Ostře sledované vlaky
Closely Watched Trains
Closely Observed Trains
Režie:
Jiří MenzelKamera:
Jaromír ŠofrHudba:
Jiří ŠustHrají:
Václav Neckář, Josef Somr, Vlastimil Brodský, Vladimír Valenta, Alois Vachek, Ferdinand Krůta, Jitka Bendová, Jitka Zelenohorská, Naďa Urbánková (více)Obsahy(1)
První celovečerní film režiséra Jiřího Menzela Ostře sledované vlaky vznikl v roce 1966 podle stejnojmenné novely Bohumila Hrabala. Po povídkovém filmu Perličky na dně a krátkých hraných snímcích Fádní odpoledne a Sběrné surovosti je i tento film dokladem nesmírné obliby, jíž se Bohumil Hrabal těšil mezi mladými umělci. Přepis útlé novely se vyznačuje na svou dobu originálním spojením nepatetického líčení okupačních let, jak se projevují na malém venkovském nádražíčku, a soukromých trablů jednotlivých hrdinů. Film ve své době vzbudil mimořádnou pozornost doma i v zahraničí, hlavně pro něžný i drsný humor, který prostupoval příběh o nelehkém dospívání mladého železničáře, i pro neobvyklý pohled na válečné dění. Snímek získal mnoho domácích i mezinárodních cen, mezi nimi i druhého Oscara pro naši kinematografii. Jako jediný zástupce naší kinematografie byl zařazen i mezi sto nejlepších filmů světa. Znovu budete mít možnost posoudit míru hereckého talentu Václava Neckáře, který v tomto filmu vytvořil svou první filmovou roli. Z dalších výborných hereckých výkonů připomeneme výpravčího Hubičku v interpretaci Josefa Somra, přednostu stanice v podání neherce Vladimíra Valenty, lidsky hřejivou paní přednostovou Libuše Havelkové a Vlastimila Brodského v roli kolaborantského rady. (Česká televize)
(více)Zajímavosti (68)
- Režisér Jiří Menzel ve své autobiografii "Rozmarná léta" vzpomínal, že "natáčení nám šlo docela lehce. Je to jako s milováním. Když máte opravdu rádi a nemáte potřebu něco předstírat, jde to samo. A když jste navíc zcela neopeřený, bez zkušeností, netušíte, co se všechno může zvrtnout, nemáte strach a tu ukrutnou obavu, že se vám něco nepovede. Děláte věci třeba nešikovně, ale s nadšením, které, ať chcete, nebo nechcete, s přibývajícím věkem nepozorovaně začíná nahrazovat rutina. Je to zase jako s milováním. Dokud jste mladý, můžete být neohrabaný, ale skutečná láska, vášeň, vaši nešikovnost bohatě nahradí. Později v dospělosti ovládáte techniku. Možná i dokonale, ale skutečnou vášeň to nenahradí. Tehdy jsem natáčení skutečně prožíval, myslel na každý záběr, stavěl pečlivě kameru, střežil úhel a velikost záběru a pak utáhl všechny kliky, aby mi švenkr (asistent kameramana) s kamerou nehýbal. Měl jsem rád statické záběry, kde se pohybují pouze herci a kamera se nehýbe. Pohyb kamery, vzácně používaný, má pak emocionální účin. Po odjezdu z natáčení jsem v autě už v duchu stříhal natočené, v noci beze spánku jsem domýšlel, co budu natáčet v příštích dnech. Byly to opravdu šťastné, i když ne bezstarostné chvíle." (NIRO)
