Klíč k určování trpaslíků podle deníku Pavla Juráčka
-
Klíč k určování trpaslíků aneb poslední cesta Lemuela Gullivera
(více)
Klíč k určování trpaslíků aneb poslední cesta Lemuela Gullivera
Key for Determining Dwarfs or The Last Travel of Lemuel Gulliver, The
Obsahy(1)
Dokumentárny film Martina Šulíka je emocionálne silným pohľadom do "vnútra" jedného z najväčších filmárov šesťdesiatych rokov, duchovného a myšlienkového hýbateľa a jednej z najdôležitejších osobností československej novej vlny - scenáristu a režiséra Pavla Juráčka; Skrz zápisky z Juráčkových denníkov, ktorých sa v jeho pozostalosti našlo 33, je vystavaná veľmi presvedčivá a mrazivá mozaika tragického osudu nesmierne talentovaného, no vnútorne rozorvaného človeka, ktorého zničila normalizácia. Duševný portrét Pavla Juráčka je nielen silným filmom o "utrpení výnimočného človeka" zničeného nevhodnou dobou a nepochopením, ale tiež sugestívny pohľad na absurdnosti normalizácie a obdobia, ktoré po nej nasledovalo, z pohľadu jej priameho účastníka a obete týchto bizarných okolností a historických faktov. (Jordan)
(více)Recenze (43)
"A Vláčil na to...to je tak pěkný film, že by ho zakázal i Dubček". Drobné detaily podobného druhu, dělají z této pochmurné osobní zpovědi, jednoho talentovaného, ale k smrti znuděného bohéma, o stupínek zajímavější podívanou. Jinak rozbor rodinných problémů a sténání nad promarněnou láskou k dceři, v kontrastu s novým vztahem, který jakoby byl samozřejmostí, byly pro mne informace dosti nezáživné. Naopak popis šedesátých let dle Pavla Juráčka a postupný vývoj jeho životního filmu byl výborný. V celku je ale pro mne dosti složité tuto zdokumentovanou a sehranou zpověď opravdu objektivně ohodnotit. ()
Pavel Juráček by asi prožil 60 léta jako každý jiný, komu režim tak úplně nesedl. Jeho zvýšená citlivost, vnímavost k okolnímu světu, mu však přinesla ohromné problémy. Problémy nejen vně, ale i uvnitř. Jeho deníky nejsou jen svědectvím destrukčních vlivů komunismu na přemýšlivého člověka. Jsou i popisem autora, který chce tvořit, ale nejsou mu poskytovány vhodné podmínky. Tento dokument zdařile navozuje dobovou atmosféru a citlivě převádí Juráčkovy myšlenky v obraz. ()
Kongeniálně zvolená forma falešných „osmičkových“ amatérských záznamů v kombinaci s pronikavými Juráčkovými zápisky dokonale evokuje jak autorovo osobní valení balvanu, tak celou tu všivou dobu, jíž navzdory (namlouvat si, že díky ní, toť všeobecně oblíbený alibismus dneška) „všichni ti bystří mladí muži a ženy“ vydupali ze země zázrak tvůrčí odvahy a poctivosti jménem „česká nová vlna“. Cestou z kina vzpomínky na vlastní nadějeplná léta na FAMU a zase jednou pocit studu, že naše nesrovnatelně svobodnější generace ze sebe nic ani vzdáleně tak opravdového vykřesat (zatím?) nedokázala. ()
Jan Němec k tomuto dílu podotkl, že přestože to bylo celé poctivě uchopené, je škoda, že Šulík scénář nekonzultoval s některým z Juráčkových přátel. Ke komplexnějšímu vykreslení jeho portrétu by prý bylo potřeba dát větší prostor oběma jeho ženám, které v období, které film zachycuje, (postupně) měl. Byly to prý velmi silné a specifické osobnosti, ale tady vypadají tak nějak nijak, nezajímavě - a to prý zároveň zkresluje i pohled na Juráčka. Jakoby to byl člověk, který chce žít s nezajímavou ženskou.. ()
Zopár užívateľov sa priznalo, že práve tento Šulíkov dokument im poslúžil ako iniciačné zasvätenie do Juráčkovej tvorby. Čo viac si môže režisér (v tomto prípade vlastne dvaja - Šulík aj Juráček) želať. Juráček mi pripadal z celej slávnej českej "novej vlny" najzaujímavejší. Nemožnosť rozvíjať svoj talent v rodnom Československu bol najväčšou tragédiou jeho života. V emigrácii totiž tvoriť (a vlastne ani žiť) nedokázal, už iba fyzicky prežíval. Po revolúcii sa domov vrátil ako polomŕtvy muž. Ironicky povedané: postava k podpírání. Smutný príbeh. ()
Galerie (8)
Photo © Česká televize
Reklama