Hora

Závěrečný, ve filmu opakovaný záběr na nejkrásnější horu Himalájí Ama Dablam potvrzuje, že tvůrci filmu chtějí především sklonit obdivnou pokoru horám, majestátným dílům největšího umělce naší planety - matky přírody. Proto je možná škoda, že si k tomu vypůjčujou i známé záběry ze sportovních šlágrů (The Art of Flight) a jiných doku seriálů a snaží se o tematicky restrospektivní souhrn “the best of” (včetně poukázání na všemožné využití hor civilizací), než aby zůstali u klavíru a myšlenkách, vyslovených Dafoem. Z těch by sice některé napsal i kdokoliv z nás diváků, ale některé jiné film naopak zvedají do filozofických výšin, na které ambiciózně cílí. (24.12.2018)

"Mountain" by som ohodnotil ako fascinujúci film. Výborne sa na to pozerá, skvele sa to počúva a myslím si, že to ani nemusí mať nejakú pointu alebo reálne nejaký výrazný naratív. Jediné čo to potrebuje je mať tému, ktorá ju spája a to sú v tomto prípade hory. Nie jedna hora... hory. Film najviac hovorí, že hory sú pre ľudí ohromne fascinujúce. Chcú ich dobývať, chcú vďaka nim v sebe objaviť niečo nové, chcú cítiť adrenalín a nikde inde sa necítia tak živo. A viem si to všetko živo predstaviť. Robíme všetko pre to, aby sme dokázali niečo, čo ešte nikto iný nedokázal, chceme neustále viac a potrebujeme preukázať, čo je všetko v nás. A je nám jedno, či pri tom môžeme umrieť alebo nie. Tá vášeň a túžba je často silnejšia než my sami. A myslím si, že je to tu povedané a ukázané veľmi dobre. Stále potrebujeme skúsiť niečo nové. A potrebujeme dobývať nové miesta a zažívame niečo iné. A ten adrenalín je to, čo nám dáva ten pocit života. Neviem čo viac povedať. Vizuálne je ten film nádherný, hudba v ňom je úžasná a dodáva to tomu ten úžasný pocit. Ja si myslím, že za pozretie ten film stojí, len musíte si byť vedomí toho, že film nebude veľa hovoriť alebo vysvetľovať. Viac je to všetko podané vizuálne. Čo je pre mňa asi to najfascinujúcejšie vôbec. Hodnotenie: B+ (28.11.2018)

Fenomenální vzdání holdu největšímu hybateli světa, který se stále mění a s tím se mění i všeobecný lidský pohled na něj... Za hudební pomoci Australian Chamber Orchestra se na povrch (na vrchol?) vynořilo tohle audiovizuální album panoramat, přírodních pohybů i fyzicky téměř nemožných činností, které tak přes 70 minut masírují kompletní smyslovou soustavu diváka. Nejen, že jsme dostali do obličeje a ušních bubínků perdu dechberoucích záběrů, ale bylo nenásilně nastíněno povícero problémů, spojených s lidským vnímáním hor jako cíle a poukázáno bylo i na změnu vnímání hor od pocitu nebezpečí, posedlosti, šílenství a touhy po strachu, až po dnešní, ne zrovna neznámý, turismus a byznys (neuvěřitelné zástupy na Mount Everestu jsou tomu nejzdářnějším příkladem). Skládám velkou poklonu tvůrcům. (17.06.2019)

Trochu neladící kombinace. Na jedné straně bezpočet velenádherných horských scenérií, závratných pohledů ze skalních stěn nebo fascinujících ukázek všemožného sportovního umění a odvahy. Na straně druhé pak poněkud rušivé prvky v podobě nepříliš šťastně zvoleného hudebního doprovodu (energická a hlasitá klasická hudba) a jalového, rádoby poetického komentáře. Druhá Baraka se sice nekoná, ovšem i tak silný zážitek. Bez zbytečného tlachání a s jemnější muzikou by to bylo za plný počet. (25.02.2018)

Příliš mnoho příliš zběsile za sebe nasekaných příliš hezkých obrázků s podmanivě načteným zoufale plytkým komentářem a nešťastně zvolenou muzikou. Se skutečným majestátním půvabem hor to mělo společného pramálo a s hlubším zamyšlením nad vztahem člověka a přírody ještě míň. Koyaanisqatsi na vás, pacholci. (30.08.2018)