Nepředstavitelné

Téměř do poslední chvíle nevíme, co přesně a kým působeno se ve filmu děje. Což s postupně gradující závažností událostí a perfektně realisticky natočenými akčně-katastrofickými scénami, eskaluje napětí a obavy téměř k divákově spadlé sáňce. Zároveň je to promyšlené a detailní, a zároveň v tom dostatečně (ale ne dokonale) funguje citová linka vztahu hlavního hrdiny jak k životní lásce, tak k otci. Moc hezký závěr, berte si z něj, vy náctiletí, ponaučení. A my ostatní buďme v pozoru, tohle je nejrealističtější filmové zobrazení podobné hrozby, jak by mohla proběhnout v dnešní době. [Sitges FF] (11.10.2018)

Film doplácí na první třetinu, která se táhne a v podstatě je rodinným dramatem, které od filmu nečekáte. Akční a katastrofické scény jsou vsak velmi realistické a až excelentní. A finální hrozba, byť trochu přitažená za vlasy, de facto velmi dobře znázorňuje a správně upozorňuje, proti komu politicky stojíme a kam by to v nejhorších scénářích mohlo zajít. Nebýt startu a zvláštně propojených světů dramatu a akce, Den Blomstertid by byla pecka. (21.08.2021)

Tak takhle otevřenou kritiku jsem tedy nečekal. Je vidět, že autoři mají kurevské koule, protože pustit do světa něco takového určitě chtělo hodně odvahy. Příběh jako takový je velmi, velmi nepříjemný a ukazuje, jak snadno by se dal zlikvidovat celý stát, aniž by kdokoli stačil zasáhnout. Kdo chce v klidu spát, neměl by na to koukat. 90% (04.11.2018)

Jednou za čas se prostě objeví dokonalej film, kterej dokáže prolínat všechny žánry, mísit ultimátní akci s romancí a do toho vyprávět příběh, kterej dává smysl. Letos se to povedlo ve Švédsku. Den blomstertid nu kommer je audiovizuální karneval, na kterej jsou všechny plátna kin malý. Intro napřed krásně načrtne hlavní postavy a vysvětlí jejich vztahy, abyste jim mohli fandit, až to bude třeba. A jakmile na to přijde, člověk je přilepenej k obrazovce a nestíhá, co se před nim děje. Tohle je soubor eye candy atrakcí, který přicházej každých pět minut a všechny téměř vyrážeji dech. Už dlouho jsem nezažil, abych si po skončení filmu pamatoval úplně všechny akční scény a chtěl je vidět znova. Jednozáběrová scéna na mostě, pády helikoptér, rvačka v elektrárně, finále v dešti. Všechno drží pohromadě zatraceně pevná režisérská ruka a nikdy nedojde na žádný přehnaný klišé nebo patos. Když se tady umírá, tak totálně nečekaně, nekompromisně a krvavě. A aby toho nebylo málo, má to asi nejlepší letošní soundtrack. Jako když smícháte Zimmerovo Interstellar a přidáte trochu Sigur Rós ... 10/10 (05.11.2018)

"Rusáci - hnusáci". Nejen mráz, ale i déšť přichází z Kremlu. Pětihvězdičková, nejrealističtější chaotická apokalypsa, jakou jsem kdy viděl, smekám. Tím ovšem vystavuji svou pleš kontaminovanému dešti, sbohem má paměti a zdravý rozume... Všudypřítomný strach z neznámého ohrožení plus polojasno, místy nejasno, zejména když deštivo, to vše действительно хорошо. Bohužel, mezi všemi postavami ani jedna alespoň trochu sympatická, o kterou bych se mohl bát. Samej studenej nordickej čumák a kyselé, depresivní ksichty, nudné maso z nuceného výseku. A co hůř, realisticky vykreslená apokalypsa zde hrála jen druhé housle. Oprava, až třetí housle, za kytarou, klavírem a za (ne)řešenými rodinnými problémy. Škoda. Proto jen za čtyři. Edit 2022: Rusáci - hnusáci! Bohužel potvrzeno. Po druhém zhlédnutí mráz z Kremlu běží po celém těle. A za tu přesnou předpověď zvyšuji hodnocení na maximum. (06.03.2022)