Příběh tří mladých lidí odehrávající se během letní plavby kolem řeckých ostrovů. Nespoutaní sourozenci Matyáš (Matyáš Řezníček) a Natálie (Jenovéfa Boková) se plaví jako posádka plachetnice, na jejíž palubu přistoupí syn majitele lodi dokumentarista Honza (Vladimír Polívka). Postupné sbližování Natálie s Honzou naruší dokonalé soužití sourozenců a na povrch začínají vyplouvat skutečnosti, které ukáží jejich bezstarostnou jízdu v docela jiném světle. Neobvyklý milostný trojúhelník odehrávající se v atraktivním jachtařském prostředí přibližuje prostřednictvím hlavních hrdinů touhy a obavy současné mladé generace. Debutující režisérka Sofie Šustková natočila s mladým štábem svou generační výpověď na omezeném prostoru plachetnice v širém moři a na malebných ostrůvcích Severních Sporád.(A-Company CZ)
Sourozenci Matyáš a Natálka se jednoho dne bez vysvětlení sbalí a odjedou do Řecka, kde se nechají zaměstnat jako posádka na jachtě. Iluzi dokonalé svobody, kterou v izolovaném světě zdánlivě prožívají, naruší příjezd Honzy, syna majitele lodi. Mořská road movie, která se na pozadí současné uprchlické krize snaží najít odpověď na to, co dnes vlastně znamená svoboda, je celovečerní debut české režisérky Sofie Šustkové.(Febiofest)
Nespoutaní sourozenci Matyáš a Natálie se na plaví kolem řeckých ostrovů společně se synem majitele jachty, dokumentaristou Honzou. Vznikající románek mezi ním a Natálií ale idylické sourozenecké prázdniny nevratně promění… Debutující Sofie Šustková podává skrze neobvyklý milostný trojuhelník svědectví o touhách a obavách mladé generace.(Finále Plzeň)
Tři mladí lidé se nechají unášet větrem, občas jsou k sobě ohleduplní a jindy si dělají drobné naschvály. Chvilku se milují, a hned jsou zase lhostejní. Když si budete myslet, že jste se k někomu z nich přiblížili, v následující scéně se vám vzdálí. Možná skrývají velké tajemství a nebo jen vnitřní prázdnotu. A s touto nejednoznačností pracuje "Do větru" velice soustředěně. Mě baví filmy, které dávají prostor pro interpretaci, a tak se bavím přemýšlením, jak to Ti hrdinové vlastně mysleli, i teď. Trochu mi to připomnělo Bertolucciho Snílky.(6.4.2018)
Nuda na lodi s třemi nezajímavými postavami a nudným příběhem. A to jsem na to byl celkem zvědavý. Ono to má sice dobrou kameru a snaží se to, ale já jsem se většinu filmu nudil. Začátek sice vypadal dobře a já čekal, kam to vyústí, ale asi po dvaceti minutách se to nikam nehnulo, já se začal nudit. Jenže on se ten příběh vlastně nikam pořádně nehnul, stalo se tam to, co jsem čekal už od začátku a to bylo všechno. Prostě se to motalo kolem milostného trojúhelníku, páni, to je náapd století. Herci to moc nezachraňují, někdy i docela přehrávají, a jedinými klady tu zůstává kamera, prvních 20 minut a snaha. Celkově mi to vychází na 2*.(9.5.2019)
Tak tohle ani Boková nezachrání, jelikož kde není děj, tam ani Josefínina masitá odhalená stehna nepomohou. Problematický (incestní?) sourozenecký vztah dostane zabrat v okamžiku, kdy na zaneřáděnou bárku nastoupí pohledný jinoch AKA Cedric Diggory, který Bokové zamotá hlavu stejně jako Ronaldu Weasleymu rána potloukem do hlavy. 25 %(15.11.2019)
Debut jak režisérky, tak kameramana. Neobvyklý zážitek na plachetnici na moři, skvělá hudba, která doplňuje emoci. Polívka poprvé v hlavní roli sportovce a správňáka nakonec nevyhrál. Skvělý byl i debutujícím Řezníček a jeho sestra Boková jako jachtaři. Člověk šel domů zamyšlený, musel to zpracovat, ale bavilo mě to, a ani jsem nemusela brát ohled na to, že je to debut.(16.4.2018)
V poslední době.. asi 15 let, obdivuji českou tvorbu. Daří se točit filmy, který mají dokonale stejnou (nijakou) atmosféru, stejně přituplej pseudohumor, tristně se opakující děje, do kterých se nepovedeně vžívají stále stejní herci. I to se dá nazvat tvorbou. Hlavně že část národa na takový sračky leze do megakin, a tato část národa, přitrouble se uchychtávajíc, dostatečně přispívá tvůrcům na jejich blaho, a tím kolotoč řetězce pokračuje tvorbou dalších, opakujících se hoven.(1.6.2019)
-
V epizodní roli se ve filmu objeví miliardář Karel Janeček se svou tehdejší manželkou Mariem Mhadhbi.
