Ran

Vynikající snímek AKIRA KUROSAWY. Film patří do uměleckých skvostů, ikdyž některé scény se mi zdály příliš zdlouhavé a měly malý spád. Je třeba vzít v úvahu, že Japonci mají jinou mentalitu, jiné zvyky a též jinou historii svého národa. I přesto, že film obdržel Oscara a 3 nominace na Oscara, dal by se asi o 40 min. zkrátit tím, že by se některé dlouhotrvající scény, kde se vůbec nic podstatného nedělo, vynechaly. (Mám na mysli scény, které se děly kolem šíleného Hidetora). Ale jak už jsem výše uvedla, Japonci si velmi váží svých rodičů a svých předků a z této skutečnosti vychází celý film. Kostýmy úžasné, výprava jedinečná. (04.07.2008)

První polovina tohoto hodně, hodně, hodně, hodně dlouhého snímku se mi fakt líbila. Otec rozděluje své panství mezi své tři syny a chce, aby spolupracovali. Ale jeden z nich se mu začne vysmívat. A tady mě Akira překvapil - místo toho, aby on byl ten špatný (jak by to bylo v normálním filmu) on jej chce jen varovat, že je pošetilý a že své dva syny nezná. Otec jej zavrhne, ale postupem času se ukazuje, že třetí syn měl pravdu… Ano, první polovina se mi opravdu líbila a až do té bitvy bez zvuku (pár minut slyšíme jen jednu melodii a vidíme bitvu) se mi Ran opravdu líbil. Jenže pak to začne být hodně utahané a to, co se dá vyřešit za pár minut, tady Kurosawa řeší skoro hodinu. Závěr mě potěšil (ne proto, že už to skončilo, ale ta myšlenka SPOILER! za vším zlem hledej ženu, mě vcelku pobavila. KONEC SPOILERU! Kdyby někdo prostříhal tento film tak o 40 minut, sahám po nejvyšším hodnocení bez váhání, takhle to bohužel nemůžu udělat. Ran má něco do sebe, bohužel ta délka je vskutku ubíjející… 80 %. (25.07.2012)

"Men prefer sorrow over joy... suffering over peace!" Jeden z nejlepsich filmu Akira Kurosawy, ktery potvrzuje, ze jeho pozdni (barevna) tvorba patri k jeho vrcholu (viz. dalsi jeho klenot Dersu Uzala). Zatimco v jeho nejvyhypeovanejsich kouscich jako Sedm samuraju mate v tom cernobilem feudalnim chaosu radost, kdyz vubec rozpoznate ve stejne vypadajicich charakterech jednoho od druheho, zde Kurosawa vyuziva barvy nejen k nadhernym vizualnim kompozicim (to intro byla mnamka), ale prave take k xkrat vetsi prehlednosti (pokud by tenhle film byl v black & white modu, tak se totalne nechytate). Uz na zacatku filmu se urci barvy kimon jednotlivych lordu a podle toho jsou potom zbarvene i cele jejich armady, takze mate dokonaly prehled co se deje a muzete si plne vychutnat epicke a grandiozni bitvy, ktere automaticky zacnou evokovat Shogun - Total War (Ran byla direktni inspirace pro toto lahudkove strategicke dilo). Cely film pusobi diky prokladani poetickych hlasek jak dukladne filozoficky, tak umelecky. Ke vsemu vyborna hudba, ktera sice hraje malokdy, ale kdyz se rozezni, zacnou se dit divy - bezzvukova sekvence dobyvani a destrukce hradu podporena prave pouze osudovou orchestralni hudbou pusobi neskutecne silne! Pokud stejne jako ja nesnasite klasickeho nudneho ubozaka jmenem Shakespear, doporucuji si radsi vychutnat tuhle jeho volnou japonskou variaci. Maximalni hodnoceni to nedostane jen tesne a to kvuli obcasne zbytecne rozvleklosti a natahovanosti, ktera je ale pro Kurosawu naprosto typicka. "Man is born crying. When he has cried enough, he dies." 8/10 (09.05.2010)

[6/10] (Greenwich, Herald Ace, Nippon Herald) (Barevný /// Produkce: Masato Hara, Serge Silberman /// Scénář: Masato Ide, Akira Kurosawa, Hideo Oguni podle divadelní hry Král Lear Williama Shakespeara /// Kamera: Asakazu Nakai, Takao Saitó, Masaharu Ueda /// Hudba: Tóru Takemicu /// Oscar: Emi Wada (kostýmy) /// Nominace na Oscara: Akira Kurosawa (režie), Joširó Muraki, Šinobu Muraki (výprava), Takao Saitó, Masaharu Ueda, Asakazu Nakai (kamera)) [1001 FILMŮ, KTERÉ MUSÍTE VIDĚT, NEŽ UMŘETE] (21.06.2008)

Kurosawa je skvělý vypravěč, ale ne už tak skvělý psycholog. Alespoň takhle na mě jeho filmy působí, zda je to způsobeno rozdílnou národnostní mentalitou režiséra netuším. "Ran" má bohužel opravdu dlouhou stopáž na to, jaký se v něm odehrává příběh, ale to je asi tak jediná výtka, protože s dvou hodinovou stopáži by se jednalo skoro až o příběhem nadupaný samurajský film. Mimo to sílenství Hidetora je vynikající a stejně tak závěrečná bitva dokázala moji pozornost opravdu probudit. Nemám v Kurosawových filmech takové srovnání, ale Ran bude patřit mezi ty více divácky přívětivé, narozdíl třeba od Rašomona. (12.09.2014)