Zpovídám se

Jeden z nejpropracovanějších Hitchcockových filmů (byť je v podstatě takovým Shadow of a Doubt naruby), a také na své poměry celkem kritický (vůči strážcům zákona), byť taková rovina u něj nebývá vůbec zvykem. Dialogová stránka je sice až moc přebujelá a sráží výsledný dojem, naproti tomu mě mile překvapila romantická část, kterou ani nelze vnímat jako soběstačný celek, jelikož výborně zapadá do oné kriminální skládačky. V poměru dobového úspěchu a mého osobního zážitku je zpovídání se dle mého mínění zatím nejpodceňovanějším kouskem z Hitchovy tvorby. (14.07.2010)

Poněkud smutným shledávám fakt, že od začátku samého je zcela jasné, jak že se celá zápletka vyvrbí. V mezidobí je divák nucen sledovat kněze, jehož výraz tváře odkazuje na akutní gastralgii, zatímco jeho bývalá milenka se snaží podniknout takové kroky, aby její milý byl zbaven taláru a ona mohla skotačit. 44 % (27.12.2019)

Kněz a jeho zpovědník. V nekřesťanské společnosti je tento vztah nahrazen psychiatrem a jeho pacientem, ale nejde o totéž. Montgomery Clift se dostává mezi mlýny, které melou nečekaně rychle a je neprávem považován za vraha přestože zná skutečného viníka. Před Bohem přísahal, že nikdy neprozradí, co je mu ve zpovědnici řečeno a tak i koná přes všechny následky, které by tato přísaha mohla mít. Alfred Hitchock je rozhodně úžasný režisér, ale tento film jinak než technicky a režijně nezvládl. Film není po většinu času poutavý a první půlka se dá označit snad i za obyčejnou nudu. Soudní proces je příliš viditelně vykonstruovaný a místo napadání ze strany obhájce na vedení svědků a jejich nabádání k odpovědím nepřichází vůbec žádná námitka. V soudní síni existuje pouze obžaloba. Ani myšlenkové posuny policie nejsou zrovna vrcholem geniality lidského mozku, když během několika vteřin kvůli jednomu pohledu změní policejní inspektor názor o 180 stupňů a v mžiku vidí v jasném vrahovi nejbližšího spojence, který zná skutečného vraha. Atmosféře chybí hodně, aby se stala mrazivou a napínavou. Docela mě mrzelo i použití docela agresivní hudby ve vypjatých situacích, které vůbec nefungovalo a jen poukazovalo na staří snímku. Přes všechny tyto a další chybičky nelze než Zpovídám se označit za průměrný film, který ztrácí na místech, kde by jste očekávali jeho silná místa. (15.08.2007)

Nebylo to zas tak špatné, ale... Hitchcock si tady s námi a s postavami hraje stejně nelítostně jako vždycky, ale všechno, jako kdybych už někde viděla. Silně mi to připomíná dřívější Vraždu na objednávku, ačkoliv tady se z vraha intrikář stane až po vraždě a rozhodně není tak vyrovnaný. Jazyk zavázaný zpovědním tajemstvím také není nic neobvyklého (i když možná Alfred tenhle prvek použil jako první nebo nejvýrazněji - nevím), ani zakázaná láska kněze (Ptáci v trní od Daphne Du Maurier). Tak nějak mi tento film připadal jako mix několika silných otřepaných prvků a žádný z nich nepřekvapil, tak jak se tomu děje u jiných Hitchcockových počinů. (07.08.2008)

Rezignujem na používanie výrazov ako "nevšedný" a "atypický" či "netradičný" v súvislosti s Hitchcockom, lebo to nemá zmysel. Totiž, asi každý jeho film spĺňa kritériá pre takéto označenie, a I Confess nie je výnimkou. Spletitý, tajuplný, nejednoznačný, prekombinovaný, nečiernobiely. Na križovatke osudu sa opäť stretávajú charaktery rozličného spoločenského postavenia, medzi ktorými nechýba nemecký prisťahovalec so ženou, mladý kňaz, jeho dávna láska a jej manžel z dobrej rodiny, prokurátor, dôsledný detektív a... mŕtvola právnika, ktorého nikto príliš dobre nepozná. V zásade dômyselná vzťahovka, komorný thriller s princípmi noirového filmu, dráma zo súdnej siene.. a to sme sa ešte nedostali k motívom, ktorých je viac než dostatok. Viera, láska, zodpovednosť, túžba, nádej, pracovné zapálenie. A kto je ten zlý? Kňaz, ktorý stále miluje? Žena, ktorá i keď je v manželskom zväzku, po ňom ešte stále túži? Detektív, ktorému ide len o vyriešenie prípadu a nestará sa o to, čo tým spôsobí a koľko životov zničí? Prokurátor, ktorý chce vyhrať súdny proces? Alebo utečenec, ktorý spraví všetko pre to, aby už nemusel vidieť svoju ženu ťažko pracovať? Vrahom síce môže byť záhradník, ale odpoveď na položené otázky sa skrýva v každom z nás. Záver je toho dôkazom. 85% (28.04.2014)