Manhattan

Obrázky ze života newyorského intelektuálstva. Za salvami brilantních ironických poznámek, sebezpytných úvah a diskusí o vztazích, za přívaly jmen slavných umělců a filosofů, co na diváka útočí v hejnech, číhá naprostá duchovní bezradnost. Postava svým způsobem dosud nevinné sedmnáctileté Tracy je ostrůvkem něčeho ještě skutečného v obrovském moři prázdnoty - něčeho jako lásky, údivu a očekávání. U těch odrostlejších mluvících hlav jsou to pak jen slova, slova, slova. Směju se Isaakovým/Woodyho sarkastickým replikám na celké kolo, ale zároveň mě mrazí - třeba v té scéně, kdy se rozchází se svou mladičkou přítelkyní . Nebezpečí v jejím usvědčujícím, bezradně vážném pohledu dokáže Woody zahnat jedinou brilantní hláškou, které se nelze nesmát. Smíchu navzdory se však Manhattan intelektuálů jeví jako bašta narcistní citové zchromlosti pod maskou přívalů vět. (02.06.2007)

Můj první Allen - pěkný film, až na toho nervózního chlapíka, co tam se všemi intenzivně diskutuje (slova Neda Flanderse). Ač mě rozmařilost svobodomyslných "ňujorčanů" trochu vadila - každý má vlastního terapeuta, obchod s čínskými nudlemi a hlavu plnou zmatku, koho že to vlastně miluje - celková atmosféra byla skvělá. Uvolněný filmeček o neobyčejné obyčejnosti a síle citu k bližnímu. Jde o to, jestli chceš rozdávat, či dostávat. (Challenge Tour 2015) (25.04.2015)

Tak jak se dařilo " oživovat neživé " ( hotely, letiště....) Arthurovi Haileymu ve svých knihách, tak se podařilo Woody Allenovi dát velmi živý nádech městu Manhattan. Tohle město pod Allenem a za pomocí brilantní černobílé kamery Gordona Willise, vše navíc umocněno působivým Gershwinovým hudebním doprovodem žije svým životem, tepe, pulzuje a na pozadí toho všeho ( nebo spíše přesněji řečeno ) v POPŘEDÍ toho všeho to, co umí Woody nejlépe a to sice mistrně napsaná a následně rozehraná vztahovka ze života s patřičným Allenovým nadhledem, sarkasmem komentující všechno to dění kolem sebe, navíc reflektující úpadek kulturního života a v neposlední řadě trefně se opírající do živototního způsobu newyorských " intelektuálů ". Pro většinu z vás je Allenovým number one Annie Hall, pro mě je to Manhattan. Z mého pohledu daleko vyzrálejší Allen ( i když natočeno je to pouze s 2- letou odmlkou ). O hereckých výkonech myslím netřeba jakéhokoliv komentáře. Pouze si neodpustím subjektivní názor k úplnému závěru snímku....JÁ osobně bych uvítal v kontextu s Allenovým sarkasmem, aby ke scéně, kdy Issac ( Allen ) otevírá dveře a setkává se s Tracy vůbec nedošlo a místo toho Allen skrz prosklené dveře, dříve než vstoupí, zahlédl vystupovat z výtahu vyrýsovaného, čerstvě opáleného mladíka, otočil se a odkráčel vstříc nočnímu Manhattanu... To je ale čistě můj osobní " problém " :o) Závěrem pár skutečných perel. POZOR, kdo se nechcete ochudit o zážitek... NEČÍST!! p.s. on byl génius, Helen je génius, Dennis je génius. Znáš hodně géniů!... Měla bys poznat nějaké idioty. Mohla by ses něco naučit :o) p.p.s. když Ti bude 36, mně bude 63. Budeš na vrcholu svých sexuálních sil... Ovšem, já budu asi taky....však to znáš, začal jsem později... :o) p.p.p.s co máš za psa?.. jezevčíka. Však víš, je to pro mě náhrada penisu.... Aha, tak v tom případě bych Tě ale tipoval na dánskou dogu :o) (14.07.2010)

U Allenů byl z Manhattanu solidní povyk. Možná se rozbilo i pár talířů, ale popravdě nevím, co se Woodymu nezdálo. Ze svého filmového lejstra čítajícího až děsivě moc dobrých snímků, je možná Manhattan slabší co se týče scénáristických vychytávek, pro mě ale bylo sledování docela radost. Není to Láska a Smrt ve které bylo tolik hlášek, že si to ani normální myslící člověk nedokázal zapamatovat není to ani Sólokapr, kde jsem se smál originalitě, je to prostě kus dobře odvedené práce a byť jsem se někdy docela nudil, nemůžu říct, že by to byl kdovíjaký kopanec v Allenově režisérské kariéře. Radost, spokojenost, Manhattan! (27.08.2008)

Ťažko vyčítať, keď je to také pekné. Manhattan je dospelý film o láske v ktorom sa miesia intelektuálne dialógy s tými vtipnými. Keď som začal pozerať tento film visela mi nad hlavou veta - že sa jedná o najlepšie Allenovo dielo. Ak vám toto niekto o filme povie, samozrejme, že sa vo vás prebudia očakávania, ktoré málokedy film naplní. Tým ale nechcem povedať, že u Manhattanu sa tak stalo. Dôležitejšie je, že som počas sledovania na túto vetu zabudol a nechal som sa unášať príbehom. Mozaika scén, dotvárajúcich perfektne napísané a zahrané charaktery, vybočujúce s priemerných filmov o láske a vzťahoch - čo nie je prekvapujúce - Allen je totiž niekde inde ako celá americká filmová produkcia, mi jednoducho očarovali. Výborný film, ktorému do atmosféry dopomáha fakt, že je natočený na čiernobiely formát. Finále je krásne a podmanivé a v tomto smere prekonáva inak perfektnú Annie Hall. Pre mňa jeden z najlepších Allenov. (16.04.2012)