Zabití posvátného jelena

Lanthimosovy vyhrocené konstrukty mě stále nepřestávají fascinovat. Zvlášť v případě, kdy se po formální stránce převlékají za artový horor, který hudbou a pohybem kamery neustále znepokojuje, obalí se konceptem antické tragédie, ale přitom neztrácejí specifický černý humor, který diváka provokuje k smíchu. Ne věcmi, které se na plátně dějí, a které jsou vpravdě hrůzné a vůči postavám ještě několikanásobně krutější než v Lanthimosových předchozích filmech. Nýbrž tím, do jakých záběrů a situací jsou tyto hrůzy komponovány. Na Zabití posvátného jelena se v pravdě ani Haneke nechytá. 90 % (19.09.2018)

Sterilní, ale v tomto případě povýšil Lanthimos sterilitu na přednost, protože to minimum emocí pak mělo téměř drtivý dopad. Někomu může vadit, že téma si těch vypjatých chvilek žádalo víc, ale mě ten nepřirozený klid všech zúčastněných a minimální hudební či spíš zvukový doprovod zcela vyhovoval. K hercům nemám nejmenší výhrady a pro mě byl jednoznačně největší hvězdou Barry Keoghan. Po Humrovi jsem byl hodně skeptický, ale tohle je velká paráda. 90% (28.12.2017)

Zpočátku jsem měl pocit, že se dívám na nějakou zvláštní a možná ujetou tragikomedii, ale pak se film rozjel v pořádně dobrý psychothriller, který byl vystavěn na kvalitním scénáři a přesvědčivých hercích, což u Colina a Nicole není nejmenších pochyb, ale překvapila především mládež - pro mladé herce není daná látka úplně jednoduchá. Zajímavý nápad, slušné provedení, konec přijatelný. Celkově velmi dobrý dojem. A když jsem si zjistil, že režie se zhostil tentýž Řek, který mě neoslnil svým humřím úletem, tak hlásím, že s jelením psychem mu to vyšlo mnohem lépe. (13.01.2019)

Humra od stejného režiséra jsem vynechal, ale Jelen mě z traileru docela zaujal, tak jsem si řekl, že do toho půjdu. První co mi vyvstane na mysl je, že dialogy psal snad nějakej úplnej debil, protože to, co všechny postavy říkají (hlavně ty nedospělé), to je opravdu k uzoufání (Musel to psát někdo jiný než scénář). Nicméně nemůžu chválit ani ten zbytek, možná snad jen podivnou klaustrofobickou hudbu, která trvale a úpěnlivě doprovází (nejen) první hodinu filmu, při které pořád nevíme o co jde. A nebýt jí, tak by člověk mohl lehce umřít nudou. Mně se to naštěstí vyhlo až do devadesáté minuty a pak to jakžtakž začalo gradovat a konec samotný naštěstí nezklame a šokuje, ale stejně je to málo. Vyloženě špatný film to není, ale způsob, jakým se postavy chovají a mluví, po určitém časem snad musí začít iritovat každého...a to je prostě špatně. PS : Ten název pořád nechápu :D (08.01.2018)

Na tom filme su zaujimave dva aspekty. Prvym je styl akym to je natocene. Strohe dialogy a strasne chladne, odtazite, skoro az nezucastnene stvarnenie postav. To ma prvu polovicu filmu celkom bavilo a bol som strasne zvedavy, co sa z toho vykluje. Lanthimos ma svoj unikatny styl vedenia hercov, ktory je celkom fascinujuci. O nieco menej ma uz bavila vizualna stranka v ktorej sa Lanthimos rochnil natolko, ze film zaplnil mnohymi samoucelnymi scenami, ktore mi pripadali otravne a zbytocne natahovali stopaz. Bohuzial niekde v polovici filmu Keoghan rychlo popise Farrelovi co sa bude diat do konca filmu. V tej chvili som mal pocit akokeby mi niekto hnusne vyspoileroval zvysok filmu. Nasledne uz som len znudene sledoval ako sa to vsetko naplni a nedockavo som cakal, kedy uz konecne urobi nevyhnutne rozhodnutie. Trochu mi vadil nevysvetleny nadprirodzeny pôvod celej tej kliatby/pomsty/vyssej spravodlivosti? A potom to, ze Farrel po nevyhnutnej volbe neskoncoval aj s Keoghanom, ale v poslednej scene v bistre na seba este vsetci vrhali pohlady jak jedna velka stastna rodinka. Takze tak. Unikatny Lanthimosov styl mozno este niekedy otestujem, ale dufam, ze to bude film s lepsim pribehom. Nemusi sa to uplne drzat v realite, ale jeho pravidla a konanie postav by mohli byt logickejsie. 5/10. (18.01.2018)