The Second Republic
Režie:
Aleš KoudelaObsahy(1)
Dokumentární film o relativně krátkém, o to ale dramatičtějším úseku historie naší země. 30. září 1938 se v Mnichově podepisuje dohoda, která znamená pro Československo katastrofu. Zmrzačený stát hledá způsob, jak zachránit, co se ještě zachránit dá. Je to doba zmařených lidských životů a osudů, doba statisíců uprchlíků bez domova. Československo neztratilo jen pohraničí, ale i vlastní identitu, celý národ žije v beznaději a pocitu potupení. Lidé jsou bezradní, hledají viníky a ve společnosti roste napětí. Demokratický systém je v troskách a hledá se nový systém vedení země. Své šance se chápou nacionalisté a ochránci čistoty národa. Územní nároky Československu předkládají Poláci a Maďaři. Slovensko i Podkarpatská Rus hrozí odtržením. A pak je tu ještě mocný soused, nacistické Německo, který nakonec zoufalý život druhé republiky 15. března 1939 ukončí... Dokumentární film Druhá republika přináší ucelený pohled na 6 měsíců ze života Československa v době, kdy nikdo nevěděl, co bude zítra. Přináší pohled na tehdejší politické vůdce, před kterými vyvstaly problémy, jaké tu dosud nebyly. Zabývá se fenoménem antisemitismu, který se v krizové chvíli v československé společnosti vzedmul nebývalou silou. Vzpomíná na ostudné vyhnání Hugo Haase z Národního divadla pro jeho židovský původ. Otvírá osudy lidí vyhnaných z obsazených Sudet. Přináší nepříjemné vzpomínky Židů na to, jak se k nim v krizové době naše společnost chovala. Vypráví o posledních měsících života Karla Čapka, který byl uhnán lůzou k smrti, když v době druhé republiky bránil poslední zbytky demokratických principů. (Česká televize)
(více)Recenze (10)
Z dokumentu je cítit takové zlo doby (chcete li Hegelovo "Každý člověk je synem své doby"), až má člověk kacířskou myšlenku, že je dobře, že celá tahle generace už odešla. ()
Z dokumentu vypadl druhorepublikový levicový protipól, z kterého mimo jiné vznikl komunistický a socialistický domácí odboj, tj. Hamplova Národní strana práce, skupina Dělnické akademie i Benešovy aktivity (Druhá republika usilovala o národní soud nad ním jako údajným vlastizrádcem) a posléze i 16. březen jako datum vzniku druhého odboje kolem EB, jeho vůdce a organizátora. Chybí zmínka o krizovém desetiletí 1938 - 1948. Pečlivost zpracování tohoto dokumentu tak klesá do značné tendenčnosti. ()
Krátke obdobie, náročné a ťažko súdiť niektoré osobnosti, Hácha vs Tiso, aké možnosti boli a čo boli schopní urobiť lepšie. To, že sa tu ozývajú svedkovia doby, ktorí sa v škole smiali a parodovali Hitlerove prejavy, ako vlastne aj Chaplin v Diktátorovi, je len dôkaz toho, že už v tej dobe ľudia a aj deti videli, že nie je celkom normálny. Napriek tomu veľká časť nemeckej spoločnosti zdvíhala pravicu až mali z toho svalovku. ()
Smutné a děsivé, leč skutečné......Trošku mě vadila většina dosti mladých historiků, kteří vývoj událostí komentovali a rozebírali, naopak moc potěšil odborník na protektorátní dobu Jiří Padevět, jehož literaturu moc rád pročítám a čerpám z ní informace. ()
Krásně zachycená atmosféra krátkého období druhé republiky viděné z několika stran. Druhá republika je představena z několika různých pohledů, na nichž je dobře vidět, jak moc se jednalo o dynamické a zároveň komplikované období. Historici a pamětníci též vybráni dobře. ()
Je až děsivé, jak je to aktuální - jak se různé historické motivy opakují. Navíc jsem rád za spoustu nových (konkrétních) informací, které se člověk o této přehlížené etapě našich nejnovějších dějin dozví. Jen další z příkladů, který rozbourává klasickou českou zaprděnou vlastnost, že jsme vždy byli jen obětí dějin, že nás vždy někdo cizí drtil - nejdřív Habsburk, pak Hitler, pak Stalin a teď ta zlá EU. Blbost. V každém období je nejdominantnější vlastností Čechů být papežštější než papež, takže většinu zla na sobě rádi pácháme sami, aniž nás k toku někdo vyloženě nutí. Stačí nám vždy jen ten pocit, že by se to v Berlíně (či Moskvě či Bruselu či Vídni...) někomu mohlo líbit a šup - desítky, stovky, tisíce lidských osudů jsou zničeny. Stačí, ještě se zbytečně rozčílím. Jako Opavák jsem rád, že tak skvělý dokument má na svědomí právě pan Aleš Koudela. ()
Důvodem relativní přijatelnosti tohoto klasického ČT dokumentu je pouze to, že autoři neměli dost času na to dát prostor historikům dnešního proudu. Nakonec by to zřejmě dopadlo jak u Národní očisty; Rudolf Beran je tak skvělý politik, že mu vystavili bustu, Jozef Tiso má na Slovensku i ulici. ()
ČT opět s chutí jede na protinárodní notu. Z dokumentu v podstatě plyne, že: "Všichni ti stateční vlastenci, co chtěli při mobilizaci 38 bránit republiku, se zřejmě rázem proměnili ve zbabělé a krvelačné bestie, ve volném čase všichni nahánějí Židy a prvorepublikovou elitu. Všichni jsou teď u fašistů, nebo aspoň ve Vlajce. Tohle peklo na zemi zarazí až ten hodný pán s knírkem..." ()
Toto je dokument, který by se měl povinně promítat ve školách. A nejenom tam. Hodně současných ignorantů by se mělo taky na něj mrknout. ()
Atmosféra dokumentu je skvelá a podrobne popisuje udalosti na prelome rokov 1938 a 1939. To, že je tam veľa mladých historikov mi až tak nevadí, keďže je to vyvážené spomienkami detí L. Feierabenda. Za negatíva považujem hlas dabéra a zopár nepresností. Výsledok: silných **** ()