Year of the Horse
Režie:
Jim JarmuschHudba:
Neil YoungHrají:
Neil Young, Jim Jarmusch, Ralph Molina, Billy Talbot, Frank Sampedro, Scott Young, David Briggs (a.z.), Elliot RobertsObsahy(2)
Netradiční portrét skupiny Neil Young & Crazy Horse. Její členové Ralph Molina, Frank „Pončo” Sampedro, Billy Talbot a Neil Young – se dali dohromady roku 1970 a od té doby dělají se sebezničujícím zanícením rockovou hudbu nezaměnitelného zvuku a razance. Hlavní hvězdou je skladatel, zpěvák a hudebník Neil Young, jenž bezesporu patří k nejdůležitějším osobnostem moderní populární hudby. Narodil se 12. listopadu 1945 v Torontu. V mládí jej hudebně ovlivnili umělci typu Boba Dylana, Ricka Jamese, Chucka Berryho a skupiny jako The Shadows, The Rolling Stones či The Chantels. Sám později přecházel do různých žánrů (od rokenrolu po country) a hrál v seskupení rozličných muzikantů, především však ve skupinách Buffalo Springfield; Crosby, Stills, Nash (& Young); Neil Young & Crazy Horse. Kromě zpívání ovládá ukulele, harmoniku, piano a kytaru. Během své kariéry natočil přes tři desítky alb... Dokument natočený ikonou nezávislého amerického filmu, režisérem Jimem Jarmuschem (Podivnější než ráj, Mrtvý muž, Ghost Dog – Cesta samuraje, Kafe a cigára, Paterson) byl z větší části nasnímán na evropském turné skupiny během roku 1996–97 a jsou v něm použity i starší materiály z let sedmdesátých až osmdesátých. Mezi jednotlivými skladbami zaznívají výpovědi členů kapely, ale svérázný obraz Neil Young & Crazy Horse dokresluje mj. hudební manažer Elliot Roberts či Youngův otec, spisovatel Scott A. Young, nebo samotný režisér, Jim Jarmusch. K vyvolání větší působivosti a autentické atmosféry napomáhá – vedle pohyblivé reportážní kamery – záměrně zrnitý a rozmazaný video obraz a materiál super 8 mm. (Česká televize)
(více)Recenze (22)
Koncert Neila Younga, který by asi hodně horších režisérů než Jarmusch natočilo líp. Za sebe jsem si první půlku docela užil, ovšem já mám Younga dost rád. Druhou půlku, přiznám, jsem neviděl celou, protože vedro v Lucerně a Jamesony před koncertem vykonaly své. Ano, trapné, ale párkrát jsem upad do opileckých mdlob.. kamarádi a kamarádky kolem mě po skončení filmu ubezpečili, že jsem nechrápal. No, tak sláva! ()
Je pravda že Jim Jarmusch coby dokumentarista zde moc nezazářil. Zajímavých informací o skupině Crazy Horse je ve filmu minimum. Pár slov o vzniku, pár vět o bývalých členech a spousta nesmyslného tlachání. Použití ručních kamer filmu také moc nepřidává. Ostrý záběr by člověk pohledal. Ale scény z koncertů, to je fakt síla. Co bych dal za to, vidět tyhle chlápky v téhle formě naživo. Hned úvodní sklada Fucking Up je totální masakr. Neil Young hraje na kytaru s neuvěřitelnou suverenitou. Chvílemi jeho extatická hra vypadá jako by se odputával od svého těla a prováděl jakýsi šamanský riutál. Žádné laciné reprodukce stuidových nahrávek tón po tónu, ale bezbřehé mystické variace na původní skladby. Young by se ale nikdy nedostal do podobných epilepticky vypadajících tranzů, nemít po boku ostatní členy se kterými si na pódiu neustále vyměňují energii. Hudebně tedy neskutečná pecka a to i přesto, že se hrají spíše „dvojkové“ skladby, protože živě je to úplně o něčem jiném. ()
Dovolil bych si s gouryellou nesouhlasit. Rok koně je pojat jako sled skladeb, prokládaný několika záběry ze zákulisí. Je tedy nudný jen do té míry, do jaké vám připadá nudná hudba Crazy Horse. Kdo je nemá rád, bude se samozřejmě nudit (ale proč by takový člověk koukal na dokument o nich?). Ovšem skutečný fanda Neila Younga si Rok Koně užije od začátku do konce, to vám zaručuju. Fanda jsem => dávám 4*. PS: Když už by se měl u někoho Jarmusch inspirovat, tak to rozhodně nebude u Zelenky (už proto, že to, co točí Z., nejsou dokumenty, a navíc se o jejich kvalitě dá jistě s úspěchem pochybovat). Když se u někoho inspirovat, spíš bych doporučoval třeba Wima Wenderse a jeho fenomenální Buena Vista Social Club! ()
Je podivné, že ve zdejší biografii Jima Jarmushe tento film není uveden. Možná proto, že to "hrdě natočili" na osmičku (pro mladší ročníky - amatérský formát filmu). Kdo čeká dokument o turné kapely Crazy Horse od renomovaného režiséra, je nejspíš zmaten. Viděno v českolipském kině ve společnosti místních rockerů. Spokojenost byla vidět ve tvářích muzikantů, možná méně v tvářích milovníků slovutného filmaře, kteří moc netuší o podivínském chlapíkovi jménem Neil Young. Jakési temné šamanské mysterium o zaklínání bohů věčného rocku ve spojení s indiánskými tanci duchů. Nářez, na který nezapomenu. Ale možná proto, že jsem už 40 let fandou Neila Younga a Crazy Horse. ()
Neil Young jakoby zde smýval svoji folkovou patinu a kuklil se do surového agresivního zvuku rockového šamana, který musí i metalistům a punkáčům připadat nesnesitelný. Prostřihy ruční kamerou, které oddělují jednotlivé koncertní kusy, jsou jim zároveň v opozici. Je možno si při nich vydechnout, a zřejmě i pro Jarmusche by byl koncert vcelku sotva únosný - a zřejmě ano, stát před pódiem a před televizí je přece jen velký rozdíl. Šaman se opájí hudbou a my přitom rohlíkem. ()
Reklama