Máda da jo

Měl jsem trošičku problém s poněkud přetaženou stopáží, přecijen takto banální příběh by si bohatě vystačil se stopáží o 20 minut kratší. Jinak ale bez výhrad, krásný film o lásce studentů k profesorovi a o lidskosti, na kterém je moc dobře vidět, že ho Kurosawa zamýšlel jako svůj úplně poslední film. (16.09.2010)

Především neskutečně vtipný snímek, jehož pointa tkví mimo něj a spočívá v aktu, jímž se Kurosawa sám přihlásí k autobiografické povaze postavy profesora, jehož nepodmíněné a na milion způsobů vynalézavé adoraci bývalými studenty se celý film potutelně věnuje. Kurosawa se tu zcela podle svého plánu vyjevuje jako neskutečně milý a na účet celého světa se bavící stařík-hihňající se rozverný bůh ve svém oblíbeném převleku. (18.02.2013)

Kurosawuv epitaf, ktery byl presne v tomto duchu natacen a u ktereho zrejme reziser dobre vedel, ze se jedna o jeho posledni film. Vhodnejsi zakonceni kariery uz to skoro byt nemohlo a hlavne se jedna o nezbytnou napravu reputace po predesle ne prilis zdarile Srpnove rapdsodii. Madadayo je neskutecne prijemny, mily a sentimentalni kousek, ktery sleduje posledni roky zivota veteranskeho profesora, u ktereho se od zacatku do konce nezbavite pocitu, jakoby se jednalo o samotneho Kurosawu. "Maadhhaaa Kai? ... Maaadadaaayo!" 7/10 (12.05.2010)

Úplně jiný film, než na jaký jsme od Kurosawy zvyklí- Hlavním hrdinou není žádný statečný samurai, ani mafián, ale profesorský intelektuál, který se rozbreči i kvůli zaběhlé kočce. Tento film rozhodně nepatří mezi režisérovy skvosty.. Například se zde nedočkáme nšjakého kameramanského umění a příběh je dosti banální. je o úctě ke stáří a o lidské dobrotě a moudrosti. A přestože může být pro Evropana, či Američana tento film těžko pochopitelný, jedná se o nadprůměrný film, který mě chvílemi i dojímal. rozhodně je však z mistových děl zatím nejslabší.. (01.08.2005)

Moc hezký a vřelý film o setkávání bývalých studentů se svým učitelem. Studenti se o něj všemožně starají a každoročně se scházejí, film působí velmi opravdově na nic si nehraje. Výborné dialogy, poměry válečného a poválečného Japonska tu jsou lehce nakousnuty. Tohle je opravdu film, který zahřeje u srdce a minutáž vám uteče jako voda, nemluvě o poetickém konci. (16.01.2009)