Soukromá válka

,,POKUD PÍŠETE O VÁLCE, MUSÍTE JÍT NA MÍSTA, KDE VÁS MOHOU ZABÍT, NEBO KDE JSOU ZABÍJENI JINÍ.…“ /// Jaký to je bejt válečnej zpravodaj… (hele, trochu jinej…). Takže takovýhle to je… hmm… Dobrovolně zvolená ruská ruleta, kde vítěz bere slávu, všelijaký psychický syndromy a touhu po dalším adrenalinu. A poraženej… Tož, to je takový otřepaný (ale pravdivý) klišé. Hodně o Marii a jejím soukromým životě, o novinářských sólokaprech a zase jejím soukromý…, filosofování o válce a lidech (a tak podobně). A vyvrcholení musí zákonitě patřit „návštěvě“ Homsu v roce 2012. Vobčas pobaví i ten její život, ale důležitý (bych řekl) jsou ty výjezdy. Záběry na lidi trpící válkou, umírající ženy a děti… Když vono je to celý takový chladný. Pike je fajn, chápu, že díky Colvin se svět dozvěděl o …, ale stejně mě to nestrhne. /// NĚKOLIK DŮVODŮ, PROČ MÁ SMYSL FILM VIDĚT: 1.) Jedu jen kusy podle skutečnosti. 2.) Magazín Vanity Fair, kde novinářka Marie Brenner vydala v roce 2012 „Marie Colvin's Private War", nečtu. 3.) Válka je pro mě závislost. 4.) Thx za titule „vasabi“. /// PŘÍBĚH **** HUMOR ne AKCE * NAPĚTÍ * (07.02.2019)

Chápu, že určitá prázdnota a pocit zbytečnosti může být pro mnohé odrazující, ale nakonec právě v tom, že navzdory nejistotě vlastního počínání v něm hrdinka pokračuje a nám dovoluje přemýšlet o tom, jaký to má smysl, spočívá jádro filmu. Je to poměrně nekompromisní s odhodlání zůstat při zemi, proto hrozí, že se to stane přízemním filmem - ale já z toho dokázal načerpat dost zážitku. (01.04.2019)

Vojnová reportérka ocitajúca sa v miestach, kam by sa len málokto z nás odvážil zájsť. Obdivuhodné reportáže, ktoré svet musí vidieť, aby sa dozvedel, čo sa v krajinách zmietaných vojnov naozaj deje. Záťaž tak veľká, že i samotná Marie Colvin bojovala s vlastnými démonmi vychádzajucimi z post-traumatickej stresovej poruchy. Samotný film miestami jemne povrchný, vsádzajúci na šok a zdesenie sa v druhej polovici preklopil do oveľa osobnejšej a emotívnejšie výpovede. Rosamunde skvelá ako vždy. (31.03.2020)

Nic proti Marii, ale _ _ Presstituti ženoucí se za každou cenu za velkou senzací .. pracující na objednávku, konkrétní zakázku od svého chlebodárce.. A kde se nic nenajde (nedá ani najít), tam se prostě něco zaranžuje, následně přidá nějaká scénka s hystericky přehrávajícími místními neherci, aby to jako získalo ještě větší pozornost a celý vyspělý západní svět si mohl dojetím poplakat (začít střílet) - a hlavně: obhajovat neobhajitelné - posvětit své nezákonné akce na cizím území, proti suverénním státům - a samozřejmě následně vyhlásit nějaké ty sankce ... Hnus (!) (04.02.2019)

A Private War mohl, respektive měl být silným filmovým zážitkem, a to především z důvodu tématu, kterého se týkal, tedy v podstatě pojednání o nesmyslnosti válek, o důvodech jejich vzniků a následných dopadech, nehledě na to, že se jednalo o film natočený dle skutečných událostí a tvůrci se zaměřili především na osudy civilistů všech věkových kategorií, tedy i dětí, kteří s těmito ozbrojenými konflikty neměli a hlavně ani nechtěli mít nic společného a přitom jejich dopad byl právě pro ně tím nejfatálnějším, to vše zkrátka vybízelo k obrovskému emočnímu vypětí, jenže já jsem ve výsledku tohoto dojmu nenabyl a přestože se zde tedy pár velice dramatických a až mrazivých scén a momentů objeví, jako celek to v tomto ohledu tu sílu ale prostě nemá. O důvodu, proč k tomu došlo, ale nevím, možná za to mohlo až příliš uspěchané tempo filmu, a nebo možná to zavinila i ne zcela sympatická ústřední postava novinářky Colvinové, kdy sice beru, že její práce byla bez pochyb záslužná a velice, velice důležitá, na druhou stranu si neustále až nepřiměřeně jen koledovala o to, jak nakonec i dopadla, to co podnikala byly totiž vesměs sebevražedné mise a k tomu já nemám zkrátka moc pochopení. Co mě nicméně určitě oslovilo, byla vizuální a atmosférická podoba filmu, zde nemám sebemenší výtky a i akce, i když jí tedy bylo minimum, což ovšem není kritika, o akci tento film totiž rozhodně není, tak byla zpracována efektně a působivě. Herecké výkony pak lze považovat za ne strhující, ale ani marné, prostě přiměřené postavám. Celkově tak A Private War určitě nelze označit za nepůsobivý film, který by nudil, nebo nepřinesl vůbec žádný zážitek, na druhou stranu musím zopakovat, že vzhledem k obsahu bych očekával daleko výraznější dopad na diváka, než aby si řekl, no dobrý, no. (20.06.2021)