Všechny malé zázraky

Je to zfilmováno podle mezinárodního bestseleru Jennifer Nivenové All The Bright Places a vypráví příběh Violet Markeyové (Elle Fanning) a Theodora Finche (Justice Smith), kteří se potkají a změní navždy svoje vlastní životy. Je to takové osvěžující a zaměřené na srdce s humanistickými podtóny, které z filmu dělají jasnou jedničku. Film se ale tváří jako hluboký, ale je mělký. Naštěstí funguje úžasná chemie mezi Elle a Justicem. Nepamatuji kdy jsem viděl v americkém, francouzském nebo britském filmu romantický vztah a jeden z páru by nebyl černoch. Těžko říct jestli je to propaganda multikulturalistů jako zastánců tzv, rozmanitosti, nebo v USA jsou běloši opravdu v menšině. Všechny malé zázraky berou emoce teenagerů vážně a nabízejí romantiku pro jakýkoli věk. Kniha nabízí hlubší pohled do mladíkovi bolesti a způsobů jimiž se s ní vyrovnává. To ve scénáři filmu, který napsali společně Nevin a Liz Hannah nevidím. Ale vzkaz filmu je jasně nadějný a konec je více hořkosladký než smutný. (26.03.2020)

Pochopitelně o objevování krás státu nacházejícího se na východě USA to není, o hledání a (ne)nalézání lidských předností a slabostí už ano. Její ségra Dakota byla před časem smrtelně nemocná v procítěném dramatu Now is good, Elle v podobně silném a nenápadném kousku o dospívajících, se kterými se život nemazlí, sice neumírá, ale smrt už se v jejím případě nepříjemně ozvala. Při autonehodě přišla o sestru, smrt navíc fascinuje jejího nového kamaráda. On je tak trochu blázen, ona měsíce uzavřená do sebe, takže není úplně jasné, kdo koho vlastně bude zachraňovat. Těžké téma, hmatatelná chemie mezi milenci, bystré a přemoudřelé věty náctiletých. Každoročně podobný přírůstek mezi filmové diváky holt zavítá. V případě dobrého scénáře a šikovného režiséra to může klapnout, na mě tentokrát tyhle duše ztrápených teenagerů zapůsobily tak napůl. Zejména ke konci bych pár výtek měl, celkově ale i díky velmi dobrým mladým hercům převládá spokojenost. Budoucnost nebude zlá. Tři až čtyři hvězdy. (06.03.2020)

Na úvod musím konstatovat, že knižní předlohu jsem nečetl a tak toto srovnání vynechávám. Chápu co se snaží snímek divákovi předat, ale až tak za srdce, abych ze závěru jako někteří tady uronili slzičku, mě to tedy nevzalo. Vztah obou protagonistů mi nepřišel zkrátka, tak dobře uvěřitelně zahrán jako třeba ve filmu The Fault in Our Stars, který považuji v tomto ohledu za dokonalost samou. Úvodní pošťuchování obou hlavních protagonistů bylo ještě fajn, člověk se i pousměje, ale jakmile se objeví první polibek, pomilování a vše se vlastně přesune k vážnější známosti, začíná to být nuda. Averzi vůči panu Smitovi už mám od filmu Pokémon: Detective Pikachu a tady to nebylo o moc lepší. Vlastně hnacím motorem proč jsem se do sledování vůbec pustil byla Elle Fanning a ta mě určitě nezklamala. Mno a když to vše sesumíruji, tak to vychází vždy půl na půl a tak ani ta celková známka nemůže být už jasnější. (17.07.2021)

Hlavný hrdina knihy bol vraj vysoký, chudý chlapec s hnedými vlasmi a prenikavo modrými očami ... toľko ku knihe. Osobné problémy oboch hrdinov sú vo filme rozoberané, a predovšetkým riešené zvláštnym spôsobom (hlavne teda Finchov), ale nič to ... atmosféra a muzika sa mi páčila a ani hlavná dvojka ma neotravovala. Pocitovo fajn. (23.04.2021)

Tak tohle mi naprosto sedlo. Zatímco kniha mě tolik nezaujala, tady jsem brečela v podstatě v průběhu celého filmu. Nutno říci, že tomu napomáhal krásný a citlivý soundtrack a herecký výkon obou hlavních představitelů, hlavně tedy Elle Fanning. Pláč nepřestával ani po 15 minutách od dokoukání filmu, a to jsem si pamatovala z knihy, jak to skončí. Krása a obrovské překvapení. (29.02.2020)