Bez jištění na El Capitan

Alex Honnold je blázen, ale ten jeho výkon je neskutečnej, neuvěřitelnej a něco, co bych já sám chtěl udělat, kdybych měl zkušenosti a byl blázen. El Capitan je prostě absolutní meta pro všechny a tenhle dokument je zpracován absolutně výtečně. A ten závěrečnej adrenalin se přenesl i na mně. Škoda, že jsem to neviděl v kině. A škoda, že mně na tenhle film upozornilo až předávání Oscarů. 100%. (20.03.2019)

Vynikající horolezecký dokument mapující strhující sólo výstup na věhlasnou stěnu El Capitano v podání Alexe Honnolda. Stopáž filmu je dostačující na to zdokumentovat přípravy na výstup, vlastní výstup (skvělé záběry v režii jeho horolezeckých přátel), ale současně i objasňování pohnutek, které hlavního hrdinu vedou k uskutečňování cílů nad hranicemi lidských možností. Při extrémním lezení bez jištění se samozřejmě žádná chybička neodpouští a těch pomníčků skvělých lezců, kteří absolvovali mnoho extrémních výstupů, bohužel rovněž přibývá. Pevně věřím, že nové přítelkyni se úspěšně podaří "vyvážit" Alexovy priority horolezecké, osobní i třeba budoucí rodinné bez toho, aby znásilňovala jeho motivace a adrenalinové touhy, a že další pomníček nepřibude. Třeba Alex s přibývajícím věkem zjistí, že všechny naplánované adrenalinové touhy už si splnil a je na čase se věnovat těm méně nebezpečným, ale třeba podstatně příjemnějším a život vyplňujícím radostem. Ona ta relativita, cíle i priority se v průběhu času dost často mění. (02.01.2021)

"The bottomless pit of self-loathing. I mean, that's definitely the motivation for some soloing." Již v předchozím počinu Meru šahalo manželské tvůrčí duo po pomyslném grálu horolezeckých dokumentů s přesahem; nyní už ho však pevně třímají v rukách. Z velké části za to vděčí Alexovi "horolezeckému autistovi" Honnoldovi samotnému, který je neskonale vděčný objekt zájmu čistě sám o sobě jako povaha, navíc díky letitému přátelství se na něj a jeho svébytnost Chin umí naladit. Dalším nosným aspektem je dopad prvního stálého vztahu do rutiny neusazeného samotáře, jehož život přes veškerý profesionalismus, přípravu i schopnosti chtě nechtě balancuje na neustálé hraně života a smrti. To celé zastřešuje pokus o dějiny přepisující pro běžného smrtelníka bez přání smrti nepochopitelný sportovní übervýkon, na který se Alex psychicky i fyzicky připravuje celou kariéru. A logicky se tedy celým dokumentem prolíná otázka "What if you die?", kterou si nepokládá jen Alex či jeho přítulkyně, ale především štáb složený ze samých starých kámošů. Štáb se tak stává jedním z hlavních protagonistů, protože stojí před morálně nelehkou volbou, jak se postavit k tomu, že nechtíc skrze přítomnost kamer vytvářejí na Alexe tlak a že tedy s velkou pravděpodobností dokumentují jeho cestu na smrt. Není toho málo, co Free Solo pokrývá (a pohříchu vynechává techniku sólo lezení, o které Alex umí poutavě i poučně pro laiky mluvit, když se mu dá prostor). A jen tak mimochodem to celé korunuje, že autoři umí měřítko a hloubku prodat dechberoucím adrenalinovým způsobem, ze kterého tuhne krev v žilách i prostřednictvím televizní obrazovky; a což teprve na plátně či v Imaxu. Výsledkem je počin (ať již ten Alexův či Chinův), který se zadře pod kůži. Co zadře... On jí rozedře až na kost. Jde tak o dokument o jednom z největších (nad)sportovních výkonů historie, který však celou dobu je hlavně a především o lidech. (13.02.2019)

Určitě si všichni dobře pamatujeme úvodní scénu ze Star Trek V - The Final Frontier, ve které kapitán Kirk leze free solo na El Captain. I když se film odehrává v roce 2286 (a v tom minulém letěla posádka do minulosti pro dávno vyhynulé velryby, aby zachránila Zemi před tajuplnou sondou), tak mě tenhle smělý výstup uhranul. Považoval jsem to za úplné šílenství, které je daleko mimo lidské schopnosti, a hodí se leda tak do sci-fi. Alex Honnold ho proměnil ve skutečnost. A i když jsem tomu původně moc nevěřil, Jimmy Chin mu ho nezkazil unylou režií. Film je vizuální a hudební bomba s téměř thrillerovou atmosférou. Věděl jsem jak to celé dopadne a nebylo mi to nic platné. I tak jsem ke konci napětím téměř nedýchal. (23.03.2019)

Moc mě nebaví dokumenty, které jsou tak strašně okouzlené tím, co dokumentují, že většinu času věnují dojímání se nad vlastním námětem. Ne že by to nemohla být funkční část. Ale mně jde o to, aby to byla jen "část", a ne celý zážitek. O kolik zajímavější je, když se toho chopí třeba Werner Herzog, jehož Grizzly Man námětem Free Solo trochu přípomíná? Jenže tam se zkoumají aspekty sledovaného, tady se jen klouže po povrchu. Nemůžu říct, že by ten film byl udělaný špatně, ale přijde mi tak hrozně řídký a poloprázdný. Tři hvězdy se nakonec zdají celkem málo, ale nemůžu si pomoct. Možná kdybych to viděl v kině. 70 % (24.02.2019)