Reklama

Reklama

Kafarnaum

  • Libanon Cafarnaúm (více)

Příběh dvanáctiletého chlapce, který zažaluje své rodiče za to, že mu dali život, je strhující výpovědí o životě nejchudších ve slumech současného Libanonu. Snímek, který na festivalu v Cannes ohromil diváky, kritiku i porotu, je díky své směsi realismu a intenzivních emocí přirovnáván k slavnému Milionáři z chatrče. Libanonská režisérka a scenáristka Nadine Labaki podává vyhrocené a lehce pikareskní svědectví o extrémních podmínkách života ve své zemi pohledem malého dítěte, a přitom se neuchyluje k emocionálnímu vydírání – zdánlivě neochvějně ponurou trajektorii příběhu navíc účelně obohacuje o záblesky radosti a humoru. (Film Europe)

(více)

Videa (3)

Trailer 4

Recenze (87)

verbal 

všechny recenze uživatele

Kulturní, ohleduplný a civilizovaný člověk si dvakrát rozmyslí, jestli si může dovolit do tohoto čím dál tím více zkurvenějšího světa nasmrkat si nějakého toho dárce orgánů, protože má tak nějak přirozenou potřebu o něj pak pečovat, zajistit mu alespoň trochu solidní životní standard, bezpečí a vzdělání minimálně do doby, než mu odejde játro nebo bude potřebovat kostní dřeň. To bezohledná zdivočelá spodina, v tomto případě navíc vypláchlá patologickou infekcí s názvem islám, prcá nové šváby jako na běžícím pásu, protože je to pro ně prostě zboží a mají v piči, jak budou žít. Kdyby něco, vždycky si můžou nasekat další. A tak je prostě vrhnou od malička krimošit do slamu za hranicí bídy, aby se podíleli na, s každým krkem upadající, sockodomácnosti a jednou je kulantně zpeněžili jako jedenáctileté nevěsty nebo hrdiny ISIS. A takový slam je samosebou to nejlepší životní vzdělání, nakonec, pokud se dožijí, vyrostou z toho jen další zdivočelé socky, které záhy začnou prcat nové šváby jako na běžícím pásu. Docela Tojflkrajs, co? Nejhorší na tom je, že to pak přeplave Středozemní moře, zařadí se to po bok našich již existujících parazitů, a všichni svorně budou produkovat další nevzdělané a necivilizované animální zmrdy, jen s tím rozdílem, že tady je budeme „humanitárně a humanisticky“ a s náležitou zdravotní péči, aby vydrželi, živit štědrými podporami, dokud nás Mižigarovi a Ibn Hasanovi prostě nevysemení. Poselství filmu je jasně a blahodárně vyjádřeno: Tyhle tasemnice by měly plošně a pod hrdelními tresty okamžitě dostat zákaz reprodukce s povolením pouze v případě, že nade vši pochybnost prokáží, že budou schopny svým výtrusům zajistit alespoň minimální vzdělání, patřičnou kulturní výchovu a jakýs takýs životní standard. Překvapivě silný matroš, kterému bych zase vytknul akorát to přehnané ždímání emocí z otylých Evropanek a Američanek, už jen tím, že z celé té bandy škaredých a nesympatických malých cigošů opět vybrali do hlavní role bílou ovci a vítěze Kid Bejrút 2019. ()

Matty 

všechny recenze uživatele

Je mi z toho filmu smutno. Ne kvůli jeho obsahu, který jde do takové krajnosti, že pozbývá přesvědčivosti, ale kvůli tomu, nač Nadine Labaki mrhá svým talentem. Předkládá úmorné dvě hodiny záběrů smutných (často plačících) tváří citově i jinak strádajících postav (často dětí). Jde v zásadě jen o vršení důkazních materiálů, osvětlujících, proč se dvanáctiletý Zain rozhodl zažalovat rodiče za to, že jej počali. Doufám, že nešlo o záměr, ale film pohybující se celou dobu na hraně poverty/misery porn (ve scénách podkreslených sentimentální hudbou tu hranu překračuje) vyznívá tak, že chudí lidé, jejichž motivace nejsou nijak objasněny, by si děti vůbec neměli pořizovat. Systém, reprezentovaný ve filmu justicí a policií, totiž podle všeho funguje, a spoluvina vyšší třídy není vůbec zohledněna. Závěrečná „mrtvolka“ má sice zřejmě odkazovat k Nikdo mne nemá rád, ale Truffaut dospívání v nelehkých podmínkách nezbavil veškeré radosti a nenatočil film tak strašlivě didaktický a jednostrunný, v podstatě nikam se nevyvíjející, jenom nás ubíjející bídou, osamělostí a utrpením a dalšími a dalšími nešťastnými zvraty osudu. 40% ()

