Kuzu no honkai

Snaha o vážněji pojaté středoškolské laškování s prvními láskami se vyznačuje hojným šeptáním, vnitřními monology, slzami (ať už skutečnými nebo metaforickými formou deště) a depresivními černými oblaky, které zahalují hlavní hrdiny se zlomenými srdci. Tahle střední škola musí být prokletá. Lásky jsou tu výhradně neopětované, tragické a osudové. Beznadějnost a zoufalství hlavních postav, které marně hledají útěchu v náručí náhradních milenců, mi je nakonec dokonale zprotivilo. Takže jsem už nefandila jim, ale vedlejším postavám, jako byl třeba přímočarý bratranec zamilovaný do zrzky, nebo učitelka bez empatie a s morálně pochybným způsobem, jak se zabavit (učitelky hudebky mi byly vždycky podezřelé!). SHRNUTÍ: Takhle to nefunguje. Pokud budete čekat na křišťálově čistou, silnou a jednoznačnou lásku, tak se pravděpodobně nedočkáte ničeho. (28.05.2019)

Na Kuzu no honkai se kouká velmi dobře po audiovizuální stránce (dokonce zde zazní má nejoblíbenější klavírní skladba C. Debussyho - Arabesque No.1). Charaktery, příběh a scénář už jsou ale ztělesněným nepohodlím. Vyvolat v divákovi nepříjemné pocity je sice očividný tvůrčí záměr, ale ta snaha je tak přehnaná, až to občas působí absurdně. To, že mě některé postavy vyloženě štvaly a celý seriál se všechny účastnily jedné velké spletité hry o to, kdo vyhraje manipulací nad ostatními (na to, že se jedná o psychologické drama však ona manipulace byla téměř výhradně fyzického rázu), stále dokážu připsat tomu, že jsou umně napsané, protože to byl přesně jejich úkol. Ale některé věci na mě byly prostě moc. Za dvanáct dílů, které jsou nacpané víc nebo míň explicitními intimními scénami, jsem zaregistrovala snad jen jeden nebo dva případy, ve kterých byl sex konsenzuální. Několikrát se stalo, že jedna z postav to prostě nechtěla, ale druhá jí řekla „však jsme spolu sami a je noc, samozřejmě spolu budeme mít sex, co jiného bys taky čekal/a“. A tohle má mít mezi žánry „romantický“? Ne. Pro mě je to jen trigger. Spát s někým a mluvit o zhoubnosti lásky podle mě ještě romantiku nutně nedělá. Jediná postava, která má k sexu normální přístup je pak shamována za svou mdlost. Wtf? Psychologická stránka se mi zdála jako jedna z povedenějších, ale přesto byla slabá, odbytá a léčitelná až moc jednoduše. Dospělé postavy byly dětinské, adolescenti zas byli nuceni ukazovat se v sebedestruktivních polohách dospělosti, jako by byli zvenku ohýbáni loutkařem proti svojí vůli. Konec, který mě měl zasáhnout minimálně svou pošetilostí a kyselou ironií, mě obešel obloukem a ani se mnou nehnul. Zkrátka jen těžko se mi hledá něco, co by se mi na tomto anime líbilo a přesto jsem byla při jeho hodnocení na vážkách, protože jako celek má nesporně kvality, které relativně mohou fungovat (i když třeba ne na mě). Nakonec se ale stejně přikláním k silnějším dvěma hvězdám, protože jsem u toho trpěla prostě o kus víc, než jsem si to užívala. (08.11.2021)

