Cukrář

Tak tohle bylo opravdu příjemné překvapení ! Filmy s touhle tématikou moc často nevyhledávám, takže jsem až tak moc nečekal, ale všechno bylo jinak. I když ten popis k filmu je trestuhodný Spoiler jako prase, protože velice originální odvíjení filmového příběhu bohužel poněkud degraduje. Zpočátku nenápadně vystavěný příběh originálně mixuje vícero témat, ale tak nějak nenápadně, nijak netlačí na pilu, ale s postupným odkrýváním jednotlivých témat i pohnutek filmových postav o to více (ale velice vkusně) tlačí na divákovy emoce i představy. Výborné a zapamatovatelné herecké výkony, krásná kamera, a i když minimalistický, tak velice působivý klavírní doprovod. A přesto, že filmový příběh je zdánlivě odvíjen velice pomalu, ani na chvíli se nenudíte a o to více máte dojmů a otázek k přemýšlení po velice vydařeném závěru filmu. Opravdu moc podařený film. A to nejsem na sladké :-) (02.07.2020)

Decentní, poměrně elegantně vystavěné, herecky přesvědčivé. Film, který pracuje s tezí, že sdílené emocionální pouto k chybějící třetí osobě může být někdy silnější než sexuální orientace. Cením způsob, jakým Graizer uhýbá před úskalími melodramatických klišé a patosu, když některá podstatná místa nechává otevřená (nádherná epizoda s matkou). Především Tim Kalkhof svojí robustní figurou, ale nesmírně subtilním a skromným herectvím film táhne. Hořkosladké klavírní etudy - je to žánr a žánr já respektuju. V téhle podobě určitě. Kosher approved. (07.07.2017)

Trochu jiný pohled na queer problematiku. 1) 36letý scenárista, režisér a koproducent, homosexuál Ofir Raul Grazier používá ve svém celovečerním debutu hodně filmové prostředky - prodloužené záběry, zoomování, zvýrazněné zvuky, omezené dialogy. 2) Jisté (menší) napětí provází diváka po celou dobu, pokud si ovšem nepřečtete přespoilerizovaný obsah filmu. 3) 30letý Tim Kalkhof (cukrář Thomas) rozhodně není můj typ, ale v roli špatný nebyl. 4) Spoiler. I když chápu pohnutky, které vedly Thomase k cestě do Izraele, sám bych se tak určitě nezachoval. 5) Grazier se rozběhl po poli hned za několika zajíci: homo vs. hetero, věřící vs. nevěřící, vše okořenil ještě vztah Němec vs. Izraelita. Naštěstí očividně má vkus a tak tento cukrářský eintopf se dá celkem dobře sníst. (09.07.2018)

Paráda, bezvadnej smutnej film. Nemám výtek. Krásná klavírní hudba. Přesvědčiví herci. Film plný malých, ale úžasných intimních momentů. Za nejsilnšjší považuju scénu s maminkou a pokojem jejího syna (i když scéna dost významně připomíná Zkrocenou horu), trochu je mi líto, že se maminka neobjevila ve filmu víc, výraz v jejím obličeji, v jejích očích stál - to bylo to Herectví s velkým H. Nejděsivější mi na tom připadala situace, že vaší milované osobě se něco přihodilo a vy se o tom prostě nedozvíte, protože o vás vlastně nikdo neví, protože jste součást toho "druhého" života. (04.09.2018)

Přiznávám počáteční nedůvěru, trochu jsem čekal jen další homosexuální romantické drama, ale tenhle film je rafinovanější. Stojí na nemožném vztahu dvou lidí, kteří jsou velmi životně a přesvědčivě napsáni i zahráni. Tedy, ono tu těch postav, o kterých bych rád věděl víc, je ještě několik (Orenova matka), ale i tajemství je záměrnou složkou Grazierova receptu. Civilní atmosféru výborně doplňuje minimalistická hudba. (Jo, a nejeden cukrářský skvost z filmu bych rád ochutnal.) (02.07.2020)