Závrať

Zpočátku nemastné neslané a hlavně prakticky vůbec napínavé. Vše se otočí asi 30 minut před koncem až začne Alfred pomalu utahovat smyčku. Nevyhnutelné je blízko. Vertigo je typ filmu, který si zaslouží přibývající počet opakování a garantuji každému že důvod proč je film tak dobrý vězí právě zde. Po pár dnech a já jej mám stále v hlavě. 75% (28.02.2009)

Opět a zase vynikající režijní umění Alfreda Hitchocka, kdy komponuje záběry s dokonalostí sobě vlastní a buduje příběh s citem mistra. Ke zvláštně zamlžené, tajemné atmosféře značně dopomáhá krásná hudba a pár na svou dobu zajímavých vizuálních vychytávek. Okouzlující je také ústřední herecké duo, zejména tedy J. Stewart se mi vskutku zamlouvá... Bohužel nemohu popřít, že v určitých pasážích mě ona snová atmosféra začínala uspávat, zkrátka dialogy už nejsou zcela aktuální a také závěr se mi zdál poněkud rozpačitý. Ovšem to jsou jen mé "problémy" se starými filmy, k Vertigu i tak chovám velký respekt. 8/10 (12.12.2008)

U mě jednoznačně nejlepší Hitchcockův film, kterému ale pořád chybí docela dost k tomu, aby dostal nejvyšší hodnocení. To"tajemno" mohl rozvést mnohem víc a udělat film mysterióznější, několikrát mi takhle bohužel bylo dopředu jasné, co se cca stane (i když hlavní pointu jsem, přiznávám, neuhodla, to ale nemůže podle mě nikdo) a hlavně mi tam přebývá asi tak půlhodina, jejímž ubráním by bylo Vertigo nadupané napětím a ani chvíli bych se nenudila. V téhle podobě bohužel takové okamžiky nastaly, některé scény i postavy (Johnyho přítelkyně malířka) mi přišly naprosto zbytečné. (06.07.2007)

Vertigo je zase jeden z těch filmů, o kterých vím a chystám se na ně celý život a dostal jsem se k němu až teď. Hudba Bernarda Hermanna k tomuto filmu ovlivnila hudbu k thrillerům až do současnosti a v podstatě se stala vzorem. I přesto s ní mám maličko problém, neboť mi vlastně přišla trochu přehnaná. Představoval jsem si dle úvodního theme (které je samo o sobě úžasné) mnohem temnější, hutnější a depresivnější podívanou. Celá story je vlastně celkem ok a je to určitě jeden z těch prvních a zásadních thrillerů toho typu, kdy se veškerý děj v průběhu snímku tak trochu obrací naruby, to mám rád. Charaktery i herci mi byli ale dost vzdálení. City umělohmotné a přehnané. Motivace postav zvláštní, a to, jak sebou nechala hlavní ženská postava cloumat úplně všemi, mi vlastně bylo dost protivné. Hlavní mužská postava byl vlastně docela násilník a magor a nemohl jsem se s ním nějak ztotožnit. Taky mi přišel James Stewart pro tuto roli zbytečně starý. Vizuální stránka je ovšem úžasná. Ať už jsou to záběry na San Francisko, ikonický záběr na schody v kostele nebo zajímavá práce s animací. Tady je ovšem taky jedno ale. Mám se studiovou prací Alfreda Hitchcocka podobný problém jako třeba berg.12 a i zde jsou některé věci, které mi vizuální i příběhový zážitek kazí. Vadí mi tapeta jako výhled z okna, vadí mi zadní projekce při návštěvě parku, vadí mi, že zadní projekce v autě se otočí dříve než postava otočí volantem, vadí mi, že historický obraz, okolo kterého se to celé točí, je něco, co někdo namaloval někde v parku u studia, vadí mi, že během dvou krátkých střihů postavy úplně změní místo, kde se nacházejí a mají úplně jinou pozici těla. Já si nemůžu pomoct, ale vnímám to jako v podstatě šlendrián a něco, co by třeba Kubrick neudělal. (13.09.2021)

Jeden ze 100 filmů, které musíte vidět, než umřete. Jeden ze 100 největších filmů všech dob časopisu Entertainment Weekly. Jeden z 500 největších filmů všech dob časopisu Empire. Celosvětově divácky úspěšný film. Další Hitchcockova geniálně umělecká porce psychothrilleru, opět s výtečným Jamesem Stewartem v roli posedlého soukromého vyšetřovatele trpícího strachem z výšek. Nebo taky jinak řečeno: Akrofobní nekrofil, kterému fandíte... :)) Trailer: http://www.youtube.com/watch?v=D0bV2gh4E7Y (20.01.2012)