poster

Chlapi nepláčou

  • Bosna a Hercegovina

    Muškarci ne plaču

  • Německo

    Männer weinen nicht

  • angličtina

    Men Don't Cry

  • Slovensko

    Chlapi neplačú

Drama

Bosna a Hercegovina / Slovinsko / Chorvatsko / Německo, 2017, 98 min

Nastala chyba při přehrávání videa.
  • Marze
    ***

    Ve filmu je mnoho postav veteránů s různými charaktery, ale slévá se to v takový rozkouskovaný chaos toho, co to znamená mít zmatek v hlavě z nějakého válečného konfliktu. Film na karlovarském festivalu vyhrál Zvláštní cenu poroty. Hlavní drama se odehrává uvnitř, v jídelně, na pokojích, a zejména při společných sezeních, kdy se jednotlivé bolestné scény z paměti vojáků nejen vyvolávají a zveřejňují, nýbrž také na místě inscenují. Spíše divadelní půdorys, na němž se aranžují i glosují zraňující vzpomínky, je namístě, třebaže po čase může unavit stereotypem. Aktéři filmu Chlapi nepláčou jsou vystavováni věčným pochybnostem a také tady platí, že namísto silných sólistů rozhoduje přesná souhra rovnocenných osobností. Jako každá podívaná založená na modelové situaci má i celovečerní debut Alena Drljevice předvídatelný vývoj od seznámení přes napětí k očistě.(28.6.2018)

  • xxmartinxx
    ****

    Je to moc hrr. Nechci snižovat potlačovaná traumata, ale v tomhle filmu stačí lehký vánek, aby se začal člověk zmítat na zemi a vzpomínat na hrůzy ze zákopů - nějak se těžko věří, že kdyby k vyprovokování reakcí stačilo tak málo, jak se děje zde, tak by bylo těch osm veteránů vůbec schopných jakékoliv sociální interakce. Kdyby to začalo víc nenápadně a svou cestu ke katarzi to budovalo, asi by mě to přesvědčilo spíš. Coby modelový příklad, určitá svého druhu alegorie, ale proč ne. PS: To by je zabilo dát tak aspoň jednu ženskou? Ty se před válkou taky nikam neschovaly... 3 a 1/2(2.10.2017)

  • dennykr
    *****

    V souvislosti s filmem bývají vyzdvihovány především herecké výkony, ty jsou sice pohlcující, ale Chlapi nepláčou dovedou udržet diváckou pozornost i jinak. Film je totiž velice obratně odvyprávěn. Drljevic citlivě odkrývá historii svých charakterů ve vzájemných konfrontacích, které jsou vedeny nějakým prostředníkem - terapeutem, recepčním, alkoholem. Každá scéna má svůj význam a odhalí divákům novou informaci. Každý krok, každý panák i  každá vteřina filmu. Vše je pečlivě vedeno jako terapeutické sezení, které neustále distribuuje ty správné stimuly, aby vzbudilo očekávané reakce. Film ani na vteřinu nezaváhá, dokonce ani v samotném závěru, který není radostným vyléčením nebo definitivním vyhořením, ale opatrným krokem k lepší budoucnosti.(8.7.2017)

  • MurielRezek
    ****

    Originální filmový pokrm pro mysl i duši. Výborné komorní drama o jizvách na duši celých balkánských národů bývalé Jugoslávie. Pro mne jen těžko popsatelný zážitek. Film o vyrovnání se s válečnými traumaty, s minulostí i sami se sebou a o snaze alespoň se pokusit porozumět tomu druhému. Je možné vstřebat vlastní bolest a zahojit hluboké rány a nepřenášet své pocity křivdy a nenávist na další generace potomků? Je vůbec možné to všechno pochopit? Možná, snad. Ono i té skryté, tiché záště a nenávisti je dnes plný svět. Zůstává spousta otázek.(5.10.2017)

  • Anderton
    ****

    Môžeme Chlapom vyčítať, že tu máme zase z tohto kútu Európy film týkajúci sa balkánskej vojny, ale to je problém distribútorov, že to berú ako komerčný artikel a nie tvorcov. Chlapi hrajú chlapov, ktorí museli robiť vo vojne rôzne svinstvá a nie dvakrát dobre sa im potom spí. Treba ísť na psychoterapiu. A ono to možno pomôže, ak potom dokážete medzi sebou prejaviť ako pochopenie, tak aj nenávisť a rozanalyzovať ju. Tu neboli proti sebe národy, ale mier a vojna a my ako diváci máme dosť problém si zapamätať, kto z hrdinov je z ktorej národnosti, pamätáme si ich hlavne vďaka menám alebo rodinnému statusu, a podľa mňa je to tak dobre.(7.2.2018)