Země bez chleba

Země bez chleba je dokumentem o jednom extrémně chudém regionu – Las Hurdes ve Španělsku z počátku minulého století. Zakládá si na realistické kameře a skutečném zachycení problémů tamějších obyvatel a drsné a vyprahlé krajiny. Místní lidé mají hlad, jsou nemocní, různě postižení a často umírají. Popravdě mě tento dokument ale moc nezaujal a v dnešní době už je neaktuální. Dokážu se vcítit do existenčních problémů místních obyvatel a přát jim lepší život. Nicméně podobných míst na planetě je stále hodně a před sto lety to nebylo až tak výjimečné. Tvůrcům patří kredit za to, že na problém upozornili a také díky nim se situace v regionu postupně zlepšila, i když vlivem občanské války až mnohem později. Na rovinu, kdyby to nenatočil Luis Buñuel, tak to téměř nikdo neuvidí. Odhaduji, že si z tohoto dokumentu odnesl mnohé inspirace do své pozdější surrealistické tvorby. (01.11.2023)

Zaujímavé, ktovie čo viedlo Buñuela k takej úmyselnej dramatizácii, preháňaniu, až zabitiu dvoch zvierat, kvôli efektnosti filmu. Surrealizmus? Neskôr našťastie pokračoval už len v hranej tvorbe. EDIT 2022: Podľa knihy "Úvod do dokumentárneho filmu" od Billa Nicholsa bol Buñuelov uštipačný a ofenzívny komentár v tomto rozličnými spôsobmi zavádzajúcom dokumente zámerom, ktorým chcel upozorniť na klamlivú povahu filmu ako média. Nemôžeme veriť všetkému, čo na plátne vidíme a počujeme. Ak je to tak, jedná sa o geniálne dielo. Priznám sa, že takto som ho pred štyrmi rokmi neprečítal. (04.01.2019)

Aj zem bez chleba môže byť krásna, rovnako ako surrealista Buňuel dokáže byť realistický. Respektíve realita tu zobrazená je surrealistická prirodzeným spôsobom. Film som videl s pôvodným komentárom bez titulkov, takže môj výsledný dojem je povedzme že dvojtretinový. Zároveň dokumentárny film nie je úplne môj najoblúbenejší žáner, avšak v tomto prípade je poňatý viac umelecky, metaforicky, avšak bez náznaku príbehu. V tomto aspekte vedie napríklad Flaherty a tak mohol Nanuka natočiť omnoho dlhšieho. Uvidíme po pozretí s titulkami. Pri pohľade na Buňuelovu tvár sa ťažko verí jeho hlbokému humanizmu, ten nie je ukrytý v jeho pohľade, ale v jeho duši. (10.04.2013)

"Účel světí prostředky" nepatří mezi má oblíbená rčení, takže jsem rozpolcena v hodnocení. Buñuel pro dosažení efektu využívá lidí i zvířat...neříkám, že se ty situace - smrt dítěte, pád kozy - nemohly v reálu odehrát, přesto s tím "naaranžováním" scén vnitřně nesouhlasím...ačkoliv Buñuel se inscenaci ani nesnaží skrývat, díky čemuž film působí parodicky a surreálně zároveň. Na druhou stranu jeho "vážná" rovina je právě tak silná a přiznávám, že mě samotnou film nenechal chladnou ani o století později, obzvlášť když si uvědomím, jakou vypovídací hodnotu má i v současnosti. Bylo by zajímavé pro srovnání zhlédnout dokument "De gevangenen van Buñuel" Ramóna Gielinga, který se vydal po stopách Buñuela na stejné místo o téměř sedmdesát let později. (21.06.2015)

ZEMĚ BEZ CHLEBA (1933) byla tuším jediným Buňuelovým dokumentem a přesto patří k jeho nejzásadnějším počinům, který na půdorysu objektivní, reportážní reality jasně prozrazuje Buňuelovu osobnost, jeho velmi specifický světonázor. Tváří v tvář tehdy nejvíce zaostalému regionu ve Španělsku Buňuel okem zdánlivě nezúčastněného „vědce“ ukazuje např. velký obraz mrtvého kojence nebo výjev mrtvého osla uštípaného včelím úlem, který mu spadl ze hřbetu, ve velkém detailu hledí do otevřených úst nemocné dívky, která pár dní nato umřela, a pozoruje nebezpečné kretény a skřety. Přesto se ale na svých objektech exploativně nepase, tyto detaily nemají být prvoplánovými šoky, jsou výrazem nenápadné empatie, která přesahuje primitivní emoce soucitu a hnusu. Buňuela pojí s jeho objekty silné pouto, ať už na úrovni mezilidské (zájem na zlepšení podmínek života těchto lidí v agitačně laděném epilogu), ale hlavně nad-lidské, biologické (zájem o veškeré projevy života, instinkty přežití, na všech biologických úrovních: lidí, zvířat, Buňuelova oblíbeného hmyzu). Buňuel nebyl humanista v diskreditovaném slova smyslu lidumila nebo plačky, Buňuel byl empatikem přímo kosmickým. (15.03.2008)