Příběh tří mladých lidí odehrávající se během letní plavby kolem řeckých ostrovů. Nespoutaní sourozenci Matyáš (Matyáš Řezníček) a Natálie (Jenovéfa Boková) se plaví jako posádka plachetnice, na jejíž palubu přistoupí syn majitele lodi dokumentarista Honza (Vladimír Polívka). Postupné sbližování Natálie s Honzou naruší dokonalé soužití sourozenců a na povrch začínají vyplouvat skutečnosti, které ukáží jejich bezstarostnou jízdu v docela jiném světle. Neobvyklý milostný trojúhelník odehrávající se v atraktivním jachtařském prostředí přibližuje prostřednictvím hlavních hrdinů touhy a obavy současné mladé generace. Debutující režisérka Sofie Šustková natočila s mladým štábem svou generační výpověď na omezeném prostoru plachetnice v širém moři a na malebných ostrůvcích Severních Sporád.(A-Company CZ)
Sourozenci Matyáš a Natálka se jednoho dne bez vysvětlení sbalí a odjedou do Řecka, kde se nechají zaměstnat jako posádka na jachtě. Iluzi dokonalé svobody, kterou v izolovaném světě zdánlivě prožívají, naruší příjezd Honzy, syna majitele lodi. Mořská road movie, která se na pozadí současné uprchlické krize snaží najít odpověď na to, co dnes vlastně znamená svoboda, je celovečerní debut české režisérky Sofie Šustkové.(Febiofest)
Nespoutaní sourozenci Matyáš a Natálie se na plaví kolem řeckých ostrovů společně se synem majitele jachty, dokumentaristou Honzou. Vznikající románek mezi ním a Natálií ale idylické sourozenecké prázdniny nevratně promění… Debutující Sofie Šustková podává skrze neobvyklý milostný trojuhelník svědectví o touhách a obavách mladé generace.(Finále Plzeň)
Na film jsem přišel s nulovým povědomím a se stejně tak velkým očekáváním. A to bylo asi dobře, jinak bych tam ani nepáchl. Dokonce ani to, že jsem byl na premiéře zadarmo mne neobměkčilo, asi bych potřeboval dostat plat, aby mi ten ztracený čas vynahradili. Film měl opravdu dobrou kameru ... a hotovo, tečka, výčet plusů jsem rozepsal tak jak to jen šlo. No a teď mínusy. Herci ... špatní, prkenní, zcepenělí a navíc nepřesvědčiví. Hudba ... to byl taky solidní přešlap, absolutní nesourodost a hlavně občasná znatelná nevhodnost podkresových melodií. Režie/scénář ... první film, takže přetěžko srovnávat, ale smysl to nedávalo, zbytečně dlouhé záběry byly nudné až trapné a dějová linie jaksi taky chyběla. No a počkejte si na děsně zajímavou zápletku s migranty, kteří se vešli do jedné scény a byli tam jen proto, aby se hlavní hrdinka mohla pokusit o sebevraždu. Dokonce i pasivně agresivní čištění zubů bylo fakt na prd, přestože nápad to mělo. Asi 3/4 filmu jsem přemýšlel, jak mám tomu filmu dát 12 %, když jedna hvězda znamená 20 .... no a nevymyslel jsem to, nicméně i tak považuji ten čas při přemýšlení za efektivněji využitý než při sledování filmu.(15.4.2018)
Jako vlnící se moře, co mění barvu a hloubku je tohle lodní trio. Bratr a sestra se spolu zdánlivě spokojeně plaví v řeckých vodách na plachetnici, životem bez stresu a podle svých vlastních pravidel. Klid však naruší student dokumentaristiky, syn majitele lodi, který se jimi nechá odvézt do centra dění současné vrcholící uprchlické krize. Divák je vtažen do děje a jsou mu podány jen indície k vynořujícím se záhadám z minulosti. Film je z velké části točený přímo na moři, nechybí romantika, napětí a zároveň vzniká veliký prostor pro fantazii a osobní pojetí filmu.(10.4.2018)
Debut jak režisérky, tak kameramana. Neobvyklý zážitek na plachetnici na moři, skvělá hudba, která doplňuje emoci. Polívka poprvé v hlavní roli sportovce a správňáka nakonec nevyhrál. Skvělý byl i debutujícím Řezníček a jeho sestra Boková jako jachtaři. Člověk šel domů zamyšlený, musel to zpracovat, ale bavilo mě to, a ani jsem nemusela brát ohled na to, že je to debut.(16.4.2018)
Tři mladí lidé se nechají unášet větrem, občas jsou k sobě ohleduplní a jindy si dělají drobné naschvály. Chvilku se milují, a hned jsou zase lhostejní. Když si budete myslet, že jste se k někomu z nich přiblížili, v následující scéně se vám vzdálí. Možná skrývají velké tajemství a nebo jen vnitřní prázdnotu. A s touto nejednoznačností pracuje "Do větru" velice soustředěně. Mě baví filmy, které dávají prostor pro interpretaci, a tak se bavím přemýšlením, jak to Ti hrdinové vlastně mysleli, i teď. Trochu mi to připomnělo Bertolucciho Snílky.(6.4.2018)
Podivně vykroucený děj připomíná jakéhosi Frankensteina, který nemá obratle zasazené přirozeně do sebe, ale zcela libovolně k sobě přišroubované či přivařené. Jak to stvořitelům přišlo pod ruku. Snaha po psychologickém dramatu se tak hroutí dřív než může začít. Dokonalou ukázkou je toporný Matyáš Řezníček. Za promarněné považuji prostředí jachty, respektive řeckých moří, které mnohdy vyznívá jen jako nešikovná pozlátková exotika. A korunu bezradnosti nasazuje noční příhoda s migranty (?)(9.4.2018)
-
Natáčení probíhalo ve dvou etapách, v létě roku 2016 a na jaře 2017. Hlavní etepa natáčení na lodi s pětadvacetičlenným štábem a herci trvala měsíc.
