Obsahy(2)
Sovietsko-japonská koprodukcia Dersu Uzala bola nakrútená v autentických sibírskych exteriéroch podľa predlohy ruského cestovateľa Vladimíra Arsenieva (Stopár Dersu Uzala, V lesoch ussurijského kraja). Keď v roku 1902 Arseniev ako vojenský prieskumník viedol expedíciu do neprebádaných miest sibírskej tajgy, pripojil sa k výprave domorodý lovec menom Dersu Uzala. Nevzdelaný stopár si postupne všetkých získava svojou múdrosťou, obetavosťou a láskou k prírode. Medzi Arsenievom a Dersuom vzniká postupne hlboké priateľstvo, ktoré ešte upevnia mnohé prežité nebezpečenstvá, pri ktorých Dersu zachráni Rusovi život. Ich cesty sa opäť pretnú po rokoch, keď Arseniev vedie väčšiu výpravu. Dersu však už stráca zrak a tým i schopnosť sa v tajge uživiť. Arseniev sa rozhodne, že mu pomôže a pozýva ho k sebe domov... (RTVS)
(více)Recenze (251)
Další film, který jen potvrzuje Kurosawovu genialitu. opět je ze zcela odlišného žánrového soudku a opět se rovná o velkou záležitost. Silně působivé je už jen prostředí ve kterém se film odehrává, kraijna tajgy je překrásná. Další impozantním prvkem je samotný lovec Děrsu Usala a jeho mentalita. Fiml je překrásný, Kurosawa zde popírá tvrzení, že se nenaučil točit barevné filmy. Konec filmu je krásně nepateticky a nesentimetálně dojemný. ()
Krásny príbeh o priatelstve,súžití a boji s prírodou. Film je dokonalý po vizuálnej stránke, niektoré zábery by sa hodili do umeleckých dokumentov ako napr. Baraka. Napriek dĺžke filmu a jednoduchému deju som sa nenudil ani chvílu a vychutnával som každú sekundu, každý záber. Zaslúžený Oskar pre najlepší film! ()
Velké unikum světové kinematografie, které vzešlo z bezmála rovnocenně unikátního spojení sovětského filmu a geniality guru japonské filmové školy A. Kurosawy. Epos o skutečném přátelství, o síle a nezměrnosti přírody a oxymóronech životních filozofií. Podáno zcela bez levného patosu, zato myšlenkově nedostižné a trvalé, lyricky i esteticky procítěné a především hluboce humanistické. Kdo tento vybroušený diamant neviděl, nepochopí... ()
Řekl bych, že je to nejlepší snímek mistra Kurosawy, což je tak trochu paradox, vzhledem k tomu, jak se odlišuje od jeho ostatní tvorby. Možná je to právě díky tomu, že se v něm odpoutal od, pro něj typické, samurajské teatrálnosti a pokusil se vypovědět úžasný lidský příběh v krásném prostředí poklidné, leč nesmlouvavě drsné, sibiřské tajgy. Jeho vyprávění je naprosto dokonalé, v některých částech jen tak lehounce plyne a kochá se přírodou, aby pak v dalších scénách přešlo do takřka dechberoucího zápasu s jejími zákonitostmi a následně mohlo opět pokojně rozjímat nad základními otázkami lidského žití. Starý lovec Děrsu Uzala má prostě nádhernou duši. 100% ()
Brilantně citlivým pohledem Akira Kurosawa natočil příběh Děrsu Uzaly o jeho průzračné duši. Co je vlastně na prostém příběhu pro mě tak působivé? Zjistit, po těch dlouhých letech ve městě, že podmanivá louka krásně voní a strniště píchá a navracet se do světa přírodních zázraků, které v tomto filmu přímo jsou poeticky laděné. A donutí člověka se vážně zamýšlet nad hodnotnými věcmi v životě. ()
Galerie (66)
Zajímavosti (11)
- Zvláštností tohoto snímku je zdvojení jeho původního formátu – byl natočen na 70mm materiál ve formátu 2.20:1, ale souběžně překopírován i na materiál 35mm, z něhož se promítal ve formátu 2.35:1. (Lavran)
- Jedná se o Kurosawův první japonsky nemluvený film. Současně jde o jeho jediný projekt na 70mm filmu. (ČSFD)
- Postavu lovce Děrsu Uzalu (Maksim Munzuk) měl původně ztvárnit Kurosawův dvorní herec Toshirô Mifune, natáčení se však nemohl zúčastnit z časových důvodů. (ČSFD)
Reklama