Non-Parent
Nerodič
VOD (4)
Obsahy(1)
Kolik podob může mít dnešní rodina? Jakou rodinu chceme? A chceme ji vůbec? Dokumentaristka Jana Počtová natočila intimní sondu do rodičovství a partnerství dneška. Film Nerodič ukazuje šest různých příběhů, šest názorů na rodičovství a s nimi šest různých forem rodin. Někdo z nich se pro své pojetí rodiny rozhodl, někdo k ní postupně došel, pro někoho nebyla jiná volba a někomu to prostě nevyšlo. Někdo by to možná udělal jinak, jiný si stojí za svým, někdo je šťastný a jiný zas frustrovaný. Všichni ale svým příběhem zastupují řadu jiných příběhů a rodin, které jsou těm jejich podobné. „Proč se mi rozpadla rodina?“, „Seženu otce ke svému dítěti?“, „Zvládneme to v patchwork rodině?“, „Proč mít vůbec děti?“, „Nechtěla jsem si pořizovat dítě bez otce, tak jsem se radši rozhodla pro adopci.“, „Jsme ženy a právě spolu čekáme třetí dítě.“ Nerodič není o známých lidech nebo známé cause, je „pouze“ o nás. (Bontonfilm)
(více)Videa (1)
Recenze (47)
Výborný dokument, pravdivý a velice aktuální. Dobře vybrané různé typy rodin: mnohočetná patchworková rodina, bezdětná rodina, matka samoživitelka, otec ve střídavé péči, 2 matky v rodině. Velký respekt a obdiv paní, která se rozhodla sama adoptovat dvojčata. Líbilo se mi velice, že dokument se otevřeně zmiňuje i o společenských tabu a boří stereotypy a předsudky. Jen tak dál. V podstatě každý se snaží žít co nejkvalitnější život, jak nejlépe umí a má právo rozhodnout se, jak si život zařídí! Všichni jsme jen lidé ne stroje a děláme chyby. Především jde o lásku a toleranci. Jaký si to uděláš, takový to máš. Někdo vidí hlavní smysl života v dětech a někdo v něčem jiném. Alespoň se společnost může doplňovat. Souhlasím s HrudkaJ. Ten závěr se mi také moc nelíbil, byl příliš subjektivní spíše osobní názor režisérky. ()
Neuvěřitelně silný dokument. Rodina je něco úžasného a má spoustu podob, ne jenom tu konzervativní, kterou jako jedinou správnou tu prezentují různí Chromíkové a Čunkové. Všechny příběhy měly silně emotivní průběh a všechna vyústění mě dojala. Režisérka Jana Počtová si sice nedrží od respondentů a respondentek odstup (všichni jsou její přátelé a známí), ale zde to vůbec nevadí, protože to ještě více umocňuje emoce těch jednotlivých příběhů. Nedokážu říci, který příběh mě zaujal více a který méně. Všechny měly něco do sebe. 10/10 ()
Dokumenty v kině bych buď zakázal anebo je nechával grátis, no a pořizování dětí taky není moje hobby. Jana Počtová si ale vybrala dobrou sebranku, která se dobře doplňovala, po dlouhé době byla režisérkou, která se ptala a šla si za nějakou pointou, a mimoto je Jana Počtová taky tak pěkná, že co se těch dětí týče by mě možná dokázala konvertovat. ()
Vlastně jen průměrné home video, ve kterém se autorka ještě rozhodla hrát a jehož obsah lze bez problémů vidět všude kolem sebe, krom lesbického páru, což mezi přáteli asi jen tak nikdo nemá. Ostatní varianty rodičovství jsou v podstatě i v české společnosti již zaběhlé a lidé tento stav, jak dokument také připomněl, přímo hledají. Chtějí tvořit rodinu, prý základ státu, něco, co formuje stávající i budoucí občany a občanky a hlavně jejich morální hodnoty a charakter. Počít dítě je z jistého pohledu sobectví, na druhou stranu dopřát dítěti šťastné, usměvavé dětství (bez nutnosti zavalit potomky materiálními zbytečnostmi a tím ho učit rozmařilosti a pěstovat v něm myšlenku věčného luxusu), je pro člověka vlastně povinnost a radost, když už si užil několik minut rozkoše, vidět co nejčastěji ta šťastná dětská očka, to je ta odměna. Tak hluboko tento dokument, žel, v žádném případě nejde, i když šťastné dítě je nepochybně tím nejlepším základem pro lepší budoucnost nás všech. Jaký by byl asi zítřek, kdyby žádné dítě na této planetě již netrpělo hlady a mohlo si jen hrát...zřejmě krásný. ()
Realita shrnuta. Aktéři nebyli žádní exmimoni, ale skuteční lidé (mimochodem, stále mě nepřestává překapovat, že se vůbec najde někdo, kdo je ochoten si takto nechat nahlížet do soukromí). Nebudu si z rukávu sypat žádná čísla, ale ty osudy nebyly nijak výjimečné. Spíš už víc normální než klasická rodina. Nesoudím to, ani neobdivuji. Je to tak. ()
Reklama