Bratrstvo

Film přímo z matičky Rusi. DA DA DA. Ale vážně, jak je to dlouho, co jsem neviděla ruskej film.. a jak jsem ráda, že jsem si na takovou důležitou chvíli vybrala tenhle. Tenhle film je přesně důvod, proč mám ráda ruský filmy. Nebudu říkat, že v ruskejch filmech obecně není žádný přehnaný hrdinství, taky je ho tam často jak nasráno, stejně jako v těch americkejch. Ale po takový době, co jsem koukala pořád na americkej sen byl východní sen příjemný osvěžení. S ničím se neserou, ukážou pěkně všechno - žádná korektnost, všude mrtvý těla a rozbořená psychika vojáků. A je to tak dobře udělaný, až někdy film působí jako regulérní horor, když vidíte mladý vojáky, jak pomalu šílí z toho masakru kolem. Vůbec celej film má takovou trpkou chuť - žádnou oslavu války nečekejte, ani žádný šílený hrdinství a už vůbec ne oslavu SSSR. Samozřejmě nevím, jak moc je to věrný pravdě (do Afghánistánu jsem se nikdy ani nepodívala, možná to teprve přijde), takže se v tom nebudu nijak šťourat a vezmu to tak, jak to je. Někdy jsem se v tom teda ze začátku docela motala a bohužel, zrovna když jsem si zapamatovala, kdo je kdo, byl konec. :D Poslední věc, kterou musím zmínit - atmosféra, protože ta je tak dobrá, sákra! Celej film vypadá jak z roku 1989 (v dobrým smyslu), žádný růžový brejle, všechno pěkně syrový, žádný přibarvování. Prostě vás hoděj do kyseliny a nechaj plavat. Hodnocení: definitivně musím víc koukat na ruský filmy, červencový předsevzetí!!/10 (10.07.2021)

Spíše drama než válečný film. Ne že by na boj nedošlo, ale ten jen doplňuje zbytek obsahu, který není pohledný a reklamně vyhlazený, protože v posledních záchvěvech SSSR není za co bojovat, morálka neexistuje, ideály se hroutí, otevřeně se kšeftuje s nepřítelem, chlastá se první liga a ze všeho jde zmar. Co do navození atmosféry to působí velmi autenticky, za což dávám dobré hodnocení, i když děj samotný občas trochu skřípe a tu a tam by to chtělo vylepšit návaznost scén na sebe. (20.02.2021)

Kašlete na žvásty od Cinemaxu v obsahu, leda odradí, o osvobozování nějakého generálova syna jde ve filmu až ve druhé řadě. V té první máte unikátní možnost podívat se přímo do válečné první linie, na život sovětských vojáků v boji s dušmany i mimo boj a zažít téměř na vlastní kůži realitu okupovaného Afghánistánu. Co na tom, že afghánské hory a vesnice jsou suplovány dagestánskými exteriéry, že mudžáhidi mají často falešné vousy a jsou do paštunštiny nebo tádžičtiny nebo čeho dabovaní, nebo že důstojník KGB je prezentovaný jako jemnocitný humanistický chlápek s dobráckýma očima a nepředpisovým účesem; byl jsem tak vtažený do děje, že jsem si ani na chcáč neodskočil. A to kameramanské hovado se skákající ruční kamerou? No rozstřelit ho RPGčkem, samozřejmě. Ale výjimečně kvůli tomu nehodlám snížit hodnocení. (12.01.2021)

Sním či bdím? Je to sen? Letos ze Sajůzu druhý vojnobiják, kterým nejsem znechucen? Ale teď už jinde jsme, je to jiná válka. Takže žádné kolony plechových kočkovitých šelem, ale z děr lezoucí dušmani s RPGčky a Stingery a nejlepší globální reklama na fenomenální Kalašnikovův ruční mlýnek na maso a zejména jako u Rževa podobně nemilosrdné vykreslení charakterů v řadách Krasnoj armiji, tj. značná dávka cynismu a naopak minimum gerojství, mávání rudým praporem a démonizace mudžahedínů. Je až k nepochopení, jak něco takového prošlo kremelskou cenzurou. Asi byl car Vladimír zrovna někde na summitu nebo tak něco. Nebýt to občas mírně utahané, asi bych po zhlédnutí vyprázdnil magazín, ovšem i tak celkem slušné čtyři na komoru. (30.12.2020)

Docela napínavý příběh bez hluchých míst působí věrohodně. 1) Vlastně mu není co vytknout. Věcný pohled na osudy sovětských vojáků v Afgánistanu (a po Afgánistanu) prostý planého heroismu se celkem logicky příliš nezamlouval ruským politikům. Vyrovnat se s celospolečenským válečným traumatem zřejmě ještě potrvá nějakou dobu._____ 2) Ale o diváckém nadšení taky nemohu hovořit._____ 3) Zaujal mě 29letý Anton Momot (poručík)._____ 4) Výstižný koment: Daddko*****. (11.10.2020)