Downrange

Specializuji se na filmovou režii, ale jakožto hororový expert jsem měl tu čest zasednout i v příjímací komisi na DAMU a z těch desítek uchazečů, kteří mi během hereckých zkoušek prošli pod rukou, nepodal nikdo tak tragický výkon jako ochotníci ve snímku Downrange. Nelze mluvit o herectví, nýbrž o čekání na režisérovy pokyny a jejich následnou mechanickou realizaci. Záběr za záběrem. Přítomné postavy pak můžeme připodobnit ke karikaturám kachen na rybníce, jejichž odstřelu divák nevěnuje přílišnou pozornost. Za povšimnutí naopak stojí Kitamurův marný boj s fyzikálními zákony, kdy vystřelené kulky v průběhu letu zcela neočekávaně mění svou trajektorii. Toto subjektivně předlouhé a jiskry zbavené scénáristické Waterloo musím ohodnotit odpadem. (08.05.2018)

Downrange má několik pozitivních aspektů a větší množství negativních. Akce začíná opravdu rychle, nápad je docela příjemnej, i když žádná věda, ale možná proto je tak chytlavý a udrží vás při pozornosti, uvidíte i trochu toho gore, které sice působí levněji, ale je tam. Největším průserem jsou v tomto snímku herci. Dlouho jsem neměla tu čest vidět hned několik polen v jednom filmu. Obzvlášť ten latino guy byl snaživý až hrůza a mnohdy mě jeho výkony nutili kroutit bulvami. Závěr byl už pak taky jen taková karitura, protože scéna s policií na logice moc nepřidala. Úplné finále pak potvrdilo, že tenhle film byl asi tak vážný jako výrazy ve tvářích zdejších postav, když to schytala první oběť. Slabé tři. (12.06.2018)

Myslím, že sa v tomto prípade z úplne jednoduchej situácie vytrieskalo maximum. Aj napriek malému množstvu postáv a stabilnému postrediu Downrange neobsahuje hluché miesta, a to vďaka slušne nasekanej akcii. Nie je priestor si s postavami vytvárať vzťahy, keďže väčšina má pomerne krátku životnosť a v rámci dialógov sa príliš ich život nerieši, ale vôbec mi to neprekáža.. Celá stopáž je skôr obrazná, venuje sa danému momentu a ničomu, čo bolo pred alebo po, to kvitujem, lebo sa získalo dosť priestoru na vyhratie sa s drsnejšími prvkami. Práve to gore u mňa dvíha Downrange o niečo vyššie a nebudem sa tváriť, že ma príjemne nepotešilo. Záverečný paradox je už len čerešničkou na torte, čiže za mňa spokojnosť. (16.07.2018)

Očekávaná novinka od Rjúhei Kitamury, kterého mám celkem rád ( Midnight Meat Train a No One Lives jsou solidní krvavé žánrovky), ale jeho novinka Downrange mi přišla bohužel nejslabší. Skupina přátel uvíznou v autě uprostřed ničeho kvůli píchlé pneumatice a brzy zjistí, že na ně číhá nemilosrdný sniper, který je chce všechny popravit. Námět je celkem originální, ale přišlo mi to takové nijaké. Parta přátel se schovává za autem téměř celý film, dialogy jsou o ničem, postavy jsou nesympatické a uřvané, takže jsem se u filmu vlastně ani nebavil a ikdyž krvavé to je celkem slušně, tak sniperka po chvíli hned omrzí . Hřebík na rakev tomu dává úplně poslední scéna, kdy se divák už opravdu začíná chytat za hlavu. Na průměr to sice výjde, ale čekal jsem mnohem víc. Celkem promarněný potenciál.55% (04.05.2018)

Byl jsem docela natěšený na další Kitamurův kousek, protože jak Půlnoční vlak (The Midnight Meat Train), tak i Nikdo nepřežije (No One Lives) považuji za lehce nadprůměrnou podívanou. A ani tentokrát neodcházím rozhodně zklamán. Je to sice o trošku slabší podívaná než oba předchozí kousky, ale i tak jsem si jeho sledování docela užil. Z minima dokázal režisér vytěžit celkem dost, i když je pravdou, že ze z toho dalo vyždímat přece jenom ještě i trochu více. Když totiž odstřelovač během první půlhodiny sejme polovinu postav, dostavila se dosti ukecaná pasáž, která mi lehce lezla na nervy. Počáteční tempo i atmosféra začali lehce „hibernovat“ a dialogy dostali přednost před akcí. Naštěstí je nám to vynahrazeno pěkně krvavým závěrem. On celkově Kitamura s krví a gore nešetřil, což bylo samozřejmě dobře. Žaludky slabších nátur dostanou asi trošku zabrat, protože tenhle střelec prostě nezná slitování a se svými oběťmi si (ne)pěkně hraje až do (jejich) samotného konce. Trošku horší už to bylo s hereckými výkony a pestrostí charakteristik jednotlivých postav. Vlastně žádná mi nepřirostla nějak více k srdci a já se tak trochu přistihl, že jsem fandil spíše střelci, než jeho obětem. Samozřejmě ani tady nesmí chybět několik nelogických kopanců a poněkud krvavější finále. Černý humor a morbidní situace já mám rád, ale tohle byl prostě sakra pech, až mi málem i slza od smíchu z tak trapné smrti ukápla. 50% (26.07.2020)