Průvodce zlem

propojit jednotlivé příspěvky do antologického filmu společným námětem založeným na národním folklóru vlastně nebyl příliš šťastný nápad. už proto, že lidové pověsti se v některých případech sice zakládají na poučné pravdě, tedy v tom smyslu pravdy, v jakém o ní hovoří úvodní titulek filmu, zatímco v jiných případech jde o prostomyslné bláboly. film proto zákonitě končí v té stejné propasti, v jaké vlastně končí všechny (přinejmenším ty hororově orientované) povídkové filmy - v přesně té propasti, která se otevírá mezi skvostnou filmařinou a prachpitomým škvárem. moci hodnotit příspěvky jednotlivě, zřejmě bych uděloval jen nejvyšší nebo nejnižší stupeň hodnocení. nesmírně na mě zapůsobila práce autorské dvojice Veronika Franz a Severin Fiala (Ich seh, Ich seh), za svůj příspěvek se nemusí stydět ani můj oblíbenec Peter Strickland (The Duke of Burgundy, In Fabric), jeho řecký kolega Yannis Veslemes a vlastně ani Katrin Gebbe, která už se rovněž jednou osvědčila (Tore tanzt). vše ostatní byl potupný brak. (31.12.2020)

Ten soubor povídek jako celek, není až tak zajímavý. Zajímavý je jednotlivý přístup všech zemí k filmovému řemeslu. Nejvíce se mi zamlouvaly kousky z Německa a Rakouska a poté kupodivu Řecko a Maďarsko. Největší katastrofa je podle mě povídka z USA. Vrchol primitivismu. A vlastně to neznamená, že kvalita musí být spojena ruku v ruce s násilím (v hororovém žánru), krvavou lázní či podobně, budovat napětí lze i jinak a sofistikovaně... Je důležité ztotožnit se s postavami a a uvěřit kostře příběhu, za kterým musí být nějaká pointa či pozadí. Tady šlo o povídky zhruba v délce 10-ti minut, a je spousta celovečerních filmů, ve kterých je zajímavých třeba jen 10 nebo 20 minut a jako celek to nefunguje. Největším kamenem úrazu je pak scénář a neschopnost tvůrců vložit do něj postavy, které budou diváka zajímat, bez toho to nejde. No ale dost filosofování, dávám slušné 2 hvězdičky... (05.05.2020)

Hororová antológia vyskladaná z ôsmich príbehov. Každý príbeh je zameraný na desivú legendu z určitej krajiny, ktorá miestnych po storočia sprevádza. - Pár rokov dozadu vychádzali moje oblúbené hororové antológie takmer každý týždeň, ale v poslednej dobe sa nejaká objaví len zriedkavo. Preto som sa na The Field Guide to Evil dosť tešil a z výsledku som nepríjemne sklamaný. Po zhliadnutí mám v hlave otázku, pre koho bol tento projekt vlastne určený, pretože fanúšikov hororu podla mňa nemá čím zaujať a pre festivalový snímok bolo podla mňa trochu zbytočné pritiahnuť viacero výrazných talentov zo žánrovej Indie scény. Medzi zopár pozitív patrí netradičná práca s naratívom v niektorých poviedkach, ideálne zvolené lokácie a propagovanie rozmanitých desivých historiek z rôznych kultúr. Celkovo mám ale pocit, že to nebolo poriadne dotiahnuté a film vďaka takmer úplnej absencii nejakého prepojenia nedáva prílišný zmysel a pôsobí to skôr ako nepodarený experiment. Na individuálne projekty týchto tvorcov ale rozhodne nezanevriem, pretože majú čo ponúknuť. Len nie v takejto podobe. + herec z Desolation + herec z The Lure + herec z Albino Farm (30.03.2019)