Však to známe: Milujeme ty, co nás odmítají a budiž Kuzu no Honkai stručnějším účelovým dokumentem, jak to tak může vypadat v seriózní anime praxi. Škoda jen, že začátek je ta nejlepší část. Děj nás rychle seznámí s ústřední dvojící a bez okolků mrští do víru dění, které je v některých scénách nezvykle, ale zato příjemně odvážné. Ono samotné nakousnuté téma je totiž velmi, ale velmi choulostivý; je to šito tou nejtenčí nití, která se může jen drobným zatáhnutím přetrhnout. Obě silně nastiněné kontroverze (vztah učitel x student a vztah dvou lidí, jejichž láska je spíš účelová) dokáží vyvolat hodně zapálené emoce a musím říct, že Kuzu no honkai se to efektivně daří. Základem je neutěšěná depka, která dává předzvěst a náběh na hlubokou psýchu. Bohužel, ty elektrizující počáteční momenty se nám sic sem tam vrací, ale několikrát opakovaný trik velmi rychle ztrácí lesk a poté už maximálně zvedneme obočí. Proč? Vše je to zásluhou postav. Trápí se nám, trápí (mají vůbec nějaký jiné zájmy než pokrytecky depkařit?), začnou dělat kvůli lásce psí kusy a zanedlouho dojdete k neblahému zjištění, že vám k srdci takto nikdy nepřirostou. Ano, budete jim věřit jejich zoufalost a násilnou dospělost, se kterými se snaží svou situaci vyřešit. Budete jim věřit i ty prázdné pohledy plný nešťastných myšlenek, proč to nevychází. Jen tou dobou už mi byli protagonosti tak vzdálení..že mi to bylo jedno. Konec naštěstí ten postupný pád zastavuje a zanechává mi v hlavě nemalé množství myšlenek. I přes nakonec ne tak úspěšné zvládnuté psychologické drama (jak se zpočátku tvářilo) a poměrně vleklý děj jsem stále byl svědkem neobyčejného a hodně nepohodlného zobrazení romance, jak té vnitřní, tak té ryze fyzické. Hudebně a hlavně obrazně je to vysoký nadstandard, a i když svou lásku jsem zde nenašel, jsem rád, že jsem tento seroš shlédl. (12.01.2017)

Tak nějak jsem tušil, že tohle bude hodně rozporuplné a zajímavé, ale první díl je pro někoho, kdo viděl mraky klasických anime romantických komedií a dramat něčím hodně novým. Za prvé je to seinen, tedy přichází dospělý pohled na věc a je to hodně vidět. Po dlouhé době se dostávám k anime, které má takovýto normální přístup k sexu. Za druhé to není ta klasická veselá romantika, tohle je místy slušně depresivní a hlavně dost reálně podávané. Člověk to vidí a díky vnitřnímu monologu hlavních hrdinů tomu věří, že někdo může udělat taková rozhodnutí, navíc každé rozhodnutí má své opodstatnění a velmi dobře sedí k charakteru dotyčné osoby a k situaci. Za třetí charaktery jsou hodně komplexní, nejsou to jen nějaké "šablony", ale opravdu uvěřitelní lidé se svými klady i zápory a opravdu velmi slušně vykreslení (nejlépe mi přijde rozpracovaná postava Akane). Počítám, že spousta lidí zvyklá na ty veselé a pohádkové příběhy, ztřeštěné rabu komedie a podobné "tradiční" věci bude překvapená a třeba jako u School Days se ta jistá realističnost (i když občas dohnaná do extrémů) bude lidem příčit...Nebudu lhát a po prvním díle u kterého jsem seděl a zíral co vidím jsem si ihned našel mangu a postupně přečetl všech 44 vydaných kapitol a nevycházím z údivu. Na jednu stranu je to opravdu hodně dospělé, otevřené a psychologicky velmi uvěřitelné. Na druhou stranu je to někdy přehnané (klasický to japonský zlozvyk). Zároveň je to asi první věc, které bych dal nálepku "erotický", aniž bych jakkoli nadsazoval či přeháněl, protože té erotiky tak jak si jí já představuji (prostě žádná trapnost) je tam hodně. Takže výsledný dojem u mě je asi takový, že tohle dílo je: z hlediska psychologie výborné, z hlediska erotiky velmi dobré, příběhem slušné, animací a hudbou opět velmi dobré. Tohle je animované erotické drama, které odpovídá mému vkusu, které mě nepohoršuje a které se mi líbí, protože má hloubku a smysl. Za mě 9/10 (12.01.2017)

Tohle anime je pro mě hodně obtížné hodnotit, protože na jednu stranu je vzácné, ale na stranu druhou ne moc dobře uchopené. Celý příběh je dospělácký, takže spíše pro lidi, co hledají něco "inteligentnějšího", ale bohužel je to místy zmatečné. Nemůžu si pomoct, ale např. postava Akane je natolik pro mě záhadou, že mi to až kazí dojem. Obecně po psychologické stránce je příběh rozhodně poutavý, kdy tu vidíme různé stránky zamilovanosti - především tedy ty stinné, na které je tohle anime zaměřeno. V tomhle ohledu je to pak unikát, kdy tu nemáme klasický drama s obvyklým koncem. Po stránce zpracování je to ale hrůza, protože si myslím, že to nedokáže vůbec vtáhnout pořádně do příběhu, což je velké mínus a také po stránce animace, která je slabší - tak trochu obrázky malované vodovkami (Noitamina animations prostě podle mě neumí dělat animace). Co se týče hudební stránky, tak bych to hodnotil tak na průměr. (31.03.2017)