Ran

Což o to, 100 minut sledovat postupný rozklad zombie Hidetory mě bavilo, ale to by to nebyl Kurosawa, kdyby se nepokusil o nějakou zbytečně dlouhou scénou. Stejně jako v Krvavém trůnu to pro mě byl pohyb armády. Tentokrát vojáci alespoň nebloudili v mlze a proháněli se viditelně po dvorku pevnosti. Co mi ale přišlo fantastické, byly snad všechny rozhovory. Těch tam tedy na 160 minut bylo málo, ale opravdu stáli za to. Ať už pletichaření mocných, nebo šaškovo filozofování, tohle jsem si opravdu užil a zase se o něco víc těším na další Kurosawovi filmy. (23.12.2009)

Všechno by mělo mít nějaké uspořádání. Když si špatně nachystáte bar, tak polovinu věcí nenajdete, tu druhou rozbijete a uděláte více zmatku než užitku. Vžyť je to jednoduše stejný jako s nábytkem, pokud si dáte postel ke dveřím, těžko budete procházet, ale to bych mohl pokračovat do nekonečna. Tenhle film není prostě uspořádaný! Jakoby se vznášel metr nad zemi a nechtěl spadnout na zem. Tohle, pane Kurosawo, vážně neocením, ani přes to, že si vás opravdu vážím. Mám pocit, že tohle jste si točil pro sebe. Takový epitaf. Pokud je v historickém, středověkém, válečném velkofilmu pouze jedna bitva, a k tomu totálně nevěrohodná, je něco určitě špatně! (15.11.2008)

..........Kurosawa sa blížil k sedemdesiatpäťke, keď natočil toto dielo.......... "Kedysi som mal troch synov." Ani neviem prečo, no táto Hidetorova veta ma v mihu naladila na myšlienky o pominuteľnosti. Je možné, že ju v Ran Kurosawa rieši, resp. že ide o jednu z tém, čo ho zaujímajú??? Možné určite..........:) POMINUTEĽNOSŤ. V ľudskom živote má svoju životnosť vlastne všetko, počnúc či končiac samotným ľudským životom. Pre naozaj len komornú predstavu pominuteľnosti vyberám: city, túžby, vzťahy, slová, sľuby, ideály, moc, úspech, neúspech, bolesť, radosť, strach, porozumenie, samota, úprimnosť, vedomosť, nevedomosť.......... Či si to pripustíme či nie, alebo použijeme inú metaforu, pominuteľnosť je imaginárny diktátor striehnuci a vypínajúci sa nad nami všetkými, ktorý nás drží v hrsti. Škodoradostným železným pravidlom býva, že v celej hĺbke oceníme veci, až keď sú už nenávratne preč. Masterpiece. Geniálni Tatsuya Nakadai (Hidetora) a Mieko Harada (pani Kaede) !!! (30.07.2008)

Příběh mi přišel trochu povědomý, po chvilce přemýšlení a rad od ostatních lidí jsem přišel na to, že v našich pověstech měl praotec Čech také tři syny, také jim dal území a také se o něj poprali. Tohle vše zaobalené japonským hávem a zajímavým zpracováním. První půlka je spíše drama druhá čistě jedna velká bitva, která je mimochodem jak asiati umí opravdu výborná a nechybí jí mrazivá atmosféra Mimo to je s velmi vypjatýma chvilkama a celkem dost mrtvých hlavních hrdinů. Velice zajímavý historický film od nejznámějšího japonského režiséra Akira Kurosawy. (01.10.2006)

Celkem pozdní Kurosawův počin jasně dokazuje, že i v pětasedmdesáti byl tento MISTR stále na vrcholu svých sil, neboť Ran se může směle zařadit mezi jeho mnohem starší samurajské filmy, mezi ty nejlepší z nich. Úžasný zážitek a velmi mě hřeje pocit, že mám ještě několik DVD s Kurisawovými filmy, které jsem ještě neviděl!....Barva dává již tak nesmírně působivé vizualitě zcela nový rozměr! (27.04.2008)