(Stoka)
-
Záběry se realizovaly ve skutečném prostředí, i proto musela trojice protagonistů absolvovat poctivý trénink jachtingu na Orlíku.
(Stoka)
Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.
Další informace
V kinech
od:
Beginek87
Na film jsem přišel s nulovým povědomím a se stejně tak velkým očekáváním. A to bylo asi dobře, jinak bych tam ani nepáchl. Dokonce ani to, že jsem byl na premiéře zadarmo mne neobměkčilo, asi bych potřeboval dostat plat, aby mi ten ztracený čas vynahradili. Film měl opravdu dobrou kameru ... a hotovo, tečka, výčet plusů jsem rozepsal tak jak to jen šlo. No a teď mínusy. Herci ... špatní, prkenní, zcepenělí a navíc nepřesvědčiví. Hudba ... to byl taky solidní přešlap, absolutní nesourodost a hlavně občasná znatelná nevhodnost podkresových melodií. Režie/scénář ... první film, takže přetěžko srovnávat, ale smysl to nedávalo, zbytečně dlouhé záběry byly nudné až trapné a dějová linie jaksi taky chyběla. No a počkejte si na děsně zajímavou zápletku s migranty, kteří se vešli do jedné scény a byli tam jen proto, aby se hlavní hrdinka mohla pokusit o sebevraždu. Dokonce i pasivně agresivní čištění zubů bylo fakt na prd, přestože nápad to mělo. Asi 3/4 filmu jsem přemýšlel, jak mám tomu filmu dát 12 %, když jedna hvězda znamená 20 .... no a nevymyslel jsem to, nicméně i tak považuji ten čas při přemýšlení za efektivněji využitý než při sledování filmu.(15.4.2018)
Sista
Jako vlnící se moře, co mění barvu a hloubku je tohle lodní trio. Bratr a sestra se spolu zdánlivě spokojeně plaví v řeckých vodách na plachetnici, životem bez stresu a podle svých vlastních pravidel. Klid však naruší student dokumentaristiky, syn majitele lodi, který se jimi nechá odvézt do centra dění současné vrcholící uprchlické krize. Divák je vtažen do děje a jsou mu podány jen indície k vynořujícím se záhadám z minulosti. Film je z velké části točený přímo na moři, nechybí romantika, napětí a zároveň vzniká veliký prostor pro fantazii a osobní pojetí filmu.(10.4.2018)
Lulugo
Debut jak režisérky, tak kameramana. Neobvyklý zážitek na plachetnici na moři, skvělá hudba, která doplňuje emoci. Polívka poprvé v hlavní roli sportovce a správňáka nakonec nevyhrál. Skvělý byl i debutujícím Řezníček a jeho sestra Boková jako jachtaři. Člověk šel domů zamyšlený, musel to zpracovat, ale bavilo mě to, a ani jsem nemusela brát ohled na to, že je to debut.(16.4.2018)
JanPopojedem
Tři mladí lidé se nechají unášet větrem, občas jsou k sobě ohleduplní a jindy si dělají drobné naschvály. Chvilku se milují, a hned jsou zase lhostejní. Když si budete myslet, že jste se k někomu z nich přiblížili, v následující scéně se vám vzdálí. Možná skrývají velké tajemství a nebo jen vnitřní prázdnotu. A s touto nejednoznačností pracuje "Do větru" velice soustředěně. Mě baví filmy, které dávají prostor pro interpretaci, a tak se bavím přemýšlením, jak to Ti hrdinové vlastně mysleli, i teď. Trochu mi to připomnělo Bertolucciho Snílky.(6.4.2018)
Slepejsek
Podivně vykroucený děj připomíná jakéhosi Frankensteina, který nemá obratle zasazené přirozeně do sebe, ale zcela libovolně k sobě přišroubované či přivařené. Jak to stvořitelům přišlo pod ruku. Snaha po psychologickém dramatu se tak hroutí dřív než může začít. Dokonalou ukázkou je toporný Matyáš Řezníček. Za promarněné považuji prostředí jachty, respektive řeckých moří, které mnohdy vyznívá jen jako nešikovná pozlátková exotika. A korunu bezradnosti nasazuje noční příhoda s migranty (?)(9.4.2018)