Práče

Roztomilý poetický snímek z válečného prostředí (to je ale oxymoron), taková prefigurace Kolji. Zajímavá role koktavého vojáka v podání slovenského herce Gustáva Valacha známého z trilogie s Tomášem Holým (Pod Jezevčí skálou, apod.) Při závěrečné scéně se mi hnaly slzy do očí, přiznávám....takovéto snímky mi v dnešní kinematografii chybí. Kachyňa mi také schází... (21.11.2004)

Všichni mi vtloukali do hlavy, že tohle je prostě jeden z "nej-filmů" od Kachyni, ale já bych vyšší hodnocení nepřenesl přes srdce. Vždyť je to naprosto předvídatelný dětský film, já být na místě těch chlapů, tak bych kluka seřezal a zavřel někam hluboko. Oni ho za porušování vojenských regulí tak leda poplácají po rameni a to finální odhalení špiónů jsem tušil už od půlky filmu. (06.01.2007)

Předloha tohoto filmu mi kdysi pomohla přežít jednu z nejtěžších nocí mýho života. Skočil jsem tehdy omylem do rozžhavenýho popela a spálil si nohu až po kotník do černé pečínky. Bolelo to, smrdělo to, nechtělo se to hojit. První noc jsem měl nohu zapatlanou pantenolem a ponořenou ve studené vodě v kyblíku proti bolesti (neměli jsme tam tehdy žádný léky). Protože jsem nemohl spát (k bolesti se přidala i horečka), četl jsem si a protože to bylo na chatě, neměl jsem moc věcí k výběru. Práče se tedy stalo jasnou volbou a díky němu jsem celou noc přežil ve zdraví, neusnul jsem a noha se mi nakonec uzdravila. Film je trochu jiný, z knížky mě nikdy nenapadlo, jakej je Frantík holomek. V knížce mi přišel jen jako trochu větší kvítko. Změnil se, některé části jeho příběhu zmizely, některé přibyly nebo se změnily. Michal Koblic byl podobně intuitivní herec, jako Tomáš Holý a celý tenhle film drží jeho výkon pohromadě. Příběh, no, kdyby hráli jiní herci, jak už jsem řekl - nedopadlo by to tak dobře. I takhle to je k nerozeznání podobný většině ostatních dětských komunistických dramat, ale nad průměr to vytahuje Michal Koblic, Gustáv Valach a samozřehně Menšík, jehož je to v tehdejší době vlastně jen jedna z klonových rolí ( viz třeba Hledá se táta) pábitele a baviče. Tenhle film je civilně natočený, s nijak přehnanými hereckými výkony a bez zvláštních okras, akčních scén, bez kterých se dnešní filmy neobejdou (filtry, střih atp). Domácký, skutečně rodinný. Příběh Frantíka Bureše si vás získá, pokud ještě pořád máte v srdci trošku toho dětství, té radosti z jednoduchosti bez přetvářky, toho dobrodružného naivismu a optimismu a důvěry. Já ještě pořád mám, naštěstí. (03.08.2007)

Po všetkých tých depresívnych a tragických vojnových filmoch dobre padne Kachyňov pohľad detskými očami ako VOJNA HROU. Chlapec Franta, sirota z koncentráku, je celkom veselý, šikovný a vo vojenskej práčovni pomáha, ako vie. To mu veľmi skoro už ako vojakovi elévovi nemôže stačiť, no nevie, že zbrane deťom do rúk nepatria a tak mu často ide o holý život. Aj to je ale brané skôr rozprávkovým štýlom a tak som sa ani trochu neobával, že by sa mu niečo mohlo stať. Optimistický film o vojne s Menšíkovým humorom a dobrými detskými hercami mi síce nepriniesol maximálny zážitok, ale nadpriemer to určite bol. –––– To jsou takový baráky a do těch zavírají lidi, víš? Kolem je plot z drátú a nikdo nesmí ven. Všichni mají hlad a chtějí domů. (05.06.2015)

Jakožto milovník českých válečných filmů (samozřejmě kromě Klíče a dalších paskvilů) jsem si tenhle snímek nemohl nechat ujít. Atmosférou mi trochu připomínal Krále Šumavy a Ať žije republika. Druhému zmiňovanému nesahá ani po kotníky, ale s prvním se může směle měřit (teda krom míry propagandy, tam Král Šumavy vede). Herecké výkony jsou přizpůsobené mladšímu publiku, nejlepší je pochopitelně Menšík (já toho chlapa fakt miluju, kam strčí čumák, tam je o zábavu postaráno). Velmi dobrý herecký výkon předvedl také Michal Koblic, který dospělým hercům zdatně sekunduje. Jelikož se však jedná o film pro děti, plný klišé, dávám jen čtyři hvězdičky, protože po bok Ať žije republika ten film postavit nemůžu. (30.07.2010)