poster

Kaze ga cujoku fuiteiru (TV seriál)

  • Japonsko

    風が強く吹いている

  • Japonsko

    Kaze ga tsuyoku fuiteiru

  • USA

    Run with the Wind

Animovaný / Drama / Sportovní

Japonsko, 2018, 23x23 min

Režie:

Kazuja Nomura

Předloha:

Šion Miura (kniha)

Scénář:

Kóhei Kijasu

Hudba:

Júki Hajaši

Komentáře uživatelů k TV seriálu (2)

  • Hromino
    *****

    Toto otaku komunitou poněkud nepovšimnuté anime bývá někdy srovnáváno s Haikjú!!, imho oprávněně. Obě díla se velmi zdařile věnují vykreslování vývoje postav a budování vztahů uvnitř jistého týmu na pozadí sportovních událostí, navíc spolu sdílí i významnou část tvůrčího týmu. Oproti výše zmiňovanému předchůdci však Kaze ga cujoku fuiteiru neadaptuje stále vycházející mangu, nýbrž ucelenou, již před drahnou dobou vydanou knižní předlohu, což má za následek přesně odměřené tempo vyprávění; příběh se nikde nezadrhává, nikam nechvátá, nic nepřebývá a každá scéna má zde své místo. V tomto seriálu je rovněž podobně šikovně zpracována psychologická stránka postav – zatímco v případě volejbalového zápolení hochů z Karasuno už od počátku žádný z hráčů nepochybuje o tom, že chce hrát volejbal, zde jsou postaveni nájemníci podezřele levné koleje před dilema, jak se vyrovnat s nechtěným závazkem vůči svému kolejovému chlebodárci, který si chce prostřednictvím sestavení běžeckého týmu realizovat svůj mokrý sen, dále si všichni musí nějakým způsobem poradit s velmi křehkou skupinovou harmonií, jež by mohla být odmítavým postojem byť jediného člena snadno narušena, a s tím související toliko typický japonský střet loajality a vlastních ambicí zde rovněž potrápí mysl nejednoho jinocha. Tyto vnitřní konflikty společně s dalšími osobními problémy každou z hlavních postav vrhají do úvah, kým vlastně jsou, jaké jsou v životě jejich priority a co pro ně ten tajemný koncept jménem „běh“ vlastně znamená – prostředek k získání uznání od okolí, pouze vyžadovanou povinnost, prostou zábavu a formu odreagování, možnost jisté formy seberealizace, šanci někam zapadnout… nebo snad nástroj k získání moci? Právě tato rovina je zpracována výborně s citem pro detail a představuje jednoznačně největší devízu seriálu, a byť se nedá říct, že by potenciál rozvinutí psychologické roviny postav byl u všech deseti členů týmu rovnoměrně naplněn, nepředstavuje to výraznější slabinu, která by jakkoli kazila celkový dojem – ostatně na prostoru 23 dílů by se tento cíl realizoval jen velmi těžko a méně je někdy více. Úroveň animace i kresby je dle očekávání na vysoké úrovni (studio Production I.G odvádí u tohoto typu sportovních anime skutečně skvělou práci), původní hudba taktéž. Úvodní znělky mě příliš neoslovily, zato ty závěrečné až možná příliš – má sluchátka by mohla vyprávět. Celkově se jedná o vynikající, leč hrubě nedoceněnou záležitost, která funguje od začátku do konce jako pečlivě namazaný stroj a ani na moment nepolevuje ze svého tempa v důsledku dobře promyšleného plánování, přičemž v závěru zanechává v divákovi velmi silnou katarzi. A ona ta nedoceněnost možná ani tolik nevadí, protože tohle je přesně ten typ anime, u nějž máte dojem, že by mu velká popularita mohla být až ke škodě a u kterého si vlastně ani nepřejete druhou řadu, neboť tato byla natolik dobrá, že by případné pokračování mohlo jen pokazit celkový dojem. A nezapomeňte: hory v Hakone jsou ty nejstrmější!(13.7.2019)

  • Tezuka
    *****

    Kaze ga tsuyoku fuiteiru (Vítr silně fouká) jsem začal sledovat prakticky výhradně kvůli tomu, že se mi strašně líbil ten název anime. Doslova se z toho pro mě stala fráze, kterou si rád opakuji. Nicméně že to bude tak skvělé jsem netušil. Kakeru, Haiji, dvojčata a vůbec všichni včetně toho slimáka Akaneho jsou úžasná parta 10 borců, kteří utvoří běžecký tým a jejich cílem je probojovat se až na legendární japonský štafetový ultramaraton Hakone Ekiden, který se běží z Tokya až do městečka Hakone, které leží na hranici Kanagawy a Shizuoky v horách. Když ty kluky vidím běhat, derou se mi až slzy do oči, protože jsem s partou kamarádů, se kterými jsem od malička hrál fotbal, často chodil běhat přespoláky kolem naší vesnice a přes všechno vypětí to byl jeden z nejkrásnějších pocitů vůbec. Později jsem běhal už sólově šestikiláky lesem a strašně jsem to miloval. Škoda, že už je to všechno píseň minulosti, ale tohle anime mě do toho všeho opravdu vrací, a proto víc takových projektů. Myslím si, že tyhle témata by dokázaly motivovat i mladé generace ke sportům, protože mě to dokáže vždy strašně nadzvednout. Za tohle všechno už bych dával jasných 5, ale kdybych mohl dát 6, tak to dám jako bonus za ending songy od Taichi Mukaie zvané Reset a Michi, které se pravděpodobně brzy stanou mými nejposlouchanějšími písničkami, protože čím víc je poslouchám, tím závislejší na nich jsem :D(18.12.2018)