(klukluka)
-
Natáčení probíhalo ve dvou etapách, v létě roku 2016 a na jaře 2017. Hlavní etepa natáčení na lodi s pětadvacetičlenným štábem a herci trvala měsíc.
(Stoka)
V kinech
od:
JanPopojedem
Tři mladí lidé se nechají unášet větrem, občas jsou k sobě ohleduplní a jindy si dělají drobné naschvály. Chvilku se milují, a hned jsou zase lhostejní. Když si budete myslet, že jste se k někomu z nich přiblížili, v následující scéně se vám vzdálí. Možná skrývají velké tajemství a nebo jen vnitřní prázdnotu. A s touto nejednoznačností pracuje "Do větru" velice soustředěně. Mě baví filmy, které dávají prostor pro interpretaci, a tak se bavím přemýšlením, jak to Ti hrdinové vlastně mysleli, i teď. Trochu mi to připomnělo Bertolucciho Snílky.(6.4.2018)
honajz2
Nuda na lodi s třemi nezajímavými postavami a nudným příběhem. A to jsem na to byl celkem zvědavý. Ono to má sice dobrou kameru a snaží se to, ale já jsem se většinu filmu nudil. Začátek sice vypadal dobře a já čekal, kam to vyústí, ale asi po dvaceti minutách se to nikam nehnulo, já se začal nudit. Jenže on se ten příběh vlastně nikam pořádně nehnul, stalo se tam to, co jsem čekal už od začátku a to bylo všechno. Prostě se to motalo kolem milostného trojúhelníku, páni, to je náapd století. Herci to moc nezachraňují, někdy i docela přehrávají, a jedinými klady tu zůstává kamera, prvních 20 minut a snaha. Celkově mi to vychází na 2*.(9.5.2019)
chelseaman22
Tak tohle ani Boková nezachrání, jelikož kde není děj, tam ani Josefínina masitá odhalená stehna nepomohou. Problematický (incestní?) sourozenecký vztah dostane zabrat v okamžiku, kdy na zaneřáděnou bárku nastoupí pohledný jinoch AKA Cedric Diggory, který Bokové zamotá hlavu stejně jako Ronaldu Weasleymu rána potloukem do hlavy. 25 %(15.11.2019)
Lulugo
Debut jak režisérky, tak kameramana. Neobvyklý zážitek na plachetnici na moři, skvělá hudba, která doplňuje emoci. Polívka poprvé v hlavní roli sportovce a správňáka nakonec nevyhrál. Skvělý byl i debutujícím Řezníček a jeho sestra Boková jako jachtaři. Člověk šel domů zamyšlený, musel to zpracovat, ale bavilo mě to, a ani jsem nemusela brát ohled na to, že je to debut.(16.4.2018)
Shitonit
V poslední době.. asi 15 let, obdivuji českou tvorbu. Daří se točit filmy, který mají dokonale stejnou (nijakou) atmosféru, stejně přituplej pseudohumor, tristně se opakující děje, do kterých se nepovedeně vžívají stále stejní herci. I to se dá nazvat tvorbou. Hlavně že část národa na takový sračky leze do megakin, a tato část národa, přitrouble se uchychtávajíc, dostatečně přispívá tvůrcům na jejich blaho, a tím kolotoč řetězce pokračuje tvorbou dalších, opakujících se hoven.(1.6.2019)