Zabití posvátného jelena

Kedže som netušil do čoho idem, prvá polhodina bola značne iritujúca. Potom sa však príbeh rozbehol a všetko dávalo zmysel. Pochopiteľne, filmový jazyk bol svojský, upäto racionálny, desivo strohý hlavne pri uhladených, mechanických dialógoch. Do neba volajúca bezvýchodiskovosť situácie volala po závere biblických rozmerov. Lanthimosov snímok je určite kontroverzný, ťažko sa pri ňom dýcha a zanecháva jazvy. Herecké výkony sú ozdobou filmu. (30.12.2017)

Po ultimativně otravné psychosračce s názvem Úmrd přichází Jirka Latimérie, podivná to řecká ufon, kterého si asi někde ušukali Kubryk s Trýrem, s dalším hluboce obskurním bizárem. Zblití posraného Heléna, ať už to symbolizuje Artemidinu spárkatou souložnici či Sofoklovo delirium, je evidentně opět příliš silný matroš, u kterého krotitelé alegorických vozů a další extrémně percepční hledači kakaových bobů v Nutele divoce masturbují a velkohubě demonstrují svou artovou náročnost, aniž by si viděli na špičku čuráka. Přitom je to jako s Darenem. V detailech místy docela působivá až mrazivá, avšak jako celek naprosto nefunkční, absurdní LSD pičóza a výron psychicky narušeného tragéda, co se vleče jak Euripides k proktologovi. Na rozdíl od jiných chorých filmů to však má jednu obrovskou makabrózní devizu v podobě až bolestivě odporného a fantasticky hrajícího irského potrata, od jehož etud s bulvárně perverzní fascinací prostě nemůžete odtrhnout oči, ač byste strašně chtěli. Něco, jako byste zahlédli vykuchanou mrtvolu, Ornelu Štikovou, jak líže Koktovi prdel, nebo Ornelu jen tak. Nebýt jeho, jde to bez mrknutí oka směr žumpa, ovšem tak intenzivně úchylnou ohyzdnost musím chcát nechcát ocenit, ačkoliv jinak bezvýhradně souhlasím s místními sebelaskajicími artovými olupenci, že to rozhodně není film pro obyčejné diváky. Je zjevně pro neobyčejné kokoty. (19.12.2017)

Můj bratr řikal, že se mu to docela líbilo, tak jsem se odhodlal, že se na to taky podívám. No mně se to nelíbilo teda vůbec. Akorát jsem byl zvědavej, jak se to teda nakonec vyřeší, takže jsem to dokoukal. No a když si Colin Farrell přetáhne kulicha přes hlavu a točí se s puškou kolem dokola, tak jsem se fakt smál, protože mi to připadalo asi jako scéna z Mr. Beana. Netušim, co je ten režisér Yorgos Lanthimos zač, ale asi to bude nějakej feťák. (03.01.2018)

Ano, tohle opravdu neni nic pro starý fotry nebo dokonce páprdy v plenkách a s popelníkama místo očí. Tahle filmiáda neni zkrátka pro masy, spíš pro vyvolený. Sice pomalu plynoucí, ale s narůstající stopáží stále vyhrocenější hororové drámo, co nespoléhá jen na Farrellovo charisma, (skoro) svlečenou Kidmanku a snad ze samotnýho pekla příchozího spratka Keoghana, ale hlavně na zábavnější formu Sophiiny volby a celkem depresivní hudbu. Takže podivnost, ale mně fakt sedla. Jo a konečná stopáž viděný verze neni sto devět, ale dokonce 121 minut. (22.12.2017)

Môžeme tento príbeh brať ako variáciu antickej tragédie, na ktorú odkazuje názov, osobne ma ale viac zaujali kresťanské odkazy a svojim spôsobom mi Zabitie pripomenulo matku!, čo sa nakoniec odráža aj na nejednoznačnom, či skôr drasticky rozdielnom prijatí oboch filmov. Aj tu máme niekedy do očí bijúcu doslovnosť a na druhej strane zase priestor pre mnohé interpretácie. Odkiaľ sa zjavili Martinove schopnosti? To je otázka, ktorá ma na filme dráždila najviac a každý si ju môže vysvetliť po svojom, respektíve ju nemusí riešiť vôbec a brať ju ako súčasť sveta, v ktorom žijú postavy a do ktorého má akúsi unikátnu možnosť na dve hodiny nahliadnuť. Osobne som vychádzal pri mojom čítaní filmu z úvodných, spievaných dvoch slov celého filmu. (01.12.2017)