Reklama

Malarkey 

všechny recenze uživatele

Kde jsou ty časy, kdy Féničané vládly obchodům v celém Středozemním moři. Dnes na jejich místě vládne Libanon, který nabízí kvalitní filmové zážitky, ale kvalitní jsou proto, že jsou o lidech na okraji společnosti. Navíc během jejich filmů to kolikrát vypadá tak, že jinak to v této zemi ani nevypadá. Kafarnaum nabízí silný zážitek v podobě příběhu malého kluka, který přežívá na ulici, otrkává se a zažívá i momenty slávy. Ten námět je až klasický a právě proto nedávám pět hvězd. Poslední záběr na chlapce Vás ale donutí zamyslet se...jak stačí málo, aneb fotka snese vše, že? ()

Pethushka 

všechny recenze uživatele

Ach, Zaine, tys mi zlomil srdce. Svou nevinností, dospělostí a vytrvalostí. A to tě nikdo neučil. Režie, kamera, herecký výkon, uvěřitelnost příběhu, všechno je posazený přesně a tak, že vás to dojme, a zároveň "rozseká". Nepamatuju si, kdy mě naposledy film takhle emočně a nekontrolovatelně zasáhnul. Myslím, že za poslední rok to nebylo. Neumím lépe okomentovat něco tak křehkého. Smekám před Nadine za to, jak se dokázala popasovat s takovým obsahem, muselo to strašně bolet. 5* ()

Fr 

všechny recenze uživatele

„CHCI, ABY MĚ DOSPĚLÍ POSLOUCHALI. CHCI, ABY DOSPĚLÍ, CO SE NEDOKÁŽOU STARAT O DĚTI, ŽÁDNÉ NEMĚLI...“ /// CAPERNAUM těží z mnohaletýho průzkumu mezi uprchlíky a zanedbanými, opuštěnými nebo uvězněnými dětmi. Má vyvolat mezi diváky pobouření, že se ještě dneska můžou dětem dít takovýhle věci. To podporuje autentická kamera a herecký výkony. Jakoby snad ani nehráli. Prostě žijou další svůj den. A že má takových dnů za sebou nepočítaně představitel Zaina, Zain Al Rafeea je bez jakýchkoliv debat. Jde o skutečnýho syrského uprchlíka, který žil v Libanonu a dnes je norským občanem. Jestli vám někdy připadal život jako hromada sraček, tak si k nim přidejte ještě jednou tolik a možná pochopíte, co prožívají děti v jiných koutech světa. CAPERNAUM vypráví jen o několika nešťastnících, ale jich útrapy a snahu o přežití předvádí hodně realisticky. A každému okamžitě dojde, že jim podobných jsou miliony. A pochopíte, proč se většina snaží odejít za lepším životem… /// NĚKOLIK DŮVODŮ, PROČ MÁ SMYSL FILM VIDĚT: 1.) Žiju v mnohočlenný rodině, kde dostat první krámy, znamená mít svatbu. 2.) Rád mrknu na důvody, proč k nám plave celá Afrika. 3.) Thx za titule „num71“. /// PŘÍBĚH ***** HUMOR ne AKCE ne NAPĚTÍ ** ()

Galerie (24)

Zajímavosti (6)

  • Natáčelo se v Libanonu – Bejrút a Roumieh (vězení). Snímek se natočil za 6 měsíců. (Varan)
  • Pro postavu Zainovy matky se režisérka inspirovala setkání se ženou, která má 16 dětí a žije v podobných podmínkách, jaké jsou ukázány ve filmu. [Zdroj: časopis Cinema 02/2019] (Stoka)

Reklama

Reklama