Cesta utrpení

„Často sme najprísnejší na našich najbližších.“ Neviem, čo si o tom mám myslieť. Je to plné siahodlhých monológov a zamyslení sa nad stavom tohto sveta, ale prekvapivo nie sú smiešne, ale majú niečo do seba. Sú to slová unaveného, starého muža, ktorý videl už strašne veľa zla, ale ide ďalej, oslobodil sa od násilia a majetkov (ktoré si na druhý svet nevezmete) a pomáha ľuďom. Akcie je málo, ale občas sa nejaká objaví a je veľmi zručne nakrútená a plná parádnych (fakt, bez irónie) počítačových špliechancov krvi. Finále je potom presne také drsné a akčné, aké budete čakať. Seagal to zvláda ľavou zadnou, hýbe sa, usmieva sa, má dlhé monológy a úsečné hlášky, ako to má byť. A k tomu šialená, spiatočne natočená scéna s výrobou krmiva pre rybičky. (10.03.2019)

Typická segalovka, jehož námět by se dal tradičně okomentovat po švejkovsku. Unesly jste dívku, tak tady máte přes držku. Steven Seagal opět nezklamal. Dějová linka je už tedy předem známá. Snímek začíná nejdříve akcí, kdy je nám názorně ukázáno, co že je hlavní postava, právě ztvárněná Stevenem, zač a pak děj pokračuje jeho současným životem někde v asijské zemi, tentokrát jako vyhledávaný lékař. A když je požádán o záchranu unesené dívky, což předpokládaně nejdříve odmítne, dá dohromady starou partu a nastane řežba. Mezi tím neustále moudré filozofování a jeden moralizační proslov o stavu současného lidstva na konec. No, a je to. Takže skutečně nic nového pod Sluncem. Jeden rozdíl tu ale přeci jen je. Během natáčení se viditelně sázelo na dokonalost. Takřka umělecká kamera ve spojení s výtvarnou stránkou každičké scény snímek téměř sklouzává až do končin artových počinů. I cákance krve působí jako artový obraz. Barvy září svou obrazotvorností, prostředí je ve spojení s psychologickým projevem dané scény, soundtrack působí relaxačním dojmem. Akční scény typicky segalovsky drsné a jako obvykle je v určitých kratičkých záběrech poznat Segalův dvojník. Takže se v podstatě jedná o současný segalovský filmový standard, jen vizuálně jinak natočený. (13.10.2018)

Tak musím říct,že jsem čekal co z toho zase vyleze,jestli klasika posledních filmu se Štefanem a nebo opravdu něco lepšího na čem si dá více záležet.No,výsledek je pro mě někde uprostřed.Je vidět,že jak si to sám psal tak tam dal opravdu nějaký svůj pohled řekněme celkově na svět atd ,ale co se týče děje tak tam už je to slabší.To co je na filmu dobré nebo alespoň lepší oproti těm jiným je trochu posun v bitkách a celkově ta atmosféra asijského bojového umění je hodně cítit a o to asi Seagalovi hodně šlo.Nevím,ale já bych stále čekal něco trochu jiného a když už člověk vezme fakt,že Steven se do nějaké lepší fyzické formy nedá tak prostě natočit něco kde bude za staršího policajta ,který bude hlavně používat zbraně a ne fyzičku a odhodí ten převlek dá na sebe nějakou koženku a může vyjít například Nico 2 :-).Když to shrnu tak pro fandy Stevena a asijského bojového umění je to průměrný film a pro ostatní to bude jen další z řady Seagalovek,která se moc neliší od těch ostatních.Já pořád spadám spíše do té první skupiny i když asi tak o procento :-) tak dávám celkově 50 % a tři hvězdy. (10.10.2018)

S jistou znalostí kontinuity Seagalovy tvorby musím říct, že jde o jeden z jeho nejlepších filmů poslední doby a bulharské produkce mohou být zapomenuty. Vím přesně, proč tohle Seagal natočil, zapadá to přesně do jeho světa, má to v sobě odkazy k jeho raným dílům, jen místo tehdejší syrovosti se tentokrát vydal meditativnější cestou s až snovými a mystickými záběry - což se mi líbilo, film to povýšilo a hodně jsem to ocenil. Samozřejmě, že o ty souboje tady vůbec nejde, a možná schválně jsou natočené sice profesionálně a zručně, ale až sebeparodicky (a cíleně, viz ty přehnaně digitální cákance krve), takže naprosto chápu, proč mému synovi přišel film jako komedie. Jenže za vší tou zábavou leží skutečně poselství o tom, jak jsme si zkazili svět tím, že to, co dřív sloužilo dobru věci, jen zneužíváme - a nejde jen o čínské kung-fu. Občas je to přitažené za vlasy (scéna matky dcery s leukémií), ale nakonec jsem moc rád, že jsem to viděl, protože ta snaha o pozitivní a duchovní náhled na svět z toho sice naivně, ale optimisticky trčí, a já osobně mám raději optimističtější náhled na svět a na život. No a navíc tady zazní hned tři Seagalovy písničky, z toho jeho blues-jazzová verze Blue Suede Shoes pod názvem BBQ pod závěrečnými titulky. (29.04.2019)

Sádelník si pořád jede to svoje. Podle nadějnýho traileru jsem doufal (marně), že dostanu něco víc než je současný standart Svatého Štefana, ale to jsem doufal zbytečně. Trailer je opět totální fake a bylo do něj dáno veškerých deset minut akce v tomto (bez titulků) zhruba osmdesátiminutovém filmu, který je z větší části o Seagalově meditaci, hromadě jakoby smysluplných ale vlastně nic neříkajících keců. Akci tu vyplňují dvě opravdu mega trapné přestřelky a pár typických bitek ve stylu sádelníka let minulých, kdy jsou opět prostříhané už klasicky tak, že jsou v nich vidět jen nohy a záda Stevova dubléra, ale to není nic co by mě mohlo překvapit. Kurwa sádlo a tohle jsi ladil více než rok?! No snahu ti neberu a ty vyzvání k tanci a hra v sedě (jak jinak) na kytaru ti jdou dobře, ale někdo naivní si třeba mohl myslet, že máš ještě na víc...Hmm tak holt definitivně ne. Výsledek je bohužel v tomto případě úplně stejný jako u za týden slepené sračky. Bohužel....15% (07.10.2018)