Nepřátelská zóna

Španělé tu divákovi prodali hodně slušný námět, který je, po vzoru Španělů, trošku zmatečný, ale výsledný dojem rozhodně nezkazí. Kvalitní válečná akce, které nechybí solidní záběry na vojenskou vzdušnou techniku a ještě tu trošku naznačí, kromě španělské, i americkou náturu, které jsem i já schopný uvěřit. Za mě super. Závěrečné záběry dokazující, že příběh si zakládá na skutečné události, jsou důkazem, že tento film má své místo v žánru. A je tedy moc pěkné, že se ho chopili právě tvůrci ze Španělska. Jedná se totiž o moc příjemnou změnu na poli válečné kinematografie. (18.04.2018)

Polámal se vrtulníček, ví to celá obloha, o půlnoci zavolali činůčího doktora... Hoši - a děvčata - z Pyrenejského poloostrova zatoužili po vlastní verzi Black Hawk Down. Nenechte se zmást zdravotnickým úvodem. Tohle není drama o smyslu války a jejím dopadu na člověka jako kupříkladu dánský film Krigen (natož aby přiblížil absurdnost místních podmínek jako britský černohumorný Kajaki), tohle je čistokrevný válečňák, který má mnohem blíže k hollywoodské produkci než k evropskému dramatu. Kouká se na to celkem obstojně, i když té patetické hudby na konci začínalo být trochu privela. Naštěstí má děj spád a tvůrci film moc neprotahují, takže historku o jedné noci, kterou zdravotnický tým z havarovaného vrtulníku stráví spolu s malou jednotkou uprostřed afghánské země koz a Tálibů, lze slupnout na posezení. Nepřináší nic zvláštního a místy jsem kroutil hlavou nad mírně podivným rozhodováním jednotlivých protagonistů a vůbec celou operací, kdy kvůli vrtulníku nechají lidi přes noc na území nepřítele, ke konci trochu drhne střih (závěrečný záchranný průlet třetího tigru je takřka mimo záběr, možná je na vině docházející rozpočet), ale přesto mě to bavilo a dokázalo to být i celkem napínavé. Jsou to takové slušné tři. (23.09.2017)

Dá se i říci, že je to celkem napínavé. Ale neřekl bych, že ta převrácená helikoptéra stála za ten risk, že tam mohlo dost vojáků zařvat. Já bych ji nechal sešrotovat a rychle vypadl. Jako vojáka by mě hodně s.... , že mám vlastním krkem chránit kus šrotu ... jako kdyby si nemohli koupit novej ... ehm ... (28.10.2017)

Další španělský snímek názorně ukazující, že to španělští tvůrci umí také, a že tu na takové snímky není pouze Hollywood. Stejně jako ´Černý jestřáb sestřelen´ a ´13 hodin: Tajní vojáci v Benghází´ je i tento na základě skutečné události, což je na konci snímku prezentováno jak dobovými záběry, tak i fotografiemi přímých účastníků ve spojení s herci, kteří je ztvárnili. Místo události: Afghánistán roku 2012. Centrem dění je snaha převést havarovaný zdravotnický vrtulník během přistávání na nepevný povrch během akce a to jenom proto, aby se nepřítel, tedy Taliban, u něj vítězoslavně nefotografoval a obrázky nepoužil k vlastní propagandě. Zajímavostí je hlavně fakt, že mezi vojáky je také nemalé množství žen, což takto není presentováno ani v amerických snímcích. A ty ženy prostě umí. Dějově se ukazuje vojenský tým, který zůstává na místě, dokud havarovaný vrtulník nebude vyzvednut. A to by samozřejmě nebylo, aby se Taliban neobjevil a nezačalo peklo. Režijně naprosto zvládnutý snímek nenechávající v ničem nit suchou. Stejně jako u vzpomínaných amerických snímků je prezentována především ohromná profesionalita vojska. Nakonec aby ne. Jak je na konci titulkově řečeno, film je věnován členům ozbrojených sil padlých při mezinárodních misích. Mezi lety 2002 - 2005 zemřelo v Afgánistánu 100 španělských vojáků a to si alespoň filmovou poctu a úctu zaslouží. (09.01.2018)

Gonzálesům spadla kopéra. Tři šokující věci to s sebou nese. Za prvé, že na to mají, i když jim více, než čtvrtina mládeže vyžírá pracák. Asi to platí Katalánci. Za druhé pak zde řada dumatelů nepodchytila fakt, že jde o film dle skutečné historky (byť okresního formátu). A za třetí v reálu (dle fotografií) vypadají doktorka i švestra, co neumí ve stanu zhasnout, podstatně lépe, než obsazené filmové divy. Když se dokážete těmito šoky prokutat, tak vás čeká veskrze průměrný válečný filmík, odehrávající se v zemi radosti, lásky a svobody. (10.01.2018)