- Na jaře roku 1968 přišel Jiřímu Menzelovi do pražských Strašnic tento dopis z New Yorku (zkráceno): "Milý pane Menzele, (...) od té doby, kdy jsem s Vámi mluvil telefonicky za té Vaší předešlé návštěvy u nás, jsem jen pár dní na to spatřil vaše VLAKY - dávno před tím, než vyhrály v Holých Vodách Oscara. Musím Vám odporovat v tom, co jste mi tehdy říkal, že je to špatnej film. Velice mne dojal, pobavil a rozčílil. Myslím, že je to film překrásnej, a při tom někde nějak chápu, že jste s ním nespokojen. Zdálo se mi že, má místy, hlavně v první třetině či tak, kapku vadný rytmus. Jako kdyby se Vám bylo nepodařilo vyvážit a dokonale proplést souběžné podlinie osobních dějů, než později splynou v jedinou. Měl jsem pocit improvisace, která nevyšla, nebo jejíž okraje byly roztřepené. Připadalo mi, že byste některé chvíle v té první části (nikoli prolog, který je nádherný) byl chtěl přetočit nebo dotočit - ale nemohl jste, snad z produkčních či rozpočtových důvodů. Jsem vedle? Možná, že mi hlavně vadí jeden herecký výkon, a ten že mi v těch začátcích překážel. Mluvím o přednostovi stanice. Když jednou to ptactvo nakrmí, což dělá neodolatelně, tak si už nevrzne. Přestal jsem mu věřit. Byl jako ze starejch českejch filmů z třicátejch let. Ale všechno ostatní je skvost. Postava hrdiny a její vývoj a růst, Brodský na tom úchvatném pitomém autu bez gum, všichni ostatní herci a herečky - smutná noc lásky u strýce fotografa -- příšernost a dada tragikomedie sebevraždy, kterou jste nádherně vyvrcholil svým deprimovaným medikem či doktorem... báječnej výkon. No a ovšem poslední díl filmu, s tou lehounkou srandou, s jakou náš konečně zmužnělý Romeo provede jakoby ve snu a s úsměvem děcka tu sabotáž, ten camusovskej absurdní kulomet co ho zaštěká k smrti, a ten apokalyptickej výbuch s vichřicí, co přižene tý holčičce průkaznou čepici -- když si představím, jak je to vše kraťounký a napařený jak jelito filmovou pravdou, bez fórů, bez parády, bez 'dramatických komentářů' a ozdobenin -- tak vám hned udílím svého ušmudlaného osobního Oskaříčka, o kterém nikdo neví, ale já jej z duše myslím. Děkuju. (...) Ze srdce Váš, a doufám na shledanou, Jiří Voskovec." (NIRO)
- Jiří Menzel chtěl do role Zdeničky (Jitka Zelenohorská) obsadit Hanu Brejchovou. Ta však roli odmítla kvůli scéně, ve které Zdeničce výpravčí Hubička (Josef Somr) razítkuje nahý zadek. (TomasSlach)
- Volbu Václava Neckáře (Miloš) do hlavní role režisérovi po kamerových zkouškách schválil i sám Bohumil Hrabal, který řekl: „Jo, to je přesně on!“ (raininface)
- „Genau beobachtete Züge“, tedy „Ostře sledované vlaky“, bylo označení pro vlaky nejvyšší priority. Převážely vybavení pro Německou prolomenou frontu na východě Ruska. (sator)
- Inspektorská drezína TATRA Dm6-52-004 je zachována a k vidění je v muzeu Zastávka Zubrniště-Týniště. (sator)
- Jiří Menzel seděl při udělování Oscarů v sále s režisérem Aleksandarem Petrovićem, jehož film Nákupčí peří (1967) byl také mezi nominovanými. Když se z reproduktorů (mimo pódium) ozvalo, že „Oscara obdržel jugoslávský film“, Petrović začal vstávat, ale Oscara přitom získaly Ostře sledované vlaky. Jiří Menzel k tomu dodal, že Petrović byl na mrtvici. (sator)
- Při natáčení filmu měla Květa Fialová (hraběnka) předvést jízdu na koni, který ji ale shodil a přivodil jí tím otřes mozku. (raininface)