Zmiešané pocity. Ale to je už pri antológiách akýmsi pravidlom. Nemeckí a rakúski režiséri Fiala/Franz a Gebbe sa vybrali v štýle nedávnej a celkom úspešnej "Hagazussa", dopadlo to asi lepším priemerom (podľa očakávania však Rakúšania vyhrávajú vďaka solídnej príšere - i keď po vynikajúcom "Ich seh ich seh" boli očakávania vyššie). Evrenol dokázal vo svojom segmente asi ako jeden z mála vytvoriť hororovú atmosféru, takže sa mi jeho príbeh páčil asi najviac, no je trochu škoda, že to nevyvrcholilo krvavejšie. Antológiu uzatvára Strickland so svojou nemou rozprávkou "The Cobblers' Lot", ktorá ma zase prekvapila vtipným príbehom a potrebnou krvilačnosťou. Zvyšné štyri už za veľa nestoja. Reederova mierne komediálna sci-fi časť to aspoň trochu oživila, aj keď mne to nesadlo, Smoczynska so svojím nevydareným pokusom o nekrokanibalizmus by mala na hororový žáner radšej čím skôr zabudnúť, Veslemesov segment o Goblinovi vyložene sršal trápnosťou, najmä keď boli masky a striekance digitálnej krvi na úrovni amatérskych TV-filmov, a ten posledný indický zmrd Ahluwalia môže byť na seba hrdý, lebo ma od nudy takmer zabil. Toto spojenie režisérov nevyšlo, keďže len tretina z nich má aspoň nejaký talent. Tentokrát budem hviezdami radšej šetriť. (27.09.2018)

1.Rakousko Povídka o démonovi vzešlém z hříchu či viny. V tomto případě se jedná o lesbický vztah, kterému doba dávno minulá nepřála. Herečky sice přirozené, démon jakž takž, ale čiší z toho až příliš velká snaha o umění. 25% 2.Turecko Příběh o porodním džinovi. V zásadě je to o tom, že čerstvou matku čas od času straší stará bába, případně celkem sympatická koza. Potenciál tu sice byl, ale vesměs se tu jen pobíhá a ječí, což zrovna moc nemusím. 15% 3. Polsko Chlapík si to šine průsmykem, když v tom mu na zádech přistane divoženka a nakecá mu, že když sní tři srdce, bude všemocný. Solidní vizuál, slušně zahráno, ale uvítal bych větší doslovnost. 60% 4.USA Asi nejméně nápaditá povídka. Kluk si najde v novém domově kamaráda, který je tak trochu divný, což se záhy ukáže jako fatální pro celou rodinu. Charakteristika oné odlišnosti mě nijak neoslovila a nic jiného potenciálně zajímavého Američané nenabídli. 20% 5.Řecko Parta ochmelků chytí skřeta, kterého chtějí hodit do díry. Goblin byl docela fajn a některé výjevy měly ten správný punc psychadelické ulítlosti, ale zase z toho čišela snaha točit jinak a to mi kazilo dojem. 50% 6.Indie Výprava do indické zříceniny, kde přebývají znetvoření lidé. Černobílý formát nevadil, ale jinak to bylo o ničem. To nejdůležitější nebylo vidět a filmaři se nevyznamenali ani ve ztvárnění zrůdiček. 30% 7.Německo Slušný příběh o démonovi, který netradiční formou terorizuje sourozenecký pár na samotě v kopcích. Fajn herci, hezké prostředí, originální nápad. 70% 8.Maďarsko Pohádka o zamilovaném ševci, který musí splnit úkol, aby získal princeznu. V cestě mu stojí pokušení i žárlivý bratr. Bavilo mě pojetí á la němý film a to včetně líčení herců. Samotná báchorka je pak klasickou pohádkou, ale právě ten netradiční formát z ní udělal něco víc. Podle mě nejlepší kousek z celé antologie. 80% Celkově se nejednalo o špatný koncept a pokud nepočítám americkou povídku, byly solidní i jednotlivé náměty, ale pojetí většiny z nich mě nevonělo. Nebýt posledních dvou povídek, byl by to prašivý podprůměr. 50% (22.07.2019)