Americký samuraj

Ďalšia z variácií na Krvavý šport, ktoré boli v týchto rokoch v móde, no ani tomuto priemernému kúsku nesiaha ani len po členky. Z hereckého prejavu Bradleyho ma chytali mrákoty, hlavne keď prednášal múdrosti o piatich zmysloch. No ani samotné súboje nie sú natočené príliš pútavo a realisticky. Horko ťažko to stačí na jednu hviezdu. (20.07.2022)

Pro mě peckovej Martial Art film, který je spíš taková arénovka. Obsazení obou hlavních rolí je parádní. Souboje sice v dnešní době asi moc nezaujmou, ale mě jako fanouška těchto filmů to vůbec nebaví. Věřím, že spoustě lidí vyrůstajících v zlaté éře VHSkových filmů se to líbí. Na DVD to zas kazí neoriginální dabing, ale co se dá dělat. 90% :) (24.05.2016)

Jak tady píše Lateef, Americký samuraj je klasicky provařené scénáristické béčko arénového typu, mnou hltaných za mlada jak na běžícím pásu, které od nejšedější šedi podprůměru zachraňují výborně natočené souboje se spoustou různých šaolinských zbraní a drsný samuraj Kenjiro, kterého si střihl snad jediný aslepoň trochu herec v tomhle kousku - Marc Dacascos. Takže za něj a za souboje dávám 45 % (26.03.2013)

Celkově mě film nějak nezaujal. Zaujal mě hlavní představitel David Bradley, který má své charisma. Herec John Fujioka mě moc nezaujla jako v Americkém ninjovi - tam jo. Trošku mě štve, že v těhle letech se natáčelo dost filmů kde ve velkém množství hráli ti stejní herci a ve většině případu hrají jiné a jiné role. Záporák tohoto filmu Mark Dacascos mě moc nezaujal. Samurajské souboje mě nebavili, samé useknuté končetiny, trochu mě zaujali souboje mimo samurajský ring. Nic víc. Hodnotím jen na 35% = ** (19.10.2012)

Takze tu mame asi miliontu variaciu slavneho arenovskeho konceptu typu Bloodsport, ktory bol tak velmi oblubeny na prelome 80tych a 90tych rokov. Tiez som na tomto filme vyrastal a bol som zvedavy ako sa mi bude pacit dnes. Bohuzial to je jeden z tych pripadov, kedy mu k vyssiemu hodnoteniu nepomoze ani nostalgia. Takze zapletka je klasika. Jasne definovany kladny a zaporny hrdina. Ozvlastnene to je len ich spolocnou minulostou, takze ich finalny suboj ma naviac osobny konflikt. Hlavnym problemom su otrasne herecke vykony a dialogy, ktore aj v ramci totalne nenarocnej arenovky vyznievaju neskutocne smiesne. David Bradley nikdy neoplýval ani štipkou hereckeho talentu a bohuzial ani potrebnou charizmou, co si najskôr uvedomoval, kedze sa bežne ani nic zahrat nesnazil. Lenze tentokrat sa o nieco pokusil a tie jeho divne pohyby obocia s ktorymi sa snazil predviest nejake emocie su trapne. Dacascos zase nasrato gúľa očami az som mal neustale strach, ze mu vypadnu. Takze potrebna snaha, aby som fandil hrdinovi a nenavidel zaporaka tvorcom absolutne nevysla. Film mohli este zachranit aspon kvalitne bitky. Lenze smola. Co sa tyka kvantity, tak ich je priemerne mnozstvo (takze utrpnych dialogovych scen je dost vela) a co sa tyka kvality, tak na urovni su podla mna len dve. V obidvoch exceluje Antony Szeto ako cinsky bojovnik Phan-Xu. Nastastie v jednom suboji sa stretne s Dacascosom, ktory má iba v tom suboji sancu predviest nieco zaujimave. Ostatne suboje su az prilis jednoduche a nezaujimave. Aby ich trochu ozvlastnili, tak v nich tvorcovia vsadili na dost stavnate a brutalne gore sceny. Najvacsim sklamanim je jednoznacne finalny suboj, ktory je svojim prevedenim najhorsim v celom filme. Vidime len detaily na ruky, nohy a to je tak vsetko. Choreografia ziadna. Chudak David Bradley vlastne v celom filme nema ziadny poriadny suboj. Nakoniec by som este spomenul pekny ustredny hudobny motiv. Takze vysledok je vyrazne podpriemerna arenovka, ktoru môzte kludne vynechat. 3/10. (01.10.2011)