapsy i ty nejvíce infantilní nápady od Trošky a celá jejich linka působí, že jí napsalo tak třílété dítě, zakončena ještě navíc jasnou vykrádačkou Společnstva prstenu. Aby se v návaznosti na to přešlo to naprosto šíleného ezo finále, které vůbec nezapadá do koncepce  zbytku filmu. Rozhodně jeden z nejvíce podivných filmů, které jsem za poslední dobu viděl, ale co vím určitě, tak že už ho znova vidět nechci. ()

Reklama

KASUGI odpad!

všechny recenze uživatele

Není to prvoplánovaný odpad. Nechával jsem si den na rozmyšlenou, abych to vstřebal. Je to originální, zapamatovatelná pohádka (i když úplně jinak, než Budař zamýšlel). Má to dokonce i pár zajímavých a atmosférických momentů. Pokaždé ale, když jsem se sám za sebe rozhodoval, dát aspoň jednu hvězdu za originalitu a odvahu pustit se do takového námětu, si vždycky vzpomenu na ty děti, co u toho musely trpět. Protože jednou je to pohádka a jako pohádka se musí hodnotit. Troška točí pro pětileté děti, tohle byl extrém z opačné strany a Budař natočil pohádku pro... ani neznám cílovku. Malé děti se u toho pokadí a přivodí jim to noční můry, pro děti 8-12 naprosto nestravitelné. Pro teenagery je to  nuda. No a dospělý člověk si klepe na čelo, co je to za brutální bizár. Už při úvodním citátu jsem hodil blink man gif (vygooglujte si) a po cca 20ti minutách, u scény z dubem, jsem tento výraz držel thruba po celý zbytek filmu. Že je pohádka strašidelná a řeší téma smrti a posmrtného života není úplně průser, ač je to pro dítě těžké a nepochopitelné téma, jak tu mnozí zmiňují. Průser je v tom mišmaš zpracování. Budař šíleně přestřelil a snažil se tomu dát jakýsi ártovní přesah, takže tu máme jakési psychadelické halucinogení výjevy, zpomalovačky a všeobecně hororové záběry. A do tohohle "umění" se infantilně pitvoří dvě šišlající čarodějnice, (prý si byl Budař u Trošky na nějaké rady, to by vše vysvětlovalo), z nichž jedna se snaží mluvit jak Jiřina Bohdalová a starý dub zase mluví jako Jiří Kemr. WTF?!!!!!!!!!! Jako proč? Arabela Nagyová s posmrtnou maskou a zavřenými víčky, na nichž jsou namalovány oči - to už jsme u nějakého Mazací hlavy od Lynche. Těžké psycho. A jak píšu, nemuselo to tak být. Ta cílovka je mi fakt záhadou. Můj tip je ten, že měl Budař zajímavou pohádku, ale  v divadle prohrál nějakou sázku s kolegy a musel si ji nedobrovolně zprznit, protože mi jinak hlava nebere, že by tohle někdo dobrovolně a z vlastní vůle natočil. TVL nad čím přemýšlel, když to točil? Každý filmař, co má aspoň základní sebereflexi, ví, jak jsou češi alergičtí na modernizaci pohádek. Co čekal, krevety? Si ještě může oddychnout, za těch 51%. Kdyby se to před tím nehrálo v kině, ale šlo to direkt do tv na první, nebo druhý svátek vánoční, skončilo by to nekompromisně v černém hodnocení. Čt moc dobře věděla, proč to strčit někde ke konci roku. ()

Skuby47 

všechny recenze uživatele

Tak to zase byla věc. Ani jsem neměla možnost s nikým si o snímku popovídat, protože všichni moji známí to po půlhodině vzdali. Já jsem viděla jen začátek a konec. Uprostřed jsem si dala pauzu a dobře jsem udělala. Horory nemám ráda. Pro koho to natočili? Pro děti to určeno nebylo a pro staré na prahu očekávání smrti taky ne. Čekala jsem humornou pohádku o rozmazleném princi buřtíkovi a dočkala jsem se nudné filozofické úvahy o konci života. ()

rakovnik 

všechny recenze uživatele

Po zhlédnutí filmu jsme byli rádi, že jsme na něj nešli do kina s prckem. Ale aspoň bychom jej dokoukali napoprvé, protože doma jsme s tím měli problém. Začátek byl nadějný, místy vtipný. Poté ale přešel do temné psychedelické roviny. Hutný závěr byl příliš těžký ke konzumaci. Pohádka se drží tradičního schématu, nalezneme lásku, ponaučení i moudrost. Ovšem forma zvítězila nad obsahem. Více pro dospělé, než pro děti. ()

Galerie (29)

Zajímavosti (15)

  • Film podpořil Státní fond kinematografie částkou 4 miliony korun. (SONY_)
  • Král (Martin Huba) nosí na krku Řád draka. Řád draka, často označován také jako Dračí řád, byl založen v roce 1409 uherským a českým králem, římským císařem Zikmundem Lucemburským. Účelem řádu byla ochrana křesťanské víry, boj proti nevěřícím a později i proti husitům. Skutečným cílem však bylo upevnění královské moci, neboť Zikmund předpokládal, že členové Řádu jej budou podporovat v jeho rozhodnutích. Členství v Řádu přinášelo jejím členům značné výsady. Účastnili se králova politických rozhodnutích a mohli téměř beztrestně činit vše, pokud tak činili ve jménu šíření a upevnění víry. Případné spory mezi králem a členem Řádu řešil zvláštní smírčí soud. V případě, že zemřel člen tohoto Řádu, měl král povinnost se postarat o pozůstalou vdovu a sirotky. Po smrti Zikmunda však Řád ztratil prestiž a později upadl v zapomnění. Ve znaku Řádu bylo stočené tělo draka škrtícího se vlastním ocasem. Na zádech byl drak rozetnut červeným křížem sv. Jiří. Drak symbolizoval nepřátele křesťanství, kříž vítězství Krista nad silami zla. Později se červený kříž oddělil a figurka draka byla pod ním zavěšena. Novější historie Řádu není známa. Nejstarším známým historickým dokumentem je kopie ustavujícího ediktu z roku 1707, která je ve vlastnictví bukurešťské univerzity. V současné době je znám tzv. „The Imperial and Royal Dragon Court and Order“ (Císařský a královský dračí řád). Tento spolek je registrován u budapešťského vrchního soudu a prohlašuje se za následovníka Dračího řádu. Nejznámějším nositelem Řádu Draka byl Valašský kníže Vlad II. Dracul a po něm Vlad Tepes (Napichovač), známější jako Vlad III. Draculea Tepes (Dracula). (BrianStorker)

Reklama

Reklama