Svět podle Putina

Putin je politik profesionál, který rozhodně posunul Rusko pozitivním směrem a nikdo mě zatím nepřesvědčil o opaku. Myslel jsem si, že Stone, byť jsem od něho neviděl zatím vůbec nic, je také profesionál. V tomhle je trochu problém. Samozřejmě, na některá témata jsem již Putina mluvit slyšel, na některá ně, a tudíž bylo zajímavé dozvědět se něco nového. Oliver Stone mi však, promiňte, příjde v mnoha ohledech jako amatér. Ne snad ani tím, jak klade otázky nebo jak používá starší materiály (projevy jiných politiků, opilecké výstupy Jelcina), ale tím, jak zároveň míchá v různou dobu natočené pasáže dohromady, což činí dokument velmi nepřehledným a také kamerou - na nějaké záběr z podpaží nějakého přísedícího opravdu nejsem zvědavý. Je vidět, že si s tím úplně dobře neporadil. Musím říct, že třeba Kondrašovův dokument Krym - cesta domů je v tomto ohledu udělaný mnohem lépe, byť Putin není zdaleka jediným, koho Kondrašov zpovídá. Zkrátka, z tvůrčího pohledu je to celkem propadák a jen množství zajímavých informací zachraňuje tento dokument od horšího hodnocení. 70% (16.07.2017)

Vždy zde bude rozpor. Čtyřdílní a velice přínosný rozhovor asi s nejmocnějším mužem na planetě toho přinesl dost. Problém je, kolik z toho lid bude vnímat a poslouchat, a kolik z toho také byla pravda. To jsou bohužel věci, které se asi nikdy nedozvíme. Ale hned to dělá dojem Ruska s lidskou tváří. Bude zde spousta fanatiků, kteří budou hlásat sláva Putinovi i Stoneovi, ale budou tu i ti skeptici, co to budou považovat za ztrátu času a idealismus. A já fanatiky rád nemám a nerad chodím z extrému do extrému. Takže se označím za realistu. A šalamounsky mohu snad jen jednoduše říct, že na všem bylo něco z pravdy a něco ze lží. Něco fanatické a něco umírněné. Je spíše docela zvláštní, že bylo natočeno dvacet hodin, dostaneme necelé čtyři a v každém díle se najde třeba deseti nebo dvaceti minutová část, která je neustále omývání něčeho dokola a nebo je to nudné. I tak, přínosné. To nemůže nikdo popřít. A pokud ano, tak je to blbec. (29.06.2017)

Putin Interviews jsou hodně velkým zklamáním. O Stoneovi všichni víme, jaký je to levičák a jak si libuje v konspiračních teoriích. A ve světle toho všeho jsou rozhovory s Vladimirem Putinem hodně slabým odvarem, čeho by byl schopný. Sem tam sice dochází na ožehavé otázky, ale z nich Putin vybruslí v podstatě lehce a Stone už pak dále nerýpe. Dozvíme se tak pouze standardní diplomatické odpovědi, které Vás zaujmout opravdu nemohou. Naprostá většina obsahu nemůže překvapit člověka, který má hlavu alespoň trošku otevřenou a sleduje mezinárodní dění. Stone jde Putinovy hodně na ruku a je zřejmé, že pokud by nešel, tak by podobná miniserie nikdy nemohla vzniknout. Zároveň se jedná o hodně jednostrannou debatu, jak Rusko jde všem na ruku a USA jsou tím zlým agresorem. Pokud by vznikla podobná věc z druhé strany barikády, tak bude znít úplně stejně. Velkým plusem je rozsah rozhovorů. Jaký s Putinem nikdo nikdy neudělal a také trošku poodhalení zákulisí Kremlu. Velká nic neříkající nuda. (30.06.2017)

Nesmírně hodnotný dokument, který je dnes ze zřejmých důvodů mnohem hodnotnější a zajímavější, než byl v roce vzniku. Trošku zde chybí jakákoli konfrontace. Naštěstí, západní pohled snad každý z nás důvěrně zná, před tím se nejde schovat, chrlí se na nás z médií denně. Proto rozhodně neuškodí nahlédnout na celou situaci i z východní strany. Poté si člověk spíše udělá obrázek o pravdě, který není zdaleka černobílý, jako ostatně prakticky nic na světě. Právě dění a situaci na Ukrajině je zde věnován skoro celý jeden díl, a to v době, kdy si málokdo z nás dokázal vůbec připustit, že po tolika letech míru může vůbec v Evropě vypuknout válka. Krásně tento dokument pomůže dát si obrovskou hromadu věcí do lepších souvislostí. Přestože se jedná o jednostranný pohled na svět, tak je nyní velmi dobré tento pohled znát a z mého pohledu se jedná o nesmírně hodnotný dokument, který dozrál časem a událostmi. Nenudil jsem se ani sekundu. [85 %] (31.03.2022)

Těžko říci, jestli neměl Stone nějaký vychytralý záměr (pokud ano, pak toho naivu velmi dobře zahrál), ve finále mi ale z Putinova monologu a jeho, chvílemi žoviálně mrkajících, chvílemi ledových rybích oček, lží a vycizelovaných prezentačních dovedností hořkl uklidňující heřmánkový čaj na patře. Obzvlášť mne dostávaly ty zlehka nadhozené lakonické výhrůžky... (26.06.2018)