Upíři

„Srdce občas premýšľa lepšie, ako mozog.“ Neskúsený hororový fanúšik meno ´Lamberto Bava´ nepozná. Skúsenejší pozná (režisér DÉMONOV 1 - 2 či takmer nekonečnej rozprávkovej série FANTAGHIRÓ), no ani on možno nevie, že jeho otec Mario bol svojho času rovnako slávnym talianskym hororovým režisérom, ako neskôr jeho syn. Okrem dnešných UPÍROV Mario Bava režíroval PLANÉTU UPÍROV alebo gotický horor o PREKLIATÍ SMRTI. Pôvodne robil na čierno-bielych UPÍROCH len kameramana, no dnes býva k snímke priraďovaný aj ako spolurežisér. Toľko k histórii a faktom. Vďakabohu, že UPÍRI sú takí krátki, inak by som skapal od nudy. Už tak som takmer omdlel od vyčerpania. Vedie ma to k strašidelnej otázke. Dožijem sa roku, kedy bude PÁD DO TMY vnímaný ako zastaraný horor, Nakatov RINGU ako úsmevná kravina zaseknutá v minulosti a mladí nebudú chápať, čo nás šokovalo v NOCI S NABRÚSENOU BRITVOU? Zostarli UPÍRI? Alebo boli mizerní už v dobe uvedenia do kín? Nie je to Ed Wood Jr., ale nuda bola približne rovnako neskutočná a trpezlivosť trhajúca. Určite by som ale urobil remake s Udom Kierom, Paris Hiltonovou a Colinom Farrellom. (20.07.2010)

Pravda, Maska démona je o hodně stupňů výše, ale mně se tenhle černobílý horror? líbí. Chvílemi připomíná poctivé gotické horrory, v některých scénách se mi vybaví staré francouzské filmy, zejména Kráska a zvíře. Příjemná vizuální stránka především interiérů domu hraběnky a sklepení evokuje obrazy z dávných časů. Vše doplňuje působivá hudba, která v italských filmech taková často bývá (F.Mannino, R.Vlad - jak příznačné jméno...). Především k dnešnímu pojetí upírů je název poněkud zavádějící, i když tenhle termín se často používal i metaforicky. Například kapitalisté byli upíři, kteří vysávali dělnickou třídu ( to by mě zajímalo, čím by se označili komunisti...kteří krev milovali - rudá vlajka, barva krve, revoluce, šátků, hvězdy.....). (17.08.2010)

Scénář i samotný děj jsou hodně zajímavé, ale po shlédnutí tohoto filmu se spíše přikláním k názoru, že se o horor jedná jen okrajově. Detektivní podstata filmu se přehlédnout nedá a skoro celý film se točí jen v duchu hledání důkazů a postupného odhalování proč mizely nebohé dívky. Za celý film neuvidíme nic nadpřirozeného, žádnou krev ani samotné upíry. Jediné o čem by se tak dalo uvažovat byla proměna vzhledu samotné vévodkyně.Atmosféra filmu není ani děsivá, ani mrazivá jen spíše docela napínavá. Tak jak to u správných detektivek bývá. Samozřejmě nelze upřít, že probíhající děj dokáže upoutat divákovu pozornost, ale to spíš proto, že každý čekal obrovské finále které se ovšem nekonalo. Nejlepší na celém filmu je samotná hudba. Podmanivé tóny italského orchestru a famózní zvuk smyčcových nástrojů dokázali divákovi rozproudit krev i ve scénách, kdy se toho zas až tak moc zajímavého nedělo. (05.05.2010)

Trochu mě mrzí, že zde na csfd mají Upíři tak nízké hodnocení. Kdybych se na ně díval v době natočení, určitě bych byl unesen, protože na 50. léta je film určitě moc dobrý. Ale z dnešního pohledu vyhlíží bohužel dost nezáživně a prakticky všechno už bylo viděno v jiných a známějších filmech. I Vampiri je prostě film, na jehož obsahu se zub času nesmazatelně podepsal a dnes si už asi těžko bude hledat své diváky. Já se navíc nikdy nestal příznivcem upířích hororů, a proto to asi nebudu já, kdo tenhle film vzkřísí. Snad se někdy někdo najde. (18.10.2011)

Spíše kriminální sci-fi s hororovými prvky než horor (v Itálii bylo díky fašistické orientaci točení hororů od 30. do 50. let zakázano). Taková raná italská "wallaceovka", ovšem s dobrou černobílou kamerou Mario Bavy a gotizujícím výtvarnými efekty. Proměna tváře mladé hraběnky (Gianna Maria Canale) v stařenu je na svou dobu výborně zvládnuta, údajně pouze s využitím světla a maskérského řemesla. Tento film ve stylu postviktoriánské gotiky je dnes zajímavý spíše jen z hlediska dějin evropského hororu. (18.05.2012)