- Roli Máši měla původně hrát herečka Naděžda Gajerová, studentka Střední všeobecné vzdělávací školy. Po dvou měsících natáčení ale herečku vystřídala Jitka Bendová. Některé scény se musely znovu přetáčet. (Yarwen)
- Výpravčí Hubička (Josef Somr) obsluhuje ve filmu tzv. hradlové závěry. Ty se režiséru Jiřímu Menzlovi zdály být divácky málo zajímavé, proto je nechal ozvláštnit blikajícími žárovkami. (Haller)
- Celosvětová premiéra proběhla v říjnu 1966 na Mezinárodním filmovém festivalu Mannheim-Heidelberg ve městě Heidelberg v tehdejším Západním Německu. (Varan)
- Jiří Menzel původně nabídl roli přednosty stanice slavnému neherci Janu Vostrčilovi, ale ten ji ze zdravotních důvodů odmítl. Postavu si nakonec zahrál scenárista Vladimír Valenta, také neherec. (raininface)
- Nové normalizační vedení Barrandova chtělo, aby režisér Menzel projevil pokání tím, že se veřejně vzdá Oscara za Ostře sledované vlaky. Nakonec se jeho pokáním stala budovatelská agitka Kdo hledá zlaté dno (1974). (raininface)
- Mimopražská premiéra se uskutečnila v Loděnici koncem srpna 1966. (ČSFD)
- Stranický filmový kritik Jan Kliment se rozzuřil, když režisér Menzel řekl, že film se odehrává v době: "Kdy vlaky jezdily ještě včas a železničáři nosili čisté uniformy". (raininface)
- Scénář vznikal při dlouhých procházkách Bohumila Hrabala (autora předlohy) a Jiřího Menzela po Nymburku a Praze. (Silencia90)
- Režisér Jiří Menzel si ve filmu zahrál malou epizodní roli lékaře. (SeanBean)
- Americký týdeník Time zařadil film v roce 2005 do seznamu "100 nejlepších filmů všech dob". (SeanBean)
- Kamerové zkoušky na roli Zdeňky podstoupila i Helena Vondráčková. Roli získala, ale zanedlouho o ní zase přišla. Režisér Jiří Menzel totiž do hlavní role obsadil Václava Neckáře (Miloš Hrma), kterého Vondráčková převyšovala, což údajně nevypadalo dobře. (Lynette)
- Předlohou se stala skutečná událost, a to výbuch německého muničního vlaku, odpáleného časovým spínačem podskupinou partyzánské skupiny Podřipsko z Lysé nad Labem 2. března 1945 nedaleko železniční stanice Stratov, a zážitky Bohumila Hrabala z nádraží v Kostomlatech na Labem, kde na konci války zastával funkci výpravčího. (hippyman)
Související novinky
Zemřel herec Josef Somr
Česká kinematografie v neděli přišla o jedno z velkých hereckých jmen, ve věku osmaosmdesáti let totiž odešel známý český filmový a divadelní herec Josef Somr. Mnozí diváci si na něj vzpomenou jako… (více)
Zemřel herec Jiří Hálek
Ve věku 90 let nás včera opustil český filmový, televizní a divadelní herec Jiří Hálek. Rodným jménem Hugo Frischmann vystudoval pražskou DAMU a ve filmu se poprvé objevil v roce 1948 v kraťasu… (více)
Zemřel Jiří Menzel
Ve věku 82 let zemřel v sobotu večer český oscarový režisér Jiří Menzel, informaci v neděli prostřednictvím sociální sítě zveřejnila jeho manželka Olga. Světoznámý tvůrce, jenž se v posledních letech… (více)
Retro biják 60. – 90. let
Fanoušci retro filmů, zbystřete! Jáchyme, hoď ho do stroje!, Postřižiny, Limonádový Joe, Marečku, podejte mi pero!, Starci na chmelu, Adéla ještě nevečeřela, Noc na Karlštejně, Čtyři vraždy stačí,… (více)