poster

Děrsu Uzala

  • ruský

    Dersu Uzala

  • japonský

    デルス・ウザーラ

  • ruský

    Дерсу Узала

  • slovenský

    Dersu Uzala

  • anglický

    Dersu Uzala

Dobrodružný / Drama

Sovětský svaz / Japonsko, 1975, 137 min

Režie:

Akira Kurosawa

Předloha:

Vladimir Arsenev (kniha)

Scénář:

Akira Kurosawa

Kamera:

Asakazu Nakai

Hudba:

Isaak Shvarts
  • jojinecko
    *****

    Krásny príbeh o priatelstve,súžití a boji s prírodou. Film je dokonalý po vizuálnej stránke, niektoré zábery by sa hodili do umeleckých dokumentov ako napr. Baraka. Napriek dĺžke filmu a jednoduchému deju som sa nenudil ani chvílu a vychutnával som každú sekundu, každý záber. Zaslúžený Oskar pre najlepší film!(21.2.2006)

  • NinonL
    *****

    V letech 1902-07 dostal kapitán Arsenjev jako vojenský specialista za úkol zmapovat neprobádaná místa zvaná Sikhote-Alin v Primorsku a Chabarovsku na východní Sibiři a spolu se skupinou vojáků se vypravil na cestu do neznáma. Toto vzdálené místo, kde žijí ussurijští tygři, medvědi a leopardi, kde domorodci mluví vlastním jazykem, jsou velmi podobní Číňanům nebo Japoncům a mluví vlastními jazyky, bylo dosud nedotčené. Náhodou se výprava setká se starým členem kmene Nanai (Goldi), Dersu Uzalou, kočovným lovcem, který neumí ani dobře rusky. Shovívavě ho mezi sebe přijmou, protože jim ze začátku byl spíše atrakcí. Dozví se, že je mu 53 let, že nikdy neměl dům, vždy žil pod otevřenou oblohou, jen v zimě si budoval jurtu z březové kůry. Živobytí si opatřoval lovem puškou, kterou zdědil po svém otci a úlovky vyměňoval s Číňany za tabák, olovo a střelný prach. Dersu se pomalu a přirozeně stává jejich vůdcem a právě díky němu poznávají pravou tvář této panenské části země. Díky němu se mění jejich pohledy na svět, na civilizaci a mění se i jejich charaktery. Když se ho ptají na dětství, vzpomíná řeku, chatrč, oheň, otce, matku a malou sestru. Všichni už dávno zemřeli. „Dříve byl taky žena, syn a dcera. Neštovice všechny tyto lidi skončit. Moje zůstat sám…“. Jeho tvář při vzpomínkách posmutněla a Arsenjev nevěděl, jak ho potěšit. Nabídl mu tedy aspoň výměnu jeho staré pušky za novou. Odmítl ale s tím, že „bedranka je jeho dědictvím po otci, je na ni zvyklý a střílí dobře“. Arsenjev se seznamuje také s Dersuovou animistickou vírou, začínají chápat, proč vše živé považuje za „ljudi“, proč hovoří s větrem, ohněm, proč je Dersu více přírodou samou než člověkem. Dersu výpravě mnohokrát pomůže překonat nebezpečí a Arsenjevovi zachrání život. Učí ho, jak v divoké přírodě nejen přežít, ale jak s ní žít v harmonii a jak být svobodný. Roste mezi nimi přátelství na život a na smrt. Kolem roku 1907 pozval Arsenjev Dersua do svého domu v Chabarovsku, protože kvůli ztrátě zraku už by nedokázal lovit a přežít ve volné přírodě. Stárnoucí Goldi však civilizaci nerozumí a je ve svém novém domově nešťastný. Na jaře 1908 Arsenjeva opouští a vrací se zpět do tajgy, kde zanedlouho umírá. Pravděpodobně byl oloupen o pušku, kterou mu Arsenjev dal, zabit a pochován na neznámém místě v tajze. Tento nádherný film o krásách přírody, o pokoře a moudrosti, kterými je celý protknutý, natočil slavný japonský režisér Akira Kurosawa krátce po svém pokusu o sebevraždu. Myslím, že úctu k životu nemohl vyjádřit lépe.(22.6.2010)

  • Falko
    ****

    Zaujimavy, dobrodruzny, chvilkami nudny, smutny ale i vesely film. Co o nom viac napisat. Dersu Uzala je presne ten typ cloveka, ktory dokaze prezit v extremnych situaciach lesnej dzungle s extremne chladnym pocasim, kde by obycajny clovek, zvyknuty zit vo svojom teplom domceku uz davno zomrel. Tym mam na mysli vlastnu osobu :-) Naopak, pre Dersu Uzalu je prave ten teply domcek smrtelny, pretoze on chce zit v tom extremnom prostredi, v ktorom bol zvyknuty a nic ine ani nechce, co je pre obycajneho smrtelnika nepochopitelne. Avsak najviac sa mi pacil charakter toho cloveka, ktory povazoval za samozrejmost zachranit v zlom pocasi zivot vojakom, ktori s nim bludili. Trosku by som skratil minutaz a mozno by to bola aj stovka, ale inac je to na rok 1975 zaujimavy film, ktory si Oscara za najlepsi cudzojazycny film zasluzil. Ak mate radi film UTEK DO DIVOCINY (2007) s Emilom Hirschom, mal by sa vam pacit aj tento film... 10.09.2010 _______ Maksim Munzuk - (Dersu Uzala) +++ Yuri Solomin - (Kapitán Vladimir Arseniev) +++ Suimenkul Chokmorov - (Jan Bao) +++ Vladimir Kremena - (Turtwigin) +++ Aleksandr Pyatkov - (Olenin) +++ Hudba: Isaak Shvarts +++(10.9.2010)

  • Lavran
    *****

    Velké unikum světové kinematografie, které vzešlo z bezmála rovnocenně unikátního spojení sovětského filmu a geniality guru japonské filmové školy A. Kurosawy. Epos o skutečném přátelství, o síle a nezměrnosti přírody a oxymóronech životních filozofií. Podáno zcela bez levného patosu, zato myšlenkově nedostižné a trvalé, lyricky i esteticky procítěné a především hluboce humanistické. Kdo tento vybroušený diamant neviděl, nepochopí...(20.11.2008)

  • Subjektiv
    *****

    Kurosawa mě mnohem více zasáhl tímhle snímkem (a Rašomonem) než všemi svými samurajskými filmy. Velice lidský příběh přátelství ruského cestovatele a důstojníka carské armády s domorodým sibiřským lovcem národa Goldi. Normálně nejsem přítelem mouder přírodních národů, ale to jen proto, že jsou to často výmysly "bílého muže", které jim vkládá do úst. Ovšem Děrsu se svou směsí mystiky a pragmatičnosti (zkuste přežít v tajze s pouhou mystikou) mi byl sympatický. Jeho osud se mnou vážně dokázal hnout.(28.2.2007)

  • - Jedná se o Kurosawův první japonsky nemluvený film. Současně jde o jeho jediný projekt na 70mm filmu. (Vlk17)

  • - Příběh, který se odehrává na začátku 20. století, vznikl v sibiřských exteriérech podle dvou knih ruského cestovatele Vladimíra Arseńjeva „Stopař Děrsu Uzala“ a „V lesích ussurijského kraje“. (JARDAHONDA)

  • - Natáčení trvalo tři roky a dva z nich štáb strávil na Sibiři. (Stoka)

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace