Svědkové Putinovi

Záleží na zorném úhlu pohledu i kvalitě povědomí o ruské identitě. Země, která nikdy nepoznala skutečnou demokracii a která za své úspěchy krvavě platila po celé své takřka dvanáctisetleté dějiny, je už pro svůj euroasijský rozměr jedinečná. Když Masaryk psal svá prvoodbojová memoranda, odhadoval počet obyvatel Ruska na 400 - 500 mil. Na bývalém území SSSR žije zhruba 300 - 320 mil, v historické Rusi XVI. - XVIII. století 150 mil. Populační otázka je ústředním problémem putinské doby; v Rusku - sovětském i demokratickém - zrála již od sedmdesátých let spolu s notorickým alkoholismem. Putin bude jednoho dne vystřídán a zhodnocen. Největší slabinou dokumentu jinak profesionálního a mimořádně zajímavého je rozpor mezi komentářem a mladým dynamickým státníkem. Jsou tak trochu až protikladné obrazy, které naznačují slabiny ne Putinovy, ale autora Manského. (19.03.2024)

Poslední den roku 1999, Rusové slaví podobně důležitý svátek, jako jsou naše Vánoce, končí letopočty začínající jedničkou, všude je plno nadšení. Ideální příležitost provést tvrdé změny na úrovni, která se dotkne každého obyvatele. Boris Jelcin skládá svou funkci a v rámci pečlivě promyšlené strategie dává Vladimíru Putinovi celé tři měsíce ve funkci "zastupujícího prezidenta" na to, aby se připravil na březnové volby, které Putin při své, pro Česko dnes velmi známé, "nekampani" vyhrává. Režisér Vitalij Manskij podrobně sleduje celý první rok jeho vlády, kdy vše krok po kroku začíná být (slovy Jelcina) narudlé. Situace připomíná Farmu zvířat, změny se dějí postupně a jsou vždy obhajovány blahem společnosti a zlepšením "pro všechny". Vrací se sovětská hymna, Putinovi někdejší příznivci přecházejí do opozice, přičemž těm zásadním se v následujících měsících "náhodou" přihodí nějaká tragédie, média postupem času přestávají hrát jinou než propagandistickou roli. Manskému se díky práci na několika podobných projektech i častému využívání menší skryté kamery daří proniknout do zásadních situací - má v tom taky velkou praxi ze svého předchozího snímku ze Severní Koreje V paprscích slunce. Věřím, že snímek uspěje u (nejen) českých distributorů, ve dnech jmenování vlády s podporou komunistů je zásadní, aby podobné snímky nacházely své diváky a otevíraly diskuze. (30.06.2018)

O dokumentu vím od doby, co běžel v kinech, ale dostal jsem chuť ho vidět až s odstupem kvůli tomu, co se už nějakou dobu děje na Ukrajině - snad abych lépe Putinovi porozuměl. Žel, nemám pocit, že by mi to film nějak vyjasnil, a Putin je pro mě i nadále veskrze záhadou. Fakta, která jsou zde prezentovaná, na mě působila dojmem, že tomu věřit můžu, ale taky nemusím, a můj hlavní dojem z celého filmu se nakonec omezil na to, že mi to přišlo dost nezáživné, a tato nuda u mě asi nakonec převážila vše ostatní. Podobně laděný Matrix AB mě kdysi zasáhnul nesrovnatelně víc. (06.06.2022)

Člověk určitě neudělá chybu tím, že si tento dokument pustí. Pro mě tu bylo dost známých věcí, které jsem četl v knize Všichni muži Kremlu od Mikhaila Zygara. Na druhou stranu sem tady měl možnost to všechno vidět v dobových záběrech. Co bych zpracování vytknul je celková rozvleklost. A sem tam se člověk ne úplně orientuje. (06.01.2024)

Velmi zajímavý dokument vidící do hloubky. Nezapomeňme že nebýt Ruska, v celé Evropě vládnou fašisté a některé národy by byly vyhlazeny včetně ruského. Putinova velká zásluha je politická stabilita v Rusku a třeba i to, že se vzepřel západním nadnárodním korporacím, aby finančně vysávali Rusko. Na druhou stranu v Rusku vládnou mafie , nomenklatura a tzv. banditi (kriminální podsvětí). Obyvatelé tomu říkají Rudá střecha. (04.06.2019)