Dospělačky
Career Girls
Deux filles d´aujourd´hui
Career Girls
Career Girls
Career Girls
Career Girls
Obsahy(1)
Školní přátelství mívají zvláštní příchuť. Vznikají jaksi mimovolně, necíleně, náhle – a stejně tak náhle většinou vyvanou. Skončí bezstarostná školní léta, nastoupí dospělý život se všemi svými problémy a starostmi, člověk musí najednou přestat brát svět kolem sebe na lehkou váhu – a na „hry a maliny nezralé“ a vše s tím spojené přestává mít čas… Něco podobného potkalo i dvě mladé ženy, které kdysi osud svedl do jednoho studentského pokoje. Teď se však znovu víceméně nečekaně setkávají – a to setkání je svého druhu krutou konfrontací. Jejich dívčí sny, přání a naděje podrobilo těch šest let odloučení tvrdé zkoušce. Zlepšil se za tu dobu jejich život? To jistě ano. Jsou však tam, kde toužily být? To jistě ne. A věří tomu, že se tam ještě někdy mohou dostat? Bůh ví… (Česká televize)
(více)Recenze (13)
Nesmírně zajímavý film, kde je snad každá postava někam ujetá. Člověku se podbízí dojem, že studovat v Británii v osmdesátých letech psychinu zaručovalo minimálně lehkou formu schizofrenie. Film v pomalejším tempu vypráví o dvou kamarádkách - spolubydlících ze studií - a o lidech, se kterými se obě i každá zvlášť setkaly. Těžko psát cokoliv dalšího. Jemný, pocitový film. Silné čtyři hvězdičky. ()
Pohádka o "ošklivém kačátku, " jak se princeznou stalo. Jen ten princ stále chybí. Škoda, že ty chlapi mají, tak malou představivost. Není ošklivých žen. Krásná elegantní Anička se po 6 letech vrací na "místo činu" . Navštívila svou spolubydlící z dob studii v Londýně. Vzpomínaly na své mládí s určitou trpkostí. Na různé ústrky a trucy od chlapců. Tenkrát byla Anička totiž, sice nekonvenční, oduševnělá, ale také utrápená, zamindrákovaná studentka s ošklivou dermatitidou v obličeji ani její kámoška konvenční krásy nepobrala. Kluci s nimi spali spíše ze soucitu, i za to byly vděčny. Kdyby chlapci věděli, kdyby dokázali dohlédnout do budoucnosti, protože z kačátek se vylouply překrásné labutě. Dívky nezpychly, zůstaly křehké, zranitelné, krásné a chytré, ale pokorné a s dobrým srdcem. Jedna jak druhá, ideální manželky pro muže, kteří jsou však už mezitím zadaní. Čeká je ještě boj o místo na slunci. 90% ()
mám z toho smíšené pocity. Tak nějak jsem nepostřehl důvod, proč tenhle film vznikl, jakkoliv zde byly momenty, které se z pohledu filmového řemesla povedly. Problém jsem měl s hlavními představitelkami, Hannah zejména v mladším vydáni ztělesňovala drzou, nervní a afektovanou holku, která byla nonstop na ránu, Annie byla zase neurotické třesoucí se klubíčko. I jí čas trochu zklidnil. Panoptikum pak završuje Ricky, to už byl psychouš se vším všudy. Na mě až příliš bizarních postav a přitom ani jedna z nich sympatická. Je ale pravda, že ten posun v životě a chování za těch šest let, co se holky neviděly, bylo zajímavé sledovat. ()
Mne to nestrhlo. Námět je značně opotřebovaný: podívejte se, jací jsme byli - a jak jsme vyrostli; u vědomí této omšelosti se autoři snažili ozvláštnit postavy natolik, že v příbězích vlastně nikdo není normální a celé to působí jako snímek z volně vedené psychiatrické léčebny. Obě základní herečky jsou sice profesně výborné, ale natolik protivné, že se na ně nechce koukat. Podruhé určitě ne. ()
Já mám prostě tyhle niterné příběhy od pana režiséra Leigha rád....setkání dvou nejlepších kamarádek po letech. To je vždycky plné napětí, očekávání, probuzených vzpomínek. Realita je vždy jiná, než si ji člověk představuje. Příběhem prolíná přítomnost se vzpomínkami, obě hrdinky k sobě znovu hledají cestu, musí si vyříkat pár nedořešených traumat...no zkrátka konverzačka plná emocí,ne těch stupidních, ale těch úplně obyčejných. Hrdinové Leighových filmů nikdy nejsou úplně normální lidi v tom konvenčním slova smyslu, ale ta ustřelenost je právě na jeho filmech nejlepší ze všeho. A navíc ke všemu hrají staří Cure. 85% ()
Reklama