poster

Rok koně

  • USA

    Year of the Horse

Dokumentární / Hudební

USA, 1997, 106 min

Režie:

Jim Jarmusch

Hudba:

Neil Young

Producenti:

L.A. Johnson

Střih:

Jay Rabinowitz
(další profese)
  • Sadova302b50
    ****

    Též podepisuji uživatele Maeba. Dokument jsem viděla prvně tak před deseti lety a včera si ho připomněla. Neila Younga jsem nejdříve znala v rámci sestavy CSN & Y, pak sólo, s Pearl Jam, ale až potom jsem šla po Crazy Horse. A tehdy jsem si od dokumentu slibovala, že mě zavede zase trochu jinam. Moc nepomohlo, ale hudba byla samozřejmě skvělá. Protože je to skoro jediné, co na dokumentu lze hodnotit, dám Year of the Horse za čtyři hvězdy.(10.1.2015)

  • Jehan
    ****

    Je podivné, že ve zdejší biografii Jima Jarmushe tento film není uveden. Možná proto, že to "hrdě natočili" na osmičku (pro mladší ročníky - amatérský formát filmu). Kdo čeká dokument o turné kapely Crazy Horse od renomovaného režiséra, je nejspíš zmaten. Viděno v českolipském kině ve společnosti místních rockerů. Spokojenost byla vidět ve tvářích muzikantů, možná méně v tvářích milovníků slovutného filmaře, kteří moc netuší o podivínském chlapíkovi jménem Neil Young. Jakési temné šamanské mysterium o zaklínání bohů věčného rocku ve spojení s indiánskými tanci duchů. Nářez, na který nezapomenu. Ale možná proto, že jsem už 40 let fandou Neila Younga a Crazy Horse.(28.4.2015)

  • Jellini
    ****

    Tak on to není tak úplně dokument. Je to spíše několik skladeb Neila Younga a Crazy Horse, mezi nimiž jsou záběry ze zákulisí. A z těch některé ani netočil Jarmusch. Občas použil "archivní" materiál z 80. let a dá se říct, že film spíše sestříhal, než-li natočil. Ale jak říkám, nelze to asi brát jako dokument. Spíš je to fanouškovské video/hodinu a půl dlouhý videoklip k několika skladbám.(23.2.2011)

  • radektejkal
    ****

    Neil Young jakoby zde smýval svoji folkovou patinu a kuklil se do surového agresivního zvuku rockového šamana, který musí i metalistům a punkáčům připadat nesnesitelný. Prostřihy ruční kamerou, které oddělují jednotlivé koncertní kusy, jsou jim zároveň v opozici. Je možno si při nich vydechnout, a zřejmě i pro Jarmusche by byl koncert vcelku sotva únosný - a zřejmě ano, stát před pódiem a před televizí je přece jen velký rozdíl. Šaman se opájí hudbou a my přitom rohlíkem.(10.7.2015)

  • kinej
    ****

    Je pravda že Jim Jarmusch coby dokumentarista zde moc nezazářil. Zajímavých informací o skupině Crazy Horse je ve filmu minimum. Pár slov o vzniku, pár vět o bývalých členech a spousta nesmyslného tlachání. Použití ručních kamer filmu také moc nepřidává. Ostrý záběr by člověk pohledal. Ale scény z koncertů, to je fakt síla. Co bych dal za to, vidět tyhle chlápky v téhle formě naživo. Hned úvodní sklada Fucking Up je totální masakr. Neil Young hraje na kytaru s neuvěřitelnou suverenitou. Chvílemi jeho extatická hra vypadá jako by se odputával od svého těla a prováděl jakýsi šamanský riutál. Žádné laciné reprodukce stuidových nahrávek tón po tónu, ale bezbřehé mystické variace na původní skladby. Young by se ale nikdy nedostal do podobných epilepticky vypadajících tranzů, nemít po boku ostatní členy se kterými si na pódiu neustále vyměňují energii. Hudebně tedy neskutečná pecka a to i přesto, že se hrají spíše „dvojkové“ skladby, protože živě je to úplně o něčem jiném.(6.11.2012)

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace