Zátopek
Režie:
David OndříčekHudba:
Jan P. MuchowHrají:
Emil Zátopek (a.z.), Dana Zátopková, Karel Engel, Tomáš Verner, Vavřinec Hradilek, Štěpán Škorpil, Risto Nieminen, Věra ČáslavskáVOD (1)
Obsahy(1)
Cílevědomost, vůle a talent. Výprava za úspěchem československé běžecké legendy v dokumentárním filmu Davida Ondříčka. V zahraničí ho přezdívali „česká lokomotiva". Držitel osmnácti světových rekordů Emil Zátopek se nejvíce proslavil na olympijských hrách v Helsinkách, kde dokázal zvítězit v běhu na 5 km, 10 km i v maratonu. Žádný vytrvalec dosud jeho úspěch nezopakoval a odborníci na atletiku pochybují, že se někdy někdo takový objeví. Grandiózní úspěch Emila Zátopka ožívá v dokumentu Davida Ondříčka ve vzpomínkách jeho blízkých, soupeřů i kamarádů. (Česká televize)
(více)Recenze (56)
Zátopek. Emil Zátopek. Nejslavnější český atlet historie. Ještě dnes, když jsem viděl a slyšel vzrušeného a nadšeného komentátora mi běhal mráz po zádech. Bohužel se z dokumentu o našem nejslavnějším atletovi stala jen průměrná záležitost. A je škoda, že zrovna David Ondříček nedokázal přidat na stopáži o zajímavější pasáže nebo do padesáti minut narvat víc. Zopakovat všechny známé úspěchy a přidat k nim archivní záběry je samozřejmostí. To se čeká. V dokumentu promluví přátelé a pamětníci. Zahraniční novináři, hlavně Finové. Ovšem koncem sportovní kariéry končí také dokument. Vůbec se nezabývá životem pak. Jen jedním záběrem, na kterém čte Zátopek nějaké prohlášení, si lze domyslet, že E. Z. šel režimu na ruku. Na druhé straně si vymohl účast jednoho svého běžeckého kolegy na Olympiádě. Zároveň s tím ale spolupracoval s StB a byl členem strany - (Příběh Emila Zátopka, sport.cz, 22. 11. 2020) v dokumentu ani slovo. Režim k němu ale nebyl vždy milostivý. Obrátil se k němu zády po srpnu a tím jenom pokračuje atletův zajímavý osud. Že je po něm pojmenován belgický časopis nebo byla napsána miniopera, to se člověk nedozví. A přitom to je vyjádření velké pocty našemu běžci ze zahraničí. V dokumentu se najdou především známé a snadno dohledatelné informace a provětraný archiv. Už pouze jako úsměvná zajímavost působí, když si čeští sportovci zkouší běžný typ tréninku Emila Z. ()
5* Nepatřím už ke generaci, pro kterou byl Zátopek fenoménem, ale přesto jsem byl zvědavý jak na mě zapůsobí v dnešní době. Nejdřív jsem si pustil film a pak i dokument od stejného režiséra a je z toho tento srovnávací komentář. Od filmu jsem díky jeho vysokému hodnocení i ocenění očekával trošku víc, tak jsem byl z něho mírně zklamaný. Rozhodně však nenudil a dvě hodinky uběhly jak voda i díky tomu, že s oběma Zátopkovi byla občas legrace. Herecké obsazení bylo slušné, ale nějak mi asi Martha Issová do své role nepadla - nebo prostě nevím. Zpracování bylo poctivé, ale nedočkal jsem se ničeho, co by tento životopisný film posunul o laťku výš, a proto zůstanu u průměrné známky. Zato starší dokument mi dal mnohem víc. Z něho už bylo patrné jak byl Zátopek zásadní osobnost své generace i zdůrazňovalo jeho pozitivní charakterové stránky, stejně jako jeho charisma a chování. Proto musím vyzdvihnout spíš kvalitně provedený dokument, který Zátopka ukazuje v mnohem lepším světle jako sportovce i jako člověka, ke kterému by se mělo vzhlížet a jít v jeho stopách, když to trochu přeženu ;-). [ PŘÍBĚH: 3 /// SMYSL: 2 /// ATMOSFÉRA: 1 /// TEMPO: 1 /// ORIGINALITA: 1 /// NÁLADA: 1+ /// ART: 1 /// STYL: 1 /// CASTING: X (3*MAX) ] ()
Dokumentaristický film je to bezpochyby, ale ukazující pouze Emilovu sportovní kariéru. Vzhledem k tom, že film byl natočen u příležitosti XXXI. olympiády, pak se tomu ani nedivím. Pro věrný obraz Emila jakožto člověka by bylo nutné natočit úplně jiný film s jiným cílem. Emil Zátopek totiž byl ve Straně až do roku 1969, pak ho po podepsání Dvou tisíc slov vyloučil i vyhodili z práce. Běžecký fenomén pak 6 let hloubil studny. Pro více informací doporučuju přečíst knihu "Náš život pod pěti kruhy". ()
Konečně to filmařům začíná docházet, že síla těch dokumentů není v oslavách názorů proti režimu, ale v oslavách hodnot člověka jako jsou fair play, kamarádství a lidskost. Pokud se na takový dokument pak dívají mladí atleti, či děti, určitě je pro ně daleko přínosnější, než se stále nimrat v něčem co bylo a co už odnesl čas. Ty hodnoty, které tento dokument vyznává jsou totiž věčné. ()
Dost mě zklamalo, že se dokument zastavil těsně za posledním Zátopkovým triumfem, a jeho dalšímu životu (kde to začalo teprve být z hlediska "občanského" zajímavé) se ani náznakem nevěnoval. I když je pravda, že příspěvky zahraničních historiků a Zátopkových soupeřů byly obohacující, dá se říct, že je to téměř ostuda, jít jen po obecně známých vítězstvích, jakkoliv jsou po zásluze ve své nepochopitelnosti legendární. Nebo jinak - je to dokonale splněná zakázka olympijského výboru k příležitosti Her, na téma "síla vůle, čistota sportu a takové ty věci". Ale jako dokument o osobě Emila Zátopka je to promarněná příležitost. Smířlivých 70%, protože i tak to za vidění stojí. Ve srovnání s Věrou 68 škoda mluvit... ()
Reklama