Manhattan

Jedinečný atmosferický formální new yorkský kousek, kde se Woody Allen nechal vést sílou vlastního scénáře a v poeticky stylizovaném černobílém filmu s psychologicky vztahovou zápletkou 4 až 6 lidí zahrál v roli Isaaca svou nejprocítěnější postavu, s postupně se odkrývající sebestřednou povahovou slabinou. Širokoúhlý rozměr filmu funguje k zachycení panoramatických dominant milovaného Woodyho města a Manhattanu, kde zní neuhasínající hudba George Gerschwina a jeden den střídá další noc, podobně jako jsou střídány večírky a jiná místa setkávání ústředních postav, zde působících. Zpracování prvků světla a tmy zajímavě rýsuje detaily tváře měnící se vývojem událostí, výtečně vystavěná dramaturgie s proměnlivou montáží sekvencí s nápaditými motivy posunuje film a propracované dialogy ani na okamžik nenabídnou zvukově slabé místo neklidného filmu neklidného tvůrce. (03.01.2009)

Tak jak se dařilo " oživovat neživé " ( hotely, letiště....) Arthurovi Haileymu ve svých knihách, tak se podařilo Woody Allenovi dát velmi živý nádech městu Manhattan. Tohle město pod Allenem a za pomocí brilantní černobílé kamery Gordona Willise, vše navíc umocněno působivým Gershwinovým hudebním doprovodem žije svým životem, tepe, pulzuje a na pozadí toho všeho ( nebo spíše přesněji řečeno ) v POPŘEDÍ toho všeho to, co umí Woody nejlépe a to sice mistrně napsaná a následně rozehraná vztahovka ze života s patřičným Allenovým nadhledem, sarkasmem komentující všechno to dění kolem sebe, navíc reflektující úpadek kulturního života a v neposlední řadě trefně se opírající do živototního způsobu newyorských " intelektuálů ". Pro většinu z vás je Allenovým number one Annie Hall, pro mě je to Manhattan. Z mého pohledu daleko vyzrálejší Allen ( i když natočeno je to pouze s 2- letou odmlkou ). O hereckých výkonech myslím netřeba jakéhokoliv komentáře. Pouze si neodpustím subjektivní názor k úplnému závěru snímku....JÁ osobně bych uvítal v kontextu s Allenovým sarkasmem, aby ke scéně, kdy Issac ( Allen ) otevírá dveře a setkává se s Tracy vůbec nedošlo a místo toho Allen skrz prosklené dveře, dříve než vstoupí, zahlédl vystupovat z výtahu vyrýsovaného, čerstvě opáleného mladíka, otočil se a odkráčel vstříc nočnímu Manhattanu... To je ale čistě můj osobní " problém " :o) Závěrem pár skutečných perel. POZOR, kdo se nechcete ochudit o zážitek... NEČÍST!! p.s. on byl génius, Helen je génius, Dennis je génius. Znáš hodně géniů!... Měla bys poznat nějaké idioty. Mohla by ses něco naučit :o) p.p.s. když Ti bude 36, mně bude 63. Budeš na vrcholu svých sexuálních sil... Ovšem, já budu asi taky....však to znáš, začal jsem později... :o) p.p.p.s co máš za psa?.. jezevčíka. Však víš, je to pro mě náhrada penisu.... Aha, tak v tom případě bych Tě ale tipoval na dánskou dogu :o) (14.07.2010)

Nejdřív si Woody Allen nešikovně zvolil milenku v podobě nějaké sedmnáctileté mužatky, která vypadá spíš jak kluk z kukuřičného pole, než jako nezletilá holka z Manhattanu a následně se do mě rozhodl nasypat pár nesouvisejících textů, které v podstatě měly dávat smysl v rámci jeho způsobu života jako takového. Výsledek je takový, že jsem vlastně zjistil, že na sklonku sedmdesátých let na Manhattanu čepovali z kohoutku vodu zrzavou jak ten nejčerstvější pivsoň z tamní putiky a taky to, že holky rádi vyhledávali chlapce, kteří dokázali o umění mluvit okázale a fádně po dobu dvacet dlouhých minut. Zajímavý film, ale že bych se pro něj tak strašně nadchnul, to teda ne. (10.11.2015)

New York. Woodyho osudové město. Vzdal mu hold tím nejlepším způsobem, jakým mohl, natočil o něm velice oblíbený film, obsadil své dva dvorní herce, sebe a Keton a svojí neurózou srší hlášku za hláškou, scénář se mi totiž hodně líbil, ironický jako vždycky. Kam se hrabe takový Neruda a jeho vzdání holdu Praze v podobě malostranských povídek, které by zvládl i student třetího ročníku literární akademie. Manhattan není obsahově extra dílo, ale černobílá podoba vsazená do 80. let je fascinující a byl to skvělý krok, který z toho dělá opravdu příjemný a hodlám si tvrdit, že i útulný film, si ho to prostě oblíbíte. A dále si hodlám tvrdit, že je to lepší než Annie Hall, je to více ucelenější a Woody hraje líp, jeho „you know“ je snad v každé větě a ty jeho nesmyslné pohyby. Co více si přát :-). Asi jeho nejlepší komedie. (10.06.2008)

Pocuvat vecne ukecaneho Woodyho s humornymi poznamkami o jeho nestastnych vztahoch, ktore nikdy nevydrzali dlhsie ako vztah Evy Braunovej s Hitlerom, vidiet krasnu Meryl Streep, ktora ho uplne zhadzuje vo svojej knihe, Diane Keaton, ktora je zalubena do zenateho chlapa a nechce rozbit jeho manzelstvo a 17 rocnu Mariel Hemingway, ktora bola po usi zalubena do Woodyho a on bol z toho nervozny, bola jedna velka konverzacna zabava, v ktorej je reziser a scenarista Woody Allen jednoducho expert. A nielen to, ale aj krasne ciernobiele zabery osvetleneho brooklynskeho mostu, alebo prechadzka vo vesmirne osvetlenom muzeu. Mariel Hemingway sice bola nominovana na Oscara za najlepsiu herecku vo vedlajsej ulohe, avsak z Oscara sa mohla tesit paradoxne Meryl Streep za ulohu v drame KRAMEROVA VERSUS KRAMER (1979), ktora si zahrala malu ulohu aj v tomto filme... 11.11.2010 _________ Woody Allen - (Isaac) +++ Diane Keaton - (Mary) +++ Michael Murphy - (Yale) +++ Mariel Hemingway - (Tracy) +++ Meryl Streep - (Jill) +++ Anne Byrne Hoffman - (Emily) +++ Karen Ludwig - (Connie) +++ (11.11.2010)