ARQ

Rychlé vržení do děje filmu, který příjemně šlape a při jehož sledování si ani příliš nevzpomenete na Murrayho s Cruisem. Za malý peníz docela hodně muziky, jen ty hlavní postavy by mohly být o něco výraznější a jejich hašteření by se nemuselo každých pět minut slovo od slova opakovat (nesouvisí se zápletkou filmu). (17.09.2016)

Mladý inženýr Renton (Robbie Amell) se probouzí vedle své bývalé přítelkyně Hannah (Rachael Taylor) a najednou do ložnice vstupují tři muži v maskách, kteří ho táhnou pryč. Podaří se mu vysmeknout, ale jeden z útočníků ho při honičce srazí ze schodů a po nárazu hlavou do stěny procitne ve stejný čas jako poprvé. Renton pracuje na zařízení ARQ, které by mělo produkovat neomezenou energii, ale vytvořila se také časová smyčka... Film vystačí opravdu s málem, protože se odehrává v jednom domě, kde se zdržuje šest osob. Příběh ve smyčkách se daří bez zbytečného opakování posouvat dopředu a v závěru dojde k nečekanému odhalení. HODNOCENÍ 70% (21.09.2016)

Kedze som videl aj Edge of tomorrow aj Before I fall a tiez Boss level, prisiel mi tento film ako uplna recyklacia vyuzivania casovej slucky z tychto kuskov. A teda ma film svojim spracovanim nezaujal, ba dokonca mi pripadal obcas kvoli dialogom az amatersky. Kto ste videl aspon dva so spominanych vrchnych kuskov, absolutne nic vas neprekvapi. A to je ich podstatne viac, len si narychlo dalsie nevybavim. Cajicek. (08.11.2021)

Jednoduchá sci-fi jednohubka, která využívá sci-fi nápad starý, jak zákon Boží a rozjíždí nekonečnou časovou smyčku, ve které se děje plno špatností na dvou dobrých lidech. Seriál Hvězdná Brána touto myšlenkou vytvořila s O´Neillem jeden z nejzábavnějších dílů seriálů vůbec. Tom Cruise byl s tímto nápadem součástí jednoho z nejlepších sci-fi blockbusterů desetiletí – Na hraně zítřka. A Netflix z toho udělal takový sympatický pokus, který neurazí a v kontextu s tím, jak se Netflix staví ke sci-fi obecně, spíše i těší. (27.04.2020)

Byly doby, kdy bych ARQu nastřílel plnou palbu čistě na základě námětu. Od té doby se ze mě ovšem stal sofistikovaný intelechtuál, jehož preference dnes leží zcela jinde. Přesto, ačkoliv jsem se jal hanit film za neobjevnou zápletku, lacinou výpravu a další neduhy vlastní malým nezávislárnám, nemůžu zcela popřít svou diváckou podstatu a skrytě nefandit malým nezávislárnám, v nichž si musí tvůrci vystačit s vlastní kreativitou a silami. Když pak vznikne malá nezávislárna, ve které dokáže rozvíjet omšelý koncept novými směry, několika dialogy a jedním epickým záběrem vybudovat funčkní mytologii, a využít skromné produkční podmínky ve svůj prospěch a vytvořit s jejich pomocí byť jen malinko nehtohryznou atmosféru, přes všechny své divácké zkušenosti (pochopitelně dnes už věnuji čas jen Von Trierovi a zevrubné analýze kmotrovské trilogie) nemůžu danému tvůrci nezatleskat a nepopřát mu hodně štěstí v dalším počínání. (15.08.2020)