Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Historické drama je situované do roku 1776. V klášteře klarisek se ukryje mladý zběh (A. Rašilov). Despotický hejtman (J. Zahajský) vysílá do kláštera mladého poručíka (M. Vašut) a dva důstojníky s eskortou, aby zběhlého vojáka zatkli. O jeho úkrytu se dozví mladá novicka (A. Elsnerová), která řeší dilema, jestli ho má prozradit. Poručík nesouhlasí s nelidskými metodami hejtmana a rozhodne se dát zběhovi šanci k úniku. Jeho osvícenské myšlení se dostává do konfliktu nejen s vojenským řádem, ale posléze i s řádem církevním… (Česká televize)

(více)

Recenze (74)

Cassandra 

všechny recenze uživatele

Výborný film s téměř dokonalým scénářem. Postavy jsou sympaticky nečernobílé - například někomu se bude možná zdát Třískova postava jako vyloženě záporná, ale jen počkejte do jeho rozhovoru s Vašutem na téma čest - no nemá aspoň částečně pravdu? A takových zajímavých momentů, nad kterými se zamyslíte, je ve filmu bezpočet. ()

lucascus 

všechny recenze uživatele

Bezesporu film patří k tomu nejlepšímu, co nám česká devadesátá léta mohla nabídnout. Kostýmy jsou uvěřitelné, hercí nadmíru dobří (především právem zasloužený lev pro Janu Preissovou v roli matky představené, ale i Elsnerová, Tříska a Vašut potěší). Nechápu, proč je tento film tak opomíjený a zde tak podhodnocený. Další příklad toho, že ne všechny "modré" filmy musí být špatné. V českém filmu nenajdete lépe ztvárněné 18.století, bravo! ()

Reklama

argenson 

všechny recenze uživatele

Řád měl tu smůlu, že do kina se v polovině 90. let moc nechodilo a pak se na něj dost zapomnělo. Neprávem. Nejenom proto, že Marek Vašut tady měl výjimečně solidní roli, ale taky proto, že přes relativně lacinou výpravu tady krásně tepe atmosféra 18. století. Výborně vykreslený souboj světské, církevní a lidské morálky. Není kladných ani záporných hrdinů. Každý má svou pravdu a je jen na vás, komu dáte své sympatie. ()

Marthos 

všechny recenze uživatele

Píše se rok 1776. Dekrety císaře Josefa II. omezují moc církve a armáda je stále silnější. Svět se mění. A právě v tuto chvíli stojí proti sobě dva řády a jejich boj nemůže skončit jinak než špatně. Mladý ambiciózní režisér Petr Hvižď (tehdy se pohyboval na hranici třicátého roku života) si pro svůj celovečerní debut zvolil silné téma. Střet dvou rozdílných ideologií, které v zájmu své pravdy dokáží nakonec obětovat i hodnotu nejcennější: lidský život. O to tragičtější zůstává skutečnost, že soupeři jsou tu vlastně lidé, kteří by podle svého svědomí jednali jinak. Ale nejednají, nemohou, jedná za ně jejich řád a oni jen bezmocně přihlížejí zlu, jenž nelze odvrátit. Z Řádu je cítit jeho snaha sdělit cosi důležitého, ale nejde v něm o efektní exhibici, spíše o zaujetí. Režisér s rozmyslem představuje všechny strany budoucího konfliktu, vytváří situace a okolnosti, které v druhé polovině složí v obrazy a významy až mrazivého charakteru. Nelze samozřejmě přehlédnout jeden z největších kladů filmu, kterým je vynikající herecké obsazení. Podle logiky příběhu mu dominují výkony Marka Vašuta, Jany Preissové (tak hanebně málo využívané představitelky naší Thálie) a Jana Třísky, ale o něco působivěji vycházejí vedlejší postavy. Černým koněm je tu mladinká Andrea Elsnerová v roli novicky Barbory, které patří závěr filmu i morální vítězství. Ona je nakonec tou jedinou, která se dokáže vzepřít všeobjímajícímu a samospasitelnému monstru, dokonalému a nelidskému: řádu. Řádu, který poskytuje oporu slabým, řádu, který ochraňuje i ničí. ()

PanZahadnyCZ 

všechny recenze uživatele

K mému překvapení je to kvalitně zpracované kostýmní komorní drama, které, ač se odehrává v jedné lokaci s omezeným počtem aktérů, netrpí tím, že by se bezradně motalo kolem ústřední zápletky a nic dál nevymýšlelo. Scénář je celkem dobrý, i když mi připadá, že jsem něco podobného už jistě viděl, a Petr Hvižď si to jen vypůjčil a zasadil do prostředí kláštera v období 18. století. Jediná výtka: Nevím, kdy scénář k filmu vznikal, ale obsahem na mě působí dost antikomunisticky a kdybych nevěděl, že je tento film z roku 1994, myslel bych si, že sleduji československý film z konce 80. let. Herecky mě překvapivě nejvíce potěšil Saša Rašilov. Filmu nemůžu dát čtyři hvězdy, na to je málo strhující, ale rozhodně je to film dobrý a můžu jej doporučit každému, kdo má rád historická dramata, anebo rád brouzdá ve vodách zapomenuté české kinematografie 90. let. ()

Galerie (3)

Zajímavosti (7)

  • Pět let po natáčení filmu v roce 1999 se v Broumovském klášteře našla kopie tzv. Turínského plátna, pocházející z roku 1651. Byla uložena v opatském kostele sv. Vojtěcha, ve kterém se natáčelo několik scén filmu, včetně závěrečné smrti zběha (Saša Rašilov). Broumovská kopie plátna je jediná ve střední Evropě (severně od Alp) a patří k nejzdařilejším. (Klot)
  • Ve filmu je párkrát zmíněn masakr jakýchsi vzbouřeneckých sedláků. Tím je myšleno krvavě potlačené selské povstání z roku 1775, ze kterého vzniklo lidové rčení „dopadnout jak sedláci u Chlumce“. (Nick321)
  • Autor Petr Hvižď původně napsal roli vojenského zběha s předpokladem, že ji bude hrát herec ve věku kolem 40-45 let. To mělo jednak reflektovat tehdejší dlouhodobou vojenskou službu (až doživotní), jednak mělo zdůraznit kontrasty mezi starým vojákem, novickou (Andrea Elsnerová) a mladým idealistickým důstojníkem (Marek Vašut). (Klot)

Související novinky

Jan Tříska (1936 - 2017)

Jan Tříska (1936 - 2017)

25.09.2017

Po nešťastném pádu z Karlova mostu zemřel ve věku osmdesáti let herec Jan Tříska, celoživotní oblíbený představitel shakespearovských rolí. Jeho touha stát se tanečníkem vzala za své, když mladého… (více)

Reklama

Reklama