Takoví normální vozíčkáři
-
Tiszta szívvel
-
Takí normálni vozičkári
(festivalový název) -
Kills on Wheels
Akční / Komedie / Drama
Maďarsko, 2016, 103 min
Režie:
Attila TillScénář:
Attila TillKamera:
Imre JuhászHudba:
Csaba KalotásHrají:
Szabolcs Thuróczy, Zoltán Fenyvesi, Ádám Fekete, Mónika Balsai, Lídia Danis, Dusán Vitanovics, Zoltán Mucsi, Björn Freiberg, György GődényProducenti:
Judit StalterStřih:
Márton GothárZvuk:
Tamás ZányiMasky:
Szandra Gerő, Gabriella VinczeKostýmy:
Andrea Flesch67%
Hodnocení uživatelů
Premiéry
V kinech
od:
|
28.04.2016 A Company Hungary |
|---|
progression
Nejenom Belgičani dokážou natočit originální film s vozíčkářskou tématikou (Hasta La Vista), vytáhli se i Maďaři, kteří to pojali zase trošku jinak - důmyslný mix dramatu, absurdní komedie, gangsterské střílečky i "rozpitvávání" traumat z dětství i těch současných. Perfektně vybrané typy ústřední trojice (obzvláště ten voňavkový šikulka neměl chybu) i toho "psího" gaunera a originálně a důstojně vypointovaný závěr. Jen se "trošku obávám" toho, jestli odteďka nebudu chtít vozíčkářům nakukovat do igelitek :-)(19.7.2019)
Slarque
Dobře, Maďarům kvalitní akční komedii závidím, ale přece jen jsem čekal ještě trochu větší grády. Tělesně postižení protagonisté jsou sympatičtí, i když se pohybují daleko za hranou zákona, komiksová stylizace je více než na místě a logické námitky utne závěr, kdy se divák dozví, o co tu vlastně celou dobu šlo. Fajn film, i když si ho tedy umím představit ještě o trochu lepší (70%).(23.7.2019)
Malarkey
Maďaři jsou zase nekompromisní. Z vozíčkářů udělají nájemný zabijáky a ještě to pojmou jako legraci. Jako dobře, beru to, zase taková komedie to není, ale je pravda, že jsem z toho měl furt lepší náladu, než když bych koukal na nějakou severskou depresívu. Líbí se mi, jak speciálně Maďaři se svým humorem umí být absurdní a tady to vychytali vysloveně parádně. Závěrečný moment je jen takovým příjemným zpestřením, které mě donutilo zamyslet se nad tím, co jsem vlastně viděl. Jako celek ale film funguje skvěle a je fajn vidět, že i lidé s nemocí pohybového ústrojí nebo na vozíku si dokáží udělat legraci sami ze sebe. Respekt a oceňuji film i jako celek. Stylově podobné jako belgická Hasta La Vista.(28.6.2017)
Renfield
Jiný film, o jiných vozíčkářích. Je to jednoduše maďarský film, s drsnějším humorem, ale není ho zde příliš, což je ve výsledku dobře. Film je povětšinou dramatem s několika přestřelkami a právě jeho akční část bavila nejvíce. Méně už rodinné problémy Zoliho, či vztah nevztah Rupaszova... i když svatební scéna byla jednou z nejlepších. Podobně kvalitní je i finální setkání s vlastně hlavním záporákem, který ač vcelku nenápadný filmu též dodal něco navíc, zajímavá postava. Ale to nejlepší si Attila Till nechal na samotný závěr, bez této pointy by to byl téměř obyčejný film. Jenže TO tomu dává zase jiný pohled na věc a možnost zamyšlení se nad celým předchozím dějem. Navíc se vše předešlé, občas poněkud nesourodé dává dohromady, tedy i ta rodina dává smysl. 75%(21.7.2017)
Necrotongue
Magyarská kinematografie mě opět nezklamala. Díky maďarským tvůrcům se mi potvrdilo to, co už dlouho vím- my mrzáci jsme děsně nebezpeční. Sice jsem netušil, že by mohli být někteří z galuskami vybavených kolegů schopni téměř stejných výkonů jako postava Toma Cruise v Mission: Impossible, ale alespoň si budu hlídat slovník, až za mnou zase jednou v ostře zalomené nemocniční chodbě zahvízdají gumy rozjetého invalidního vozíku.(3.1.2020)