Hovory o lásce

Jsem vděčný, že jsem se o existenci tohoto filmu dozvěděl, protože mi osobně přišel velmi zajímavý (jen škoda několika "autocenzurních" zásahů, kdy byl z filmu na několika místech vypuštěn zvuk). Dnešním představám o "objektivním" dokumentu by asi obstál jen těžko (lhostejno na tom, že nic jako objektivní dokument už z principu existovat nemůže) - Pasoliniho nekonvenční stanovisko k sexuálním otázkám je z filmu cítit velmi výrazně a při sledování si člověk mj. uvědomí, že toto nemohl natočit nikdo jiný než pozdější autor skandálního snímku Saló aneb 120 dnů sodomy - ale jako zpráva o své době to funguje výborně, a inteligentní divák si tam najde mnoho látky k přemýšlení. Rovněž se tam lze dozvědět celou řadu zajímavostí - Pasolini mj. tímto filmem kriticky reaguje na zákon z r. 1958 ("Legge Merlin"), kterým se v Itálii zakázaly bordely (a následně rozbujela pouliční prostituce; jeden z respondentů ve filmu například vyjadřuje svůj kuriózní názor, že mladí muži kvůli tomuto zákonu sexuálně experimentují se zvířaty, např. s krávami a kozami, namísto toho, aby šli s prostitutkou, jako tomu bylo dříve) - a ankety s jednotlivými respondenty nejsou prosty různých humorných situací (režisér zpovídá lidi všech věkových kategorií, muže i ženy, včetně samotných pouličních prostitutek). (Nejen) všem zájemcům o dějiny dokumentárního filmu lze tento výborný Pasoliniho počin jen doporučit - s lety zraje jako víno a možná dnes stojí za vidění ještě víc než tenkrát (o kolika ze současných českých dokumentů by asi šlo říct to samé?). (05.12.2016)

Upraveno v březnu 2021. Hovory o lásce, tak se bourá tabu a morální licoměrnost společnosti. Pier Paolo Pasolini v ten čas putoval po Itálii, obhlížel exteriéry pro film Evangelia sv. Matouše a povzbuzen odtajováním sexuality západní civilizace dával lidem provokativní otázky. Itálie, tato katolická bašta, položila na veřejný piedestal cudnost a k ní se upínala modlitba i řád společenské morálky. Pasolini se potměšile vyptává, nehledí na věk, pohlaví, sociální postavení, a opatrnost nahlodává salvami poznámek. Katolíci tabuizovali lidskou tělesnost a zanechali své ovečky zmítat se v úzkosti, strachu, traumatu a v neupřímnosti hříchu. Doba byla od té dnešní přísně rozdělena na soukromou a veřejnou, a morální etiketa na italském jihu dosahovala abnormální formy, rozvod nebyl povolen a o rovnosti žen nešlo hovořit. Bigotnost při obhajování tabu je základem pokrytectví a nenávisti. Pasolini dokázal zapojit do projektu i osobnosti z intelektuálního světa: k tématu se tak vyjadřuje existenciální spisovatel Alberto Moravia, psychoanalytik a filozof Cesare Musatti, spisovatelka a novinářka Adele Cambria, investigativní novinářka Camilla Cederna, spisovatelka a aktivistka Oriana Fallaci, kapitán fotbalistů Boloně Giacomo Bulgarelli i velký básník Giuseppe Ungaretti, Film Hovory o lásce jsou příkladem, jak se můžeme vypořádat s předsudky a morálním pokrytectvím společnosti, s nerovností i s nespravedlností. Nakonec, když se zákonem uzavřou nevěstince, může se nejeden mladík dostat do svízele tělesné i morální. Pozoruhodný to počin, pro skoncování s předsudky stále inspirativní. (16.10.2009)

Asi jediný film, od nějž bych fakt chtěl vidět remake, kdy by někdo dneska vzal kameru, objel stejné lokace (a vlastně by to ani nemusela být Itálie) a pokládal ty samé otázky, co Pasolini. Občas jsem fakt zíral, co ze sebe ještě počátkem druhé poloviny 20. století, toho století, které bylo údajně nejsvobodnější, nejcivilizovanější, lidé v "demokratické" a "svobodné" zemi dokáží vypustit. Ale vlastně ano, ono mnohé názory na postavení ženy ve společnosti nebo homosexualitu se vlastně nezměnily dodnes. A musím před Pasolinim opravdu smeknout, když tam coby homosexuál v klidu stojí před lidmi, kteří o homosexuálech neříkají nic moc přívětivého. Velmi mě potěšil Alberto Moravia, který ze sebe hrnul opravdu rozumné myšlenky, z nichž některé by se daly tesat do mramoru. Výborný dokument, skvělý počin, vlastně možná to nejpovedenější, nejzajímavější a nejhloubavější, co Pasolini natočil. (05.05.2012)

Je až půvabné sledovat, jak si marxista Pasolini ve svých komentářích láme hlavu nad neuvědomělostí respondentů, zvláště těch, kteří by přece měli být avantgardou (dělníci).. Ale jinak zajímavé, nezřídka překvapivé - pro mě například to, že vesničané ze "zaostalého", až premoderně uvažujícího Jihu brali homosexualitu jako cosi, s čím je zkrátka třeba počítat, zatímco moderní Seveřanky (tuším z Milána), pokud její výskyt vůbec připustily, ji odkazovaly do zvláštních ústavů a k léčbě. Takže Exkvizitore, co to je "tmářství"? (09.11.2008)

Taliansky, a k tomu snáď i automaticky [a večne!] provokatívny režisér a scenárista: P. P. Pasolini, vo svojom naprosto autentickom ["dokumentárnom"] titule: Milostné zhromaždenia, vskutku asi [na]zhromaždil čo najviac psychických síl, aby dajme tomu následne vyspovedal i domácich Talianov, t.j. rôzne sociálne vrstvy ľudí, teda okrem talianskej buržoázie; a to v zemepisných šírkach a dĺžkach konkrétne spadajúcich od severného Milána až vari i po južné Palermo na Sicílii, aké sú vlastne ich »sexuálne názory«, resp. čo si vlastne vo všeobecnosti myslia o SEXUALITE ako takej a podobne: sexuálny život, keď si zrovna povedzme, že si tým pádom ani nemuseli osobitne zvlášť klásť servítky pred ústa...? • A práve vďaka takémuto netradičnému prístupu sa autorovi mimochodom podarilo dosiahnuť i maximálneho účinku v prichádzajúcej rovine: CINÉMA VÉRITÉ, čo bolo v podstate i ďalším bonusom - extra naviac! • ...Skrátka; akoby ste sa priamo teraz ocitli i v samotnom «bode epicentra» s prehľadným dianím v rámci celku, vrátane i samotných aktérov v podobách aktuálne »spovedajúcich sa«, ktorých bolo počas nejakých 90 minút, naozaj neúrekom, pritom som zároveň ani nemal taký pocit, že by som vôbec nerozumel otázkam, alebo poprípade ešte, že by som sa nevedel orientovať v dianí. • Momentálne iba akurátne záleží na súčasnom divákovom rozpoložení, či a ako sa postaviť k danej veci, ktorá podľa mňa disponovala i ojedinelým presahom. • Z mojej strany sa jednoznačne jednalo o pozoruhodný zážitok, z ktorého neustále sršala samá AUTENTICITA! (08.12.2023)