Maják

Na to, že film staví na obrazové stránce, je vizuál dost mizerný. Pár zdařilých záběrů nemůže omluvit zvolený formát 4:3, který naprosto nebyl využit. Dobrá, berme ho jako pokus o jinakost. Film se za patetických řečí a neskutečného přehrávání především Dafoa, u nějž nejsem na špatné výkony zvyklá, pomalu dotřepe k celkem zdařilému závěru. Jako pokus o biblické podobenství příchodu mesiáše film selhává ve zbytečně ukřičených a ordinérních scénách. Brát snímek jako sondu do postupně selhávající mysli bohužel též nelze. Eggers vrtošivě přeskakuje mezi jednotlivými polohami a snaží se předvést příliš mnoho. A výsledek bohužel odpovídá jeho tvůrčí nezkušenosti, kdy se proximálně soustředí na plytké zobrazovaní rozporů Tomovy mysli, aniž by se zaobíral konotacemi jejich vzniku. Připouštím, že je pro mne coby skalního ateistu složité nechat se unášet na liturgických vlnách tohoto značně náboženského díla. Uznávám, že k fanatickému uctívání boha jistá dávka přepjatosti patří, ale já se s hereckou manýrou vhodnou do o století staršího filmu těžko smiřuji, byť rozumím tomu, že Eggers prakticky vše podřídil tomu, aby film předstíral dobu dávno minulou. Tento snímek s díky přenechám všem učenlivým žákům katechismu, pro mě je škoda, abych jim ho okoukávala. (02.12.2020)

Ještě mnohem artovější než The VVitch. Krásný černobílý obraz ve čtvercovém formátu, na jehož půdorysu sledujeme vyhrocenou psychologickou noční můru. Interpretačně otevřený příběh vás semele zejména svou autentickou syrovostí a geniálně zobrazeným propadem do stavu naprostého šílenství. Konsternovaně jsem sledoval úchvatné výjevy doprovázené famózním zvukem a nepříjemně skličující atmosférou. Pattinson a Dafoe zde rozehrávají virtuózní herecký koncert, ve kterém mají oba dostatek prostoru zazářit a vyrazit vám dech. (06.10.2019)

Další z filmů, který jsem delší dobu odkládal. Né snad proto, že bych si myslel, že to bude špatnej film ale věděl jse, že na tenhle film musím mít tu pravou náladu. Konečně nastal jeho čas a já tak mohl spatřit světlo majáku. Po The Witch(2015) jsem měl od The Lighthouse potažmo od Roberta Eggerse velký očekávání. A byla naplněna. Dostal jsem propad až na samé dno šílenství. Film jenž táhnou herecký výkony dvou hlavních hrdinů( o W. Dafoeovi jsem nepochyboval o R. Patizónovi jsem měl jistý pochybnosti ale i ten zahrál na výbornou), depresivní a deprimující atmosféra, děsivá zvuková složka filmu v čele se zvukem majáku, skvělá kamera a i ten čenobílej look a formát obrazu měl něco do sebe. Snímek má v sobě víc skrytých významů a je jen na divákovi jestli je najde. Celkem mě ale udivuje tak vysoký hodnocení. Normálně bych řekl, že tenhle film bude pro normální filmový konzumenty jen těžko stravitelným soustem.  Evidentně bych se mýlil. Na závěr jen dodám, že The Lighthouse e výborným psychologickým hororem ale přece jenom předchozí The Witch mi asi sedla o chloupek víc. Silný 4hvězdy(skoro5). (01.04.2023)

Psychologické drama s hororovými prvky stojí na perfektně vybudované atmosféře a dvou skvělých hercích. Černobílý obraz k tomu krásně sedne, čtvercový formát už zavání jen předváděním své artovosti. Chválím i nejednoznačnost vyprávění, které se dá interpretovat různými způsoby. Ale na 110 minut už by to chtělo i nějaký děj s vývojem odněkud někam (70%). (22.01.2020)

Tohle je o nerdovské formě, skvělých hercích a režisérově nebojácnosti v experimentování a ambici udělat něco dosud neviděné. Úžasně vtahující, až děsivá zvuková stopa s hlubokým hučením majáku. Vymazlená černobílá 4:3 kompozice a lá horory ze začátku minulého století. Deprimující ponorková atmosféra odlehlého, mlžného, větrného a uvnitř vlhkého a smradlavého místa. A konflikt dvou mužských povah, kterému všechny tyto okolnosti vůbec nehrajou do karet. Jejich ožralecké kecy zas tolik podnětné nejsou, ale dobře charakterizují postavy a místo doby. (08.